Václav Vondrák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pamětní deska Václava Vondráka v Dubu na Prachaticku

Prof. PhDr. Václav Vondrák (22. září 1859 Dub13. srpna 1925 Brno) byl český jazykovědec, významný slavista, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských literárních památek a vysokoškolský pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení středoškolských studií na reálném gymnáziu v Prachaticích (1872–1876) a státním gymnáziu v Českých Budějovicích (1876–1878) studoval v letech 18801883 na vídeňské univerzitě románskou a slovanskou filologii (1884 zde získal doktorát filozofie).[1]

Následně pracoval nejdříve jako vychovatel ve šlechtických rodinách, poté byl úředníkem dvorní knihovny (1893–1903). V roce 1893 habilitoval pro vědní obor slovanská filologie, od téhož roku se stal soukromým docentem, 1903 byl jmenován mimořádným a roku 1911 řádným profesorem Vídeňské univerzity.[2]

Po vzniku Československé republiky byl povolán na nově založenou brněnskou Masarykovu univerzitu (1919), kde v letech 19201925 působil jako první řádný profesor slovanské filologie se zvláštním zřetelem k srovnávací mluvnici slovanské a staroslověnštině.[2] Ve funkčním období 19211922 byl děkanem FF MU, v čele univerzity jako rektor stál v letech 19221923.

Jeho rozsáhlá badatelská, akademická, publicistická, ediční a organizátorská činnost byla oceněna členstvím v České akademii věd a umění (dopisujícím členem se stal 1. 12. 1898, mimořádným 3. 7. 1907, řádným od 1. prosince 1915), přespolním (zahraničním) členem Královské české společnosti nauk zvolen 13. ledna 1909.[2] Byl také dopisujícím členem Polské akademie věd v Krakově, čestným členem Jednoty českých filologů a předsedou Matice moravské.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jádrem obsáhlého vědeckého díla prof. Václava Vondráka jsou paleoslovenistické práce zaměřené na církevněslovanskou gramatiku, srovnávací gramatiku slovanských jazyků, lexikologii, otázky slovanského písma, zkoumal též staroslověnské vlivy na češtinu i literárněhistorickou problematiku epochy cyrilometodějského písemnictví. Teoretické výklady doplnil vydáním řady literárních památek s fundovanými filologickými analýzami, jeho dílo Altkirchenslawische Grammatik se stalo základním mluvnickým kompendiem staroslověnštiny v první polovině 20. století.[3] Ve své době patřil k předním představitelům světové slavistiky v oborech církevněslovanská filologie a srovnávací jazykověda.[4]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Zur Würdigung der altslovenischen Wenzelslegende und der Legende vom heiligen Prokop, 1892
  • Glagolita Clozův, 1893
  • Frisinské památky – Jich vznik a význam v slovanském písemnictví, 1896 (dostupné online)
  • O mluvě Jana exarcha bulharského : Příspěvek k dějinám církevní slovanštiny, 1896
  • Altkirchenslavische Grammatik, 1900, 1912
  • Studie z oboru církevněslovanského písemnictví, 1903
  • O původu kijevských listů a pražských zlomků a o bohemismech v starších církevně slovanských památkách vůbec, 1904
  • Vergleichende Slavische Grammatik. 1. Band, Lautlehre und Stammbildungslehre, 1906
  • Vergleichende Slavische Grammatik. 2. Band, Formlehre und Syntax, 1908
  • Církevněslovanská chrestomatie, 1925
  • Vývoj současného spisovného českého jazyka, 1926
  • Vokabulář klasické staroslověnštiny, 2003 (k vydání připraveno Josefem Bartoněm)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky, s. 699
  2. a b c Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 328
  3. Staroslověnská etapa českého písemnictví, s.129
  4. Český biografický slovník XX. století III, s. 486

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 699–701.  
  • Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. ISBN 978-80-7412-019-0. S. 948.
  • KUDĚLKA, Milan, a kol. Česká slavistika od počátku 60. let do roku 1918. 1. vyd. Praha : Historický ústav, 1997. 477 s. ISBN 80-85268-69-8. S. 79–81, 101–102, 198–203.  
  • KUDĚLKA, Milan, a kol. Československá slavistika v letech 1918–1939. 1. vyd. Praha : Academia, 1977. 469 s. S. 137, 165, 168, 170.  
  • KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760 : biograficko-bibliografický slovník. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560 s. S. 389–392.  
  • Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 251. 
  • NOHA, Miloš. Dílo Václava Vondráka. Brno : Matice moravská, 1926. 84 s.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3.  
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha : Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1.  
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnská etapa českého písemnictví. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 176 s. ISBN 978-80-7422-044-9. S. 84, 129–131.  
  • VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN 978-80-210-6265-8. S. 309–310.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]