Jaroslav Stránský

JUDr. Jaroslav Stránský
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci: 1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1920 – 1921
Ve funkci: 1929 – 1938
Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS
Ve funkci: 1945 – 1948
Exilový čs. min. spravedlnosti
Ve funkci: 27. října 1941 – 5. dubna 1945
Předchůdce	funkce neobsazena
Nástupce	funkce zrušena
Čs. ministr spravedlnosti
Ve funkci: 4. dubna 1945 – 6. listopadu 1945
Předchůdce	Jaroslav Krejčí (za Protektorátu Čechy a Morava)
Nástupce	Prokop Drtina
Náměstek předsedy vlády
Ve funkci: 1945 – 1946
Čs. ministr školství
Ve funkci: 2. července 1946 – 25. února 1948
Předchůdce	Zdeněk Nejedlý
Nástupce	Zdeněk Nejedlý
Narození	15. ledna 1884 Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	13. srpna 1973 Londýn Velká Británie Velká Británie
Politický subjekt	Čs. nár. demokracie NSP ČSNS
Podpis

Příbuzenstvo

otec	Adolf Stránský
syn	Jan Stránský
vnuk	Martin Jan Stránský

Jaroslav Stránský (15. ledna 1884 Brno – 13. srpna 1973 Londýn) byl významný český a československý prvorepublikový i poválečný politik, novinář a právník. Za 2. světové války i po roce 1948 působil v československém exilu.

Život

Jeho otcem byl zakladatel Lidových novin Adolf Stránský. Po absolvování práv se věnoval nejen právní praxi, ale také novinářství a politické činnosti.

Meziválečné období

Po vzniku Československa spoluzakládal Československou národní demokraciii a v letech 1918–1920 za ni zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 pak za národní demokraty získal poslanecké křeslo v Národního shromáždění ČSR. S její protihradní politikou později však nesouhlasil a v roce 1921 ze strany vystoupil a složil poslanecký mandát. Do parlamentu místo něj nastoupila jako náhradnice Josefa Rosolová.

V roce 1925 se podílel na vzniku Národní strany práce, která ale v parlamentních volbách v roce 1925 neuspěla a její členové později přešli do Československé strany národně socialistické. Za ni Stránský úspěšně kandidoval v parlamentních volbách v roce 1929 a opět v parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post zastával do prosince 1938, kdy na mandát rezignoval a místo něj nastoupil Bohuslav Luža.

V meziválečné době od otce převzal vydavatelství Lidových novin. Vlastnil brněnskou tiskárnu Polygrafia a v roce 1928 převzal nakladatelství Fr. Borový. Udržoval rozsáhlé politické a kulturní styky a byl také činný jako vysokoškolský učitel, od roku 1934 jako učitel na Masarykově univerzitě v Brně.

Druhá světová válka

V roce 1938 byl zásadním odpůrcem mnichovské kapitulace a odešel do exilu ve Velké Británii. Zde byl členem exilové vlády v letech 1940–1945 a jako ministr spravedlnosti připravoval poválečné retribuční zákony. Stal se také populárním jako komentátor českého vysílání BBC.

Jako předseda národně socialistické strany v exilu se v březnu 1945 účastnil moskevských jednání, na nichž byly přijaty zásady budování poválečného „lidově demokratického“ státu.

Poválečné období

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. V parlamentu setrval až do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za národní socialisty. V parlamentu zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.

Zastával i vládní posty. V první vládě Zdeňka Fierlingera byl v roce 1945 ministrem spravedlnosti. V druhé vládě Zdeňka Fierlingera zastával v letech 1945–1946 post náměstka předsedy vlády (vicepremiéra). V první vládě Klementa Gottwalda měl v letech 1946–1948 funkci ministra školství. Byl členem předsednictva ČSNS a patřil k jejímu úzkému vedení.

Emigrace

Po únorovém převratu v roce 1948 musel odejít do zahraničí, kam odešel i jeho syn Jan Stránský (1913–1998), který se rovněž angažoval v politice, byl poslancem za národní socialisty a novinářem.

Jaroslav Stránský působil v Radě svobodného Československa a jiných exilových organizacích. Spolupracoval s československým vysíláním BBC a rozhlasu Svobodná Evropa. Vydával historické a politické studie o nejnovějších dějinách Československa.

Odkazy

Reference

• heslo v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století

Literatura

• KAPLAN, Karel. Útěky do emigrace. Historický obzor, 2000, 11 (5/6), s. 134-135. ISSN 1210-6097.
• KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha : Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.  

Externí odkazy

• Jaroslav Stránský na webu Bohuslava Brouka, přítele z exilu