Ferdinand Vach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferdinand Vach
Narození 25. února 1860
Jažlovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. února 1939 (ve věku 78 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Vach (25. února 1860, Jažlovice16. února 1939, Brno) byl český hudební skladatel, pedagog, dirigent, sbormistr, zakladatel Pěveckého sdružení moravských učitelů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec skladatele, Josef Vach (1830-1906), byl typický český kantor. Byl řídícím učitelem na venkovských školách. Hrál na mnoho hudebních nástrojů, byl varhaníkem v kostele, zpíval, řídil chrámový sbor, měl vlastní venkovskou kapelu a vyučoval hudební výchovu na školách. Všechny jeho děti byly hudebně nadané a uplatnili se v hudebním světě. Nejvýznamnější z nich byl syn Ferdinand.

V dětském věku se stal vokalistou-altistou ve Strahovském klášteře a zpíval i v chlapeckém sboru Žofínské akademie. V letech 18731876 navštěvoval měšťanskou školu ve Vlašimi a rok studoval na Varhanické škole v Praze. Poté pracoval jako podučitel v Souticích a v Lešanech. Absolvoval Učitelský ústav v Soběslavi a v letech 18801882 zastupoval nemocného bratra Josefa ve funkci sbormistra v Bele Crkvi v Banátě.

Po návratu do Čech se mu podařilo dokončit varhanickou školu. Na studia si vydělával jako varhaník a sbormistr v Karlíně, v Besedě dělnické a ve Slavoji. V roce 1985 působil nejaký čas u kočovných divadel a byl i dirigentem brněnského Národního divadla. V roce 1886 se stal ředitelem hudební školy spolku Moravan v Kroměříži a zároveň působil jako sbormistr jeho pěveckého sboru. Kromě toho byl ředitelem kůru v chrámu sv. Mořice a dirigoval orchestr Spolku ochotnických divadel. Se spolkem Moravan provedl velká vokální díla Antonína Dvořáka, ale i díla Smetanova, Blodkova a soudobých skladatelů (Vítězslav Novák, Leoš Janáček). V Kroměříži také začal komponovat zejména chrámové skladby a scénickou hudbu k divadelním představením.

Velký vliv na něj měly koncerty ruského pěveckého sboru Agreněva-Slavjanského a koncerty pařížského odboru Hlaholu. V roce 1903 založil ze svých žáků a učitelů okolních škol pěvecký sbor, který nesl název Učitelský dorost kroměřížského pedagogia a který se stal základem slavného Pěveckého sdružení moravských učitelů. V roce 1905 byl jmenován učitelem na učitelském ústavu v Brně, učil zpěv na brněnské varhanní škole a v roce 1913 byl na varhanní škole jmenován profesorem. S Pěveckým sdružením moravských učitelů vykonal řadu velice úspěšných zájezdů do Paříže, Německa, Švýcarska a dalších zemí. Mimořádné úspěchy sklízel zejména na koncertech v Rusku.

Roku 1912 založil Moravský smíšený sbor učitelek, který působí dodnes a v roce 1956 byl pojmenován po svém zakladateli, Váchův sbor moravských učitelek. Hned v roce 1918 obnovil činnost obou sborů, která byla světovou válkou přerušena. Dirigoval orchestr Besedy brněnské a stal se profesorem sborového zpěvu a řízení sboru na brněnské konzervatoři.

Svou činnost dirigenta PSMU ukončil rozhlasovým koncertem 27. září 1934 a veřejné činnosti se ze zdravotních důvodů vzdal 2. února 1935. Zemřel 16. února 1939 a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně.

Vyznamenání a pocty[editovat | editovat zdroj]

  • Rytířský řád italské koruny (1923)
  • Jihoslovanský řád sv. Sávy (1928)
  • Španělský a portugalský řád Isabely Kastilské (1932)
  • Státní cena československá (1927)
  • Předseda klubu moravský ckladatelů (1929)
  • Člen České akademie věd a umění (1933)
  • Čestné uznání filosofické fakulty university Karlovy (1930)
  • Čestný člen Moravanu, Besedy brněnské a obou sborů, které založil.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho skladatelské dílo je poněkud v pozadí za jeho světovými úspěchy sbormistra. Největší ohlas měly jeho sbory a kantáty, které zpravidla sám v premiéře uváděl. Byl autorem teoretických studií o sborovém zpěvu a vychoval řadu vynikajících sbormistrů. Pod jeho vlivem vznikla řada pěveckých sborů z řad učitelů, včetně neméně slavného Pěveckého sdružení pražských učitelů.

Sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Pěvcovo loučení (smíšený sbor, 1896)
  • Vzpomínka (smíšený sbor, 1897)
  • Noční hudec (mužský sbor, 1904)
  • Sníh na horách (ženský sbor, 1921)
  • Nězachoď (mužský sbor, 1926)
  • Tichá noc (ženský sbor, 1943)
  • Řada dalších sborů na slova českých básníků.
  • Sborové úpravy lidových písní.

Kantáty[editovat | editovat zdroj]

  • Víla z perníkové chaloupky (1902)
  • Komenský (1921)
  • Robert Quiscard (1927)

Opera[editovat | editovat zdroj]

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Dva lístky do památníku (klavír, 1891)
  • Smyčcový kvartet (1917)
  • Klavírní kvartet (1928)
  • Dvě balady pro housle a klavír (1931)
  • Klavírní trio (1931)
  • Lístek do památníku (klavír, 1936)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 1. suita (1927)
  • Symfonie D-dur (1927)
  • Symfonické variace (1928)
  • Bernardův kříž (symfonický obraz, 1929)
  • 2. suita na motivy lidových písní moravských (1933)

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Requiem c-moll (1892)
  • Te Deum pro mužské hlasy s průvodem varhan (1896)
  • Te Deum laudamus pro smíšený sbor s průvodem varhan (1901)
  • Stabat Mater pro mužský sbor a varhany
  • Missa ad quatuor voces aequales (1907)
  • Mše A-dur pro smíšený sbor s průvodem varhan (1917)
  • Missa in honorem scti Joannis Nepomucenri pro smíšený sbor s průvodem varhan
Moteta
  • Alleluja ve svátek Nanebevstoupení Páně
  • Benedictus sit Deus
  • Ave Maria
  • Mirabilis Deus pro mužský sbor (1895)
  • Sacerdotes eius (pro svátek sv. Cyrilla a Metoděje)
  • Zdrávas Maria pro tříhlasý ženský sbor se sopránovým sólem a smyčcový soubor (1907)
  • Ze všech věcí pro sopránové sólo, tříhlasý ženský sbor, sólovou violu a varhany (1907)
  • Desiderium animae eius pro soprán a tenor s průvodem varhan a lesního rohu (1934)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník II. (M–Ž), 1965, SHV, Praha
  • Dr Cyrill Sychra: Ferdinand Vach, církevní skladatel. Cyril, LXXII, 1947 č. 5–6 (dostupné ZDE
  • Janota, D. - Kučera, J. P.: Malá encyklopedie české opery. Praha 1999
  • Šlechtová, A. - Levora, J.: Členové České akademie věd a umění 1890-1952. Praha 2004

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]