Ústřední hřbitov v Brně

Krematorium na Ústředním hřbitově v Brně

Ústřední hřbitov v Brně je největší a nejvýznamnější brněnský hřbitov. Rozkládá se v katastrálním území Štýřice poblíž Vídeňské ulice, na nejzazším jihu brněnské městské části Brno-střed. Na severozápadním okraji hřbitova se nachází budova zdejšího krematoria, naopak na východě střední části se nachází památník sovětských a dalších zahraničních vojáků, kteří koncem druhé světové války padli při osvobozování Brna. Péči o hřbitov zajišťuje příspěvková organizace Správa hřbitovů města Brna.

Historie

Ústřední hřbitov byl zřízen roku 1883 podle polohového plánu a projektu Aloise Prastorfera z roku 1881. Původně byl založen jen na parcelách 1820, 1821, 1822/1, 1822/2, 1823, 1824/1, 1824/2, 1825, 1826, 1827/1, 1827/2, 1827/3. Tyto parcely získalo město Brno roku 1882 od tehdejší obce Horní Heršpice (k jejímuž katastru původně náležely) a nově založený hřbitov se stal zároveň novým katastrálním územím Staré Brno II, které bylo 7. ledna 1915 začleněno do nově vytvořeného katastrálního území Staré Brno a Vídeňka. Hřbitov byl později několikrát rozšiřován o další parcely patřící původně ke katastru Horních Heršpic, později také o parcely patřící původně k Bohunicím.

K původnímu založení architekta Prastorfera přibyly později vysoce ceněné architektonické skvosty. Obřadní síň nejprve také zvaná "Výkropní kaple" (1924-1926) ve spodní části u vstupu od Bohuslava Fuchse, kterou navrhl jako zaměstnanec městské stavební kanceláře a o málo později mezinárodně proslulé krematorium od Arnošta Wiesnera (1925-1930), které vzešlo z jeho vítězství ve veřejné architektonické soutěži.

Čestné pohřebiště

Pohřebiště sovětských vojáků

V jižní části hřbitova bylo v letech 1945-1946 vybudováno pietní území. Zde je pohřebiště členů odboje, sovětských vojáků a jediné pohřebiště rumunských vojáků na území ČR. Čestné pohřebiště tvoří samostatnou část a dominuje jí kolumbárium s urnami sovětských důstojníků. V prostoru mezi přístupovým schodištěm a kolumbáriem jsou hromadné hroby sovětských vojáků. Uprostřed pohřebiště stojí pilíř se sochou vojína. Toto pietní místo bylo upraveno v roce 1980 podle návrhu architekta Z. Denka. V roce 1989 bylo čestné pohřebiště prohlášeno Národní kulturní památkou.

Odkazy

Související články

• Brněnské krematorium

Literatura

• KUČA, Karel. Brno: Vývoj města, předměstí a připojených ulic. ISBN 80-86223-11-6

Externí odkazy

• Císařské otisky stabilního katastru

Souřadnice: 49°10′14,612″ s. š., 16°35′38,646″ v. d.