Stránice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stránice jsou katastrální území o rozloze 92,55 ha, tvořící od 24. listopadu 1990 severozápadní část brněnské městské části Brno-střed. Vymezení Stránic se v podstatě kryje s vymezením tzv. Masarykovy čtvrti.
[editovat] Charakteristika
Celé území Stránic, nacházející se na svazích Žlutého kopce a Kraví hory, je pokryto téměř výlučně kvalitní rodinnou a činžovní zástavbou s řadou vil, často obklopenou menšími zahradami. Hranice katastru Stránic je vymezena takto: východní hranici tvoří ulice Úvoz, poté se stáčí k severozápadu a vede ulicemi Údolní, Náměstím míru a Krondlovou, dále se stáčí jihozápadním směrem do Foustkovy ulice, pokračuje dál po okraji Willsonova lesa, a pak se stáčí k jihovýchodu do Preslovy ulice, pokračuje dál k východu ulicemi Lipovou a Tvrdého.
[editovat] Historický přehled
Většina katastru čtvrti byla k Brnu připojena 6. července 1850, západní okrajová část 16. dubna 1919. Celé území čtvrti bylo až do 60. let 18. století bez jakékoliv zástavby. Novodobá stavební činnost zde započala až v 90. letech 19. století, před rokem 1918 zde začala vznikat úřednická čtvrť, později nazvaná Masarykova čtvrť. Jako územní jednotka byly Stránice včetně svých hranic, vytvořeny uměle při radikální druhé katastrální refomě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století z části tehdy zrušeného katastrálního území Křížová a východní části původního katastrálního území Žabovřesky. Jejich název byl vybrán z čistě ideologických důvodů, neboť jméno Masarykova čtvrť bylo v té době ideologicky nepřijatelné.
[editovat] Zdroje
- KUČA, Karel. Brno: Vývoj města, předměstí a připojených ulic. ISBN 80-86223-11-6
