Ferdinand Vach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferdinand Vach
Narození 25. února 1860
Jažlovice
Úmrtí 16. února 1939 (ve věku 78 let)
Brno
Národnost česká
Povolání dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog

Ferdinand Vach (25. února 1860, Jažlovice16. února 1939, Brno) byl český hudební skladatel, pedagog, dirigent, sbormistr, zakladatel Pěveckého sdružení moravských učitelů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec skladatele, Josef Vach (1830-1906), byl typický český kantor. Byl řídícím učitelem na venkovských školách. Hrál na mnoho hudebních nástrojů, byl varhaníkem v kostele, zpíval, řídil chrámový sbor, měl vlastní venkovskou kapelu a vyučoval hudební výchovu na školách. Všechny jeho děti byly hudebně nadané a uplatnili se v hudebním světě. Nejvýznamnější z nich byl syn Ferdinand.

V dětském věku se stal vokalistou-altistou ve Strahovském klášteře a zpíval i v chlapeckém sboru Žofínské akademie. V letech 18731876 navštěvoval měšťanskou školu ve Vlašimi a rok studoval na Varhanické škole v Praze. Poté pracoval jako podučitel v Souticích a v Lešanech. Absolvoval Učitelský ústav v Soběslavi a v letech 18801882 zastupoval nemocného bratra Josefa ve funkci sbormistra v Bele Crkvi v Banátě.

Po návratu do Čech se mu podařilo dokončit varhanickou školu. Na studia si vydělával jako varhaník a sbormistr v Karlíně, v Besedě dělnické a ve Slavoji. V roce 1985 působil nejaký čas u kočovných divadel a byl i dirigentem brněnského Národního divadla. V roce 1886 se stal ředitelem hudební školy spolku Moravan v Kroměříži a zároveň působil jako sbormistr jeho pěveckého sboru. Kromě toho byl ředitelem kůru v chrámu sv. Mořice a dirigoval orchestr Spolku ochotnických divadel. Se spolkem Moravan provedl velká vokální díla Antonína Dvořáka, ale i díla Smetanova, Blodkova a soudobých skladatelů (Vítězslav Novák, Leoš Janáček). V Kroměříži také začal komponovat zejména chrámové skladby a scénickou hudbu k divadelním představením.

Velký vliv na něj měly koncerty ruského pěveckého sboru Agreněva-Slavjanského a koncerty pařížského odboru Hlaholu. V roce 1903 založil ze svých žáků a učitelů okolních škol pěvecký sbor, který nesl název Učitelský dorost kroměřížského pedagogia a který se stal základem slavného Pěveckého sdružení moravských učitelů. V roce 1905 byl jmenován učitelem na učitelském ústavu v Brně, učil zpěv na brněnské varhanní škole a v roce 1913 byl na varhanní škole jmenován profesorem. S Pěveckým sdružením moravských učitelů vykonal řadu velice úspěšných zájezdů do Paříže, Německa, Švýcarska a dalších zemí. Mimořádné úspěchy sklízel zejména na koncertech v Rusku.

Roku 1912 založil Moravský smíšený sbor učitelek, který působí dodnes a v roce 1956 byl pojmenován po svém zakladateli, Váchův sbor moravských učitelek. Hned v roce 1918 obnovil činnost obou sborů, která byla světovou válkou přerušena. Dirigoval orchestr Besedy brněnské a stal se profesorem sborového zpěvu a řízení sboru na brněnské konzervatoři.

Svou činnost dirigenta PSMU ukončil rozhlasovým koncertem 27. září 1934 a veřejné činnosti se ze zdravotních důvodů vzdal 2. února 1935. Zemřel 16. února 1939 a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně.

Vyznamenání a pocty[editovat | editovat zdroj]

  • Rytířský řád italské koruny (1923)
  • Jihoslovanský řád sv. Sávy (1928)
  • Španělský a portugalský řád Isabely Kastilské (1932)
  • Státní cena československá (1927)
  • Předseda klubu moravský ckladatelů (1929)
  • Člen České akademie věd a umění (1933)
  • Čestné uznání filosofické fakulty university Karlovy (1930)
  • Čestný člen Moravanu, Besedy brněnské a obou sborů, které založil.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho skladatelské dílo je poněkud v pozadí za jeho světovými úspěchy sbormistra. Největší ohlas měly jeho sbory a kantáty, které zpravidla sám v premiéře uváděl. Byl autorem teoretických studií o sborovém zpěvu a vychoval řadu vynikajících sbormistrů. Pod jeho vlivem vznikla řada pěveckých sborů z řad učitelů, včetně neméně slavného Pěveckého sdružení pražských učitelů.

Sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Pěvcovo loučení (smíšený sbor, 1896)
  • Vzpomínka (smíšený sbor, 1897)
  • Noční hudec (mužský sbor, 1904)
  • Sníh na horách (ženský sbor, 1921)
  • Nězachoď (mužský sbor, 1926)
  • Tichá noc (ženský sbor, 1943)
  • Řada dalších sborů na slova českých básníků.
  • Sborové úpravy lidových písní.

Kantáty[editovat | editovat zdroj]

  • Víla z perníkové chaloupky (1902)
  • Komenský (1921)
  • Robert Quiscard (1927)

Opera[editovat | editovat zdroj]

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Dva lístky do památníku (klavír, 1891)
  • Smyčcový kvartet (1917)
  • Klavírní kvartet (1928)
  • Dvě balady pro housle a klavír (1931)
  • Klavírní trio (1931)
  • Lístek do památníku (klavír, 1936)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 1. suita (1927)
  • Symfonie D-dur (1927)
  • Symfonické variace (1928)
  • Bernardův kříž (symfonický obraz, 1929)
  • 2. suita na motivy lidových písní moravských (1933)

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Requiem c-moll (1892)
  • Te Deum pro mužské hlasy s průvodem varhan (1896)
  • Te Deum laudamus pro smíšený sbor s průvodem varhan (1901)
  • Stabat Mater pro mužský sbor a varhany
  • Missa ad quatuor voces aequales (1907)
  • Mše A-dur pro smíšený sbor s průvodem varhan (1917)
  • Missa in honorem scti Joannis Nepomucenri pro smíšený sbor s průvodem varhan
Moteta
  • Alleluja ve svátek Nanebevstoupení Páně
  • Benedictus sit Deus
  • Ave Maria
  • Mirabilis Deus pro mužský sbor (1895)
  • Sacerdotes eius (pro svátek sv. Cyrilla a Metoděje)
  • Zdrávas Maria pro tříhlasý ženský sbor se sopránovým sólem a smyčcový soubor (1907)
  • Ze všech věcí pro sopránové sólo, tříhlasý ženský sbor, sólovou violu a varhany (1907)
  • Desiderium animae eius pro soprán a tenor s průvodem varhan a lesního rohu (1934)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník II. (M–Ž), 1965, SHV, Praha
  • Dr Cyrill Sychra: Ferdinand Vach, církevní skladatel. Cyril, LXXII, 1947 č. 5–6 (dostupné ZDE
  • Janota, D. - Kučera, J. P.: Malá encyklopedie české opery. Praha 1999
  • Šlechtová, A. - Levora, J.: Členové České akademie věd a umění 1890-1952. Praha 2004

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]