Nataša Gollová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nataša Gollová
alt =
Nataša Gollová
Rodné jméno Nataša Hodáčová
Narození 27. únor 1912
Brno Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. října 1988 (ve věku 76 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příbuzenstvo
pradědeček Adolf Goll
otec František Hodáč
matka Adéla Hodáčová
dědeček Jaroslav Goll

Nataša Gollová, vlastním jménem Nataša Hodáčová, v Německu známá pod pseudonymem Ada Goll [1] (27. února 1912 Brno29. října 1988 Praha) byla česká herečka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Své umělecké příjmení si zvolila podle svého dědečka, profesora Jaroslava Golla, významného českého historika (zemřel v roce 1929) [2]. Pocházela ze zámožné rodiny. Byla dcerou významného masarykovského politika, národohospodáře, poslance parlamentu, právníka JUDr. Františka Xavera Hodáče, profesora ČVUT a pozdějšího generálního tajemníka Ústředního svazu československých průmyslníků (zemřel v roce 1943) [3]. Její nevlastní sestrou byla Marcela Sedláčková (19261969), jejíž matkou byla herečka Andula Sedláčková.

Absolvovala dívčí gymnázium a studovala v Praze na Filozofické fakultě UK a v Anglii. Byla jazykově nadaná, hovořila francouzsky, anglicky, německy a rusky. Herectví a moderní scénický tanec studovala soukromě (herectví u Karla Dostala a Jiřího Frejky, tanec u Jarmily Kröschlové). V roce 1934 byla angažována v divadle v Olomouci, v roce 1935 krátce ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Ještě v roce 1935 přijala angažmá v Divadle na Vinohradech, kde působila až do roku 1944 [4]. V letech 19471950 měla angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. V roce 1952 získala jednoleté angažmá v Divadle Na Fidlovačce, od roku 1955 hrála v Divadle satiry Jana Wericha (divadlo přejmenováno v roce 1957 na Divadlo ABC), které bylo v roce 1962 připojeno k Městským divadlům pražským. S divadlem se rozloučila přípravou na roli Klytaimnestry ve hře J. P. Sartra Mouchy v režii Ladislava Vymětala v roce 1968, v angažmá v MDP však byla až do roku 1971 [5].

Její kamarádkou byla slavná česká herečka předválečného a protektorátního filmu Adina Mandlová, jen však do doby, než Gollová Mandlové přebrala milence.[zdroj?]

Největší popularitu jí přinesl film, i když hrála také v divadle. Díky svému komediálnímu talentu točila za protektorátu (koncem 30. a v první polovině 40. let 20. století) jeden film za druhým. Populární pár vytvořila s Oldřichem Novým, s nímž si zahrála například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda.

V roce 1947 se vdala za Karla Konstantina (zemř. 1962). Její životní láskou však byl Tristan Tzara, francouzský básník, esejista a dramatik rumunského židovského původu, otec dadaismu, se kterým se seznámila u malíře Josefa Šímy v Paříži v roce 1932, když se v Paříži účastnila taneční soutěže. S Tzarou udržovala kontakt až do roku 1948 [6] .

Malíř Josef Šíma namaloval v roce 1932 portrét, jehož předlohou byla Nataša Gollová a tento obraz jí věnoval. Obraz byl zakoupen v roce 1996 Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě, kde je plátno vystaveno pod názvem "Imaginární podobizna (Nataša Gollová)" [7].

Zemřela v Praze téměř opuštěná a v ústraní v domově důchodců v Krči. Je pochována v hrobce rodiny Hodáčových na Vyšehradském hřbitově v Praze, poblíž kapitulního kostela sv. Petra a Pavla.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Nezapomenutelná byla její Tereza v Písni kolébky, kde hrála spolu s Marií Brožovou. To byl herecký koncert! Režisér Salzer jí dal příležitost uplatnit kouzelný dívčí zjev, postavě dala vše, co k ní patřilo – lyričnost a milostnost, pokoru i radostnost, ale i smích, jasný a hřejivý. To představení byste museli vidět, abyste její výkon docenili.
— Otomar Korbelář [8]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Role ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 175, ISBN 80-86631-00-1
  2. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 23–4, ISBN 80-86631-00-1
  3. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 11–14, ISBN 80-86631-00-1
  4. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  5. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 152–3, 191, ISBN 80-7243-121-8
  6. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 20, ISBN 80-86631-00-1
  7. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 18–20, ISBN 80-86631-00-1
  8. Aleš Cibulka: Nataša Gollová, Život tropí hlouposti, vyd. nakladatelství Sláfka, Praha, 2002, str. 123, ISBN 80-86631-00-1

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]