Brno-Bohunice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno-Bohunice
Městská část Brno-Bohunice • Nahoře: Sídliště Bohunice a Starý Lískovec od jihu (2004) • Vlevo 1: Campus Square • Vlevo 2: Univerzitní kampus Brno-Bohunice • Vpravo 1: Campus Square • Vpravo 2: Panelové sídliště a kaplička

Městská část Brno-Bohunice
• Nahoře: Sídliště Bohunice a Starý Lískovec od jihu (2004)
• Vlevo 1: Campus Square
• Vlevo 2: Univerzitní kampus Brno-Bohunice
• Vpravo 1: Campus Square
• Vpravo 2: Panelové sídliště a kaplička

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 3,02 km²
obyvatel: 14 683 (26.3.2011)

PSČ: 625 00
zákl. sídelních jednotek: 5
celých částí obce: 1
dílů částí obce: 0
celých katastrálních území: 1
částí katastr. území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: Dlouhá 3, 625 00 Brno-Bohunice
epodatelna@bohunice.brno.cz
starosta / starostka: Ing. Antonín Crha

Oficiální web: www.brno-bohunice.cz/

Brno-Bohunice na mapě

Bohunice (německy Bohonitz) jsou historická obec, městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Bohunice také městská část na jihozápadním okraji statutárního města Brnarozloze 301,71 ha. Je zde evidováno 47 ulic a 1 132 adres. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Bohunice zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Sousedící městské části a obce[editovat | editovat zdroj]

Území městské části Brno-Bohunice hraničí na západě s městskou částí Brno-Starý Lískovec, na severozápadě s městskou částí Brno-Nový Lískovec, na severu a východě s městskou částí Brno-střed, na jihovýchodě s městskou částí Brno-jih a na jihu s obcí Moravany.

Charakter městské části[editovat | editovat zdroj]

Bohunice mají spíše městský charakter a zvlněnou krajinu se znatelnými výškovými rozdíly v zástavbě městské části. Tvoří je rozsáhlé panelové sídliště, v jehož středu se nachází zástavba zbytku původní vesnice. Jižně od původní zástavby protéká říčka Leskava. Zajímavostí východní části sídliště je, že jsou zdejší ulice pojmenovány podle svazových republik bývalého Sovětského svazu. Severně od sídliště se na severní straně Jihlavské ulice rozkládá přilehlý rozsáhlý areál zdejší fakultní nemocnice, který zasahuje i na území sousední městské části Brno-Starý Lískovec, a sousední vysokou zdí obehnaný areál zdejší vazební věznice, od něhož se směrem na východ nachází budova zdejšího nákupního centra Kaufland. V nejzápadnější části katastru Bohunic vyrostla roku 2008 severní polovina obchodního centra Campus Square, jehož jižní polovina se nachází již v katastrálním území sousední městské části Brno-Starý Lískovec. V Bohunické části tohoto obchodního centra se nachází například hypermarket společnosti Tesco.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přestože jižním okrajem katastru Bohunic prochází dálnice D1Prahy do Brna, nemá na ni městská část ze svého území žádné přímé napojení. Severně od ní a jižně od Leskavy zde prochází také železniční trasa z Brna do Střelic. Spojení se středem města zajišťuje dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajových linek číslo 6 a 8 (jedou do Starého Lískovce) a několika autobusových a trolejbusových linek. Spojení se St. Lískovcem zajišťují tramvajové linky č. 6 a 8, trolejbusové linky č. 25, 37 a autobusové linky č. 401, 402, 403, 404, 50, 69 a 82.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Bohunicích je ze září 1237. Malá okrajová část (pozemky patřící původně ke Starému Brnu) moderního katastru Bohunic byla připojena k Brnu už 6. července 1850, avšak katastr tehdejší obce Bohunic až 16. dubna 1919. V souvislosti s rozsáhlou katastrální reformou Brna ze druhé poloviny 60. let 20. století došlo také ke znatelným úpravám katastrálních hranic Bohunic: celá východní část katastru s velkou částí areálu Kohnovy cihelny a pozemků kolem Brněnského krematoria, dále o svoji část Nového Lískovce, jakož i zalesněné území východně od něho; pro změnu získaly část katastru Horních Heršpic a od Lískovce zástavbu na západní straně Humenné ulice. Koncem 60. let 20. století bylo rozhodnuto vybudovat v nevyužitých částech Bohunic a Starého Lískovce sídliště pro 30 000 lidí, jehož výstavba začala roku 1971 na východě bohunického katastru mezi areálem ústředního hřbitova a zástavbou původní obce, jejíž některé části byly nakonec zbořeny. Výše zmíněná výstavba sídliště na katastrech Bohunic a Starého Lískovce byla též důvodem k výrazné změně hranice mezi oběma katastry, k níž došlo k 1. dubnu 1979. Tehdy přešla k Bohunicím značná část katastrálního území Starý Lískovec, přičemž novou hranici vytvořila téměř celá ulice Osová, respektive východní okraj silnice v této ulici. K 17. únoru 2011 pak vstoupila v platnost další změna obou katastrálních území, tentokrát na křižovatce ulic Osová a Jihlavská.

