Otakar Borůvka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Otakar Borůvka (10. května 1899, Ostrožské Předměstí22. července 1995, Brno) byl český matematik.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Otakar Borůvka se narodil v Předměstí Uherského Ostrohu do rodiny ředitele místních obecných a měšťanských škol[1] Jana Borůvky.[2]

Studium[editovat | editovat zdroj]

Otakar Borůvka studoval na Gymnáziu v Uherském Hradišti, odkud v roce 1916 přešel do posledního ročníku na vyšší vojenskou reálku do Hranic na Moravě. Aby se vyhnul službě v armádě během první světové války, zapsal se na vojenskou technickou akademii v Mödlingu u Vídně. V průběhu studia na akademii složil maturitu na I. německé reálce (1917). Tato maturita však nestačila k tomu, aby se mohl hlásit na vysokou školu a už vůbec ne na vysokou školu univerzitního typu. Protože měl zájem pokračovat ve studiu, přihlásil se o pár měsíců později (1918) k „doplňovací“ maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti.

Po této doplňovací maturitě (1918) se Otakar Borůvka rozhodl studovat stavební inženýrství na České vysoké škole technické v Brně. Nejprve uvažoval o studiu klasické filologie. Na akademii ho ovlivnil jeho učitel R. Weitzenboeck, který mu dal matematické základy, a Matyáš Lerch, k němuž se jako jeden z mála studentů na matematiku zapsal. Lerch se mu svým matematickým uměním zamlouval natolik, že ho v roce 1920 následoval jako mimořádný posluchač na Přírodovědeckou fakultu nově vzniklé Masarykovy univerzity. Od školního roku 1920-21 byl Otakar Borůvka posluchačem jak na technice, tak na univerzitě, a současně pracoval jako asistent při fyzikálním ústavu na technice. Necelý rok nato získal místo asistenta při ústavu matematiky na univerzitě u M. Lercha. V následujícím roce se již na techniku nezapsal a věnoval výhradně matematice.

Hrob Otakara Borůvky, Brno

V prosinci roku 1923 vykonal státní zkoušky z matematiky a fyziky a pod vedením M. Lercha pracoval na své disertační práci, za kterou získal v roce 1923 doktorát. Po Lerchově smrti se Borůvkovým nadřízeným stal Eduard Čech, který Borůvkovi umožnil další studium v zahraničí. Školní rok 1926-27 strávil Otakar Borůvka na studijní stáži u profesora E. Cartana na univerzitě v Paříži. Po návratu z Francie předložil Otakar Borůvka habilitační práci a na jejím základě se roku 1928 habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně.

Ve školním roce 1929-30 opět ze studijních důvodů navštívil Paříž, ve studiu pokračoval i v následujícím školním roce, a to u profesora W. Blaschkeho v Hamburku.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do Československa se vrátil v roce 1931 a očekával jmenování mimořádným profesorem na brněnské univerzitě. Vzhledem k hospodářské krizi a následném hledání úspor, byl