Brno-Medlánky
| Brno-Medlánky | |
|---|---|
Socha Sv. Jana Nepomuckého s novou výstavbou v pozadí |
|
| městská část statutárního města Brna | |
| kraj: | Jihomoravský |
| okres: | Brno-město |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 3,51 km² |
| obyvatel: | 5 898 (26.3.2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 14′ 26″ s. š., 16° 34′ 23″ v. d. |
| PSČ: | |
| zákl. sídelních jednotek: | 5 |
| celých místních částí: | 1 |
| dílů místních částí: | 0 |
| celých katastrálních území: | 1 |
| částí katastr. území (ÚTJ): | 0 |
| adresa úřadu: | Hudcova 7 621 00 Brno-Medlánky http://www.eurady.cz/medlanky/ |
| starosta / starostka: | Mgr. Alena Valentová |
|
Oficiální web: www.eurady.cz/medlanky/ |
|
 |
|
Medlánky jsou bývalá obec, dnes (v poněkud odlišných hranicích) katastrální území, městská čtvrť a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Medlánky také městská část o rozloze 351,38 ha, rozkládající se na severu statutárního města Brna v těsném sousedství s Řečkovicemi. V katastru městské části se nachází aeroklubové letiště, převážně s provozem kluzáků. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Medlánky zařazeno do volebního obvodu číslo 60.
Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční trať V pustých).
Obsah |
Historický přehled [editovat]
Většina moderního katastru Medlánek sice původně náležela ke katastrálnímu území bývalé obce Medlánky, okrajové části moderního katastru však do 2. poloviny 60. let 20. století náležely ke katastrálním územím Komín a Královo Pole, naopak některé části původního katastrálního území Medlánky náležejí od konce 60. let 20. století k moderním katastrálním územím Královo Pole a Řečkovice.
Počátky osídlení [editovat]
K jihu otevřený katastr Medlánek s hojností sprašových půd tvoří, jak dokládají archeologické nálezy, součást odedávna osídlené oblasti jižní Moravy. Svědčí o tom četnost nálezů v medlánecké cihelně, zejména v roce 1905 objevená sídlištní jáma se zdobenými zachovalými zvoncovitými poháry stejnojmenné kultury (2000 př. n. l.) a v letech 1935 – 1937 nalezené pohřebiště s hroby typických “skrčenců” doby bronzové – kultury unětické (1900 – 1700 př. n. l.).
Také archeologický ústav ČSAV při průzkumu v roce 1954 a následně plánovaném záchranném výzkumu v letech 1964 a 1984 na staveništích Meopty a Výzkumného ústavu energetického odkryl desítky základů kůlových domů a jámových sídlištních objektů s obilnými sklípky z období kultury popelnicových polí (kultury velatické, 1250–1000 př. n. l., a podolské, 1000–700 př. n. l.) a ze starší doby železné (kultury horákovské, 700–400 př. n. l.). Jednu odkrytou sídlištní jámu – obilnici se starobylou keramikou – kladou archeologové do 8. století a dalších bezmála 70 – z toho 8 obytných kůlových, s kamennými pecemi v rohu – do 9. století, tj. období vzniku a rozmachu Velké Moravy.
Dějiny následných století, která zatím nejsou sídlištními ani hrobovými nálezy dokumentována, nám ponechávají právo usuzovat, že v té době zde usídlené společenství se dotvářelo v osadu či ves přemyslovského státu – majetek panovníka, jak stroze informují historické prameny. V této době, jak se domníváme, vznikl také název obce. Obec v této době žila plně v souladu s přírodou a podle pomalu tekoucího potoka si zřejmě vzala za základ slovanské jméno Medl (pomalý) a dotvořila jej do tvaru Medlany (latinsky prokazatelně Medlan).
Středověká historie [editovat]
Prvním dochovaným písemným dokladem, prokazujícím existenci naší obce v této době, je listina krále Václava I. ze 14. srpna 1237, kterou Medlánky, zničené jeho vlastním válečným tažením a doposud patřící škole sv. Petra v Brně, směňuje za svůj nepoškozený majetek v Bosonohách.