Správní vývoj[editovat | editovat zdroj]

  • 1945-31. prosince 1946 - území moderní městské části bylo rozděleno následovně: pozemky tehdy patřící do k. ú. Bohunice, spadaly pod brněnský MNV Bohunice, tehdy lískovecká část moderního katastru Bohunic spadala pod MNV Starý Lískovec, okrajové části moderního katastru Bohunic pak spadaly pod MNV Staré Brno a MNV Horní Heršpice
  • 1947-1949 - téměř celé území moderní městské části Brno-Bohunice bylo součástí městského obvodu Brno II., tehdy hornoheršpické pozemky byly součástí městského obvodu Brno VIII..
  • 1949-1954 - správní hranice v rámci území moderní městské části Brno-Bohunice se vůbec nezměnily, obvody byly pouze přečíslovány. Většina území Bohunic nyní spadala do městského obvodu Brno V, jehož součástí byl dále například Starý a Nový Lískovec, tehdy hornoheršpické pozemky do městského obvodu Brno XI.
  • 1954-1971 - v tomto období zůstávaly správní hranice na území Bohunic stabilní, avšak došlo ke správnímu rozdělení tehdejšího katastru bohunic na dvě části, mezi nimiž hranici tvořila polní cesta vedoucí přes Netroufalky. Území jižně od této hranice spadalo do městského obvodu Brno VIII-Bohunice (od 20. května 1957[1] nazýván Brno VIII-Bohunice), severně od ní k městskému obvodu Brno I, tehdy hornoheršpické pozemky spadaly do městského obvodu Brno IX (od 20. května 1957 nazýván Brno IX-Horní Heršpice). Od roku 1960 se bohunický obvod nazýval Bohunice, zatímco hornoheršpický Horní Heršpice. Od roku 1960 stály v čele bohunického a hornoheršpického obvodu místní národní výbory a tyto obvody se označovaly jako městské části. Součástí bohunického obvodu byl i Starý Lískovec
  • 26. listopadu 1971-31. prosince 1975 - celé katastrální území Bohunice a celé tehdejší katastrální území Starý Lískovec (k němuž tehdy patřily i pozemky, na nichž později vyrostlo téměř celé sídliště Kamenný Vrch), tvořilo městskou část, která se z počátku nazývala Brno VIII-Bohunice[2], od 1. května 1972[3] již jen Brno-Bohunice
  • 1. ledna 1976[4]- 23. listopadu 1990 - Bohunice byly součástí městského obvodu Brno I.
  • od 24. listopadu 1990 - moderní samosprávasamosprávná městská část Brno-Bohunice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MILENA, Flodrová. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno : Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 978-80-86137-79-1. Kapitola Bohunice, s. 93-94.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Úřední list republiky Československé, ročník 1957, částka 68, str. 473 a 474, vydáno v Praze dne 20. července 1957
  2. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str 90