Po roce 1237 historické prameny znovu o naší obci na více než 100 let mlčí. Teprve v letech 1344 – 1380 se připomínají jako vlastníci brněnští měšťané. Od roku 1381 do 1489 vlastní Medlánky vladykové Medlanští z Medlan. Od roku 1489 do 1559 pak pánové z Pernštejna – toto 70 let trvající vlastnictví je pro Medlánky významné rokem 1532, kdy tehdejší majitel Jan z Pernštejna (byl tehdy Zemským hejtmanem Markrabství moravského) osvobodil medlánecké poddané od roboty – tato výsada trvala zhruba 100 let a byla zrušena v době pobělohorské. Od roku 1559 do 1588 vlastnil Medlánky Petr Sádovský ze Sloupna, který je odkoupil od Pernštejnů, spolu s panstvím sokolnickým. Roku 1588 se novým majitelem Medlánek za 22 tisíc zlatých stal Hendrych Pfefferkorn z Ottopachu. Dlouho se však ze svého majetku netěšil, neboť vzápětí zemřel. Zadlužení potomci prodali v roce 1590 Medlánky panu Jindřichu mladšímu, Purkrabímu z Donína. I zde však vlastnictví netrvalo dlouho a roku 1596 se Medlánky stávají majetkem Bohuslava Bořity z Budče.
V pobělohorské době, roku 1622, prodává Medlánky pan Bohuslav Bořita z Budče paní Alžbětě Pergarce z Pergu, rozené Kummerové, v jejímž vlastnictví jsou Medlánky až do roku 1650. V těchto letech na krátkou dobu drží Medlánky Zikmund Ferdinand Sak z Bohuňovic. Tento se zadlužil a již roku 1650 Medlánky prodává a tak se znovu ocitají v držení rodu Pergů. Paní Alžběta odkázala však tento majetek své dceři Prisce, která tou dobou byla provdána za hraběte z Magni. František Magnis dělal v období třicetileté války poměrně rychlou kariéru. Nejdříve byl rytířem, svobodným pánem, pak hrabětem. Na Moravě zastával úřad Nejvyššího podkomořího, roku 1640 byl jmenován Správcem země a od roku 1649 byl Zemským sudím. Roku 1652 umírá.
Po jeho smrti založila bezdětná vdova Jana Františka Prisca z Magni roku 1654 Nadaci Marie Školské (tzv. Mariaschul) pro výchovu mladých šlechtičen a měšťanských dcer. Testamentem z 29. ledna 1654 této nadaci odkázala nejen 60 tisíc rýnských zlatých, četné šperky a klenoty, ale i dům na rohu Kobližné ulice č. 3, dvě zahrady a svůj statek Medlánky. A tak se stala nadace pro naše předky i pozemkovou vrchností. Podle přání paní hraběnky se staly vrchními ředitelkami nadace vždy císařovny. Ony jmenovaly vedoucí nadace – byly jimi dámy ze šlechtických rodů – svobodné paní hraběnky.
Novodobá historie [editovat]
Počátkem 19. století byla nadace přeměněna na Světský zaopatřovací ústav šlechtičen a v průběhu století doznala řadu změn. Od roku 1880 užívala titulu C. k. nadace šlechtičen (C. k. Adelige Stiftung). Poté se v roce 1913 změnil statut nadace a tato dostala nový název Adelige Stiftung Maria Schul, v roce 1918 pak, nesprávným překladem, název Dámský nadační ústav Marie Školské.
16. dubna 1919 byla obec Medlánky, jakož i další obce (Komín a Královo Pole) zasahující na území moderní městské části, připojena k Brnu.
Výše zmíněná nadace majetkově přetrvala do roku 1947/1949, kdy její majetek v rámci pozemkové reformy převzalo Ministerstvo zemědělství ČSR a oprávněným byl z nadace vyplácen sociální důchod. V nastalém období kolektivizace zemědělství bylo v Medlánkách v roce 1951 ustaveno Jednotné zemědělské družstvo. Zprvu je tvořili bezzemci a kovozemědělci. Později vstoupili i s majetkem rolníci, které k tomu donutila hospodářská úprava půdního fondu a nemožnost samostatně hospodařit.
JZD v Medlánkách prosperovalo až do roku 1975, kdy se sloučilo s JZD Komín a v Medlánkách zůstal pouze pobočný závod s ubývající rentabilitou výroby zeleniny a květinářství, končící do ztracena. Zůstaly po něm chátrající a nevyužité budovy někdejšího statku s přilehlými pozemky, kde v současné době probíhá rekonstrukce areálu a nová výstavba.
Ve druhé polovině 60. let došlo při radikální druhé katastrální reformě Brna k velkým změnám katastrální hranice Medlánek, při níž Medlánky ztratily ve prospěch Řečkovic mimo jiné jihovýchodní cíp původního katastru s domy na východní straně Kuřimské ulice i areál cihelny, ve prospěch Králova Pole přišly o nejjižnější část původního katastru, kde se dnes nacházejí vysokoškolské koleje. Naopak tehdy získaly lesní pozemky na severovýchodě původního katastru Komína či okrajovou severní část původního katastru Králova Pole.
Pokud jde o urbanistický vývoj, došlo po roce 1968 v Medlánkách k rozsáhlé změně, kdy díky iniciativě několika mladých nadšenců (bratři Hlaváčové, Ing. Sedlák, paní Pokorná a další) zde vzniklo sídliště Jabloňová, jež se z části nachází na pozemcích původně náležejících ke Královu Poli. Po jeho dostavbě (návrh Ing. arch. Fuchse a Ing. arch. Rozehnala) se počet obyvatel městské části téměř ztrojnásobil.
V roce 2009 se v Medlánkách dostavovalo nové moderně koncipované sídliště V Újezdech, budované v rámci projektů Kouzelné Medlánky a Nové Medlánky.
V obci se nachází jedna ze tří českých SOS dětských vesniček (další jsou v Doubí u Karlových Varů a Chvalčově).
Památky v městské části [editovat]
Státní památkový ústav v Brně eviduje od roku 1935 v Medlánkách jako památky následující objekty: zámek, zámecký park, panský dvůr, sochu sv. Jana Nepomuckého, zvonici, památník padlých, dva kříže a předvěké naleziště v cihelně.
Zámek a zámecký park [editovat]
Původně přízemní budova raně barokního založení v užívání Nadace Marie Školské, zvednutá o jedno patro v pol. 19. stol. Park v jižním průčelí zámku po vykácení ovocné zahrady osázen okrasným stromovím. Původní barokní charakter parku průběhem času nabyl charakteru parku anglického se vzrostlým jehličnatým a listnatým stromovím. Na přelomu 20. a 21. století došlo k zásadní rekonstrukci parku – očištění od náletových dřevin a výsadba dřevin okrasných.
Panský Dvůr [editovat]
Panský dvůr je přízemní barokní budova, ještě v roce 1935 s krásnými vyklenutými okenními mřížemi, byla do podoby známé z fotografií dostavěna v letech 1765 – 1766. V 90. letech 20. století započala rekonstrukce dvora a v jeho části, bývalé sýpce, zbudováno Společenské centrum Medlánek – SÝPKA. Postupně probíhají rovněž přestavby bočních traktů budovy.
Socha sv. Jana Nepomuckého [editovat]
Socha sv. Jana Nepomuckého je hodnotná barokní plastika neznámého autora z r. 1750.
Zvonice [editovat]
Zvonice na nároží ul. Kytnerovy a Suchého postavena nepochybně ve stejné době jako socha sv. Jana Nepomuckého. Svědčí o tom zvon odlitý roku 1758 firmou I. F. Klietz. Další nápis na zvonu Anna constantia freyn miniatin zřejmě prokazuje, že jeho dárkyní byla Svobodná paní Konstancie Miniatiová z Campoli, roz. Žalkovská ze Žalkovic, která byla v letech 1749 – 1759 ředitelkou Nadace Marie Školské, která byla pro Medlánky do roku 1948 pozemkovou vrchností.Dnes o ní nejsou žádné informace.
Kříže [editovat]
Památkáři mají v Medlánkách evidovány dva: železný na Kytnerově ulici – na rozhraní s řečkovickým katastrem a dřevěný, v pozdější době nahrazený kamenným, na cestě k letišti. Třetí, v popisu památek nezaznamenaný, se nachází v Zámeckém parku.
Památník odboje a padlým [editovat]
Památník odboje a padlým byl postaven k 10. výročí vzniku ČSR v roce 1928 z podnětu místní organizace Čs. obce legionářské za přispění ostatních medláneckých spolků a občanů. V období 2. světové války – po příchodu německých orgánů – byl rozebrán a na bezpečném místě uložen. Ve své původní podobě však po válce nebyl nalezen a proto byl při jeho opětovné instalaci, v roce 1992, nahrazen památníkem novým.
Předvěké naleziště v cihelně [editovat]
Nálezy popsány v části o prehistorii Medlánek. Díky změnám hranic katastru se území dnes nachází v katastrálním území Řečkovice.
Zajímavost [editovat]
Jméno je zdrobnělinou k předpokládanému Medlany – ves lidí bydlících u mdle tekoucí vody. Je protikladně svým základním významem k názvu sousední Bystrce.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Literatura [editovat]
- MILENA, Flodrová. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno : Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 978-80-86137-79-1. Kapitola Medlánky, s. 142-145.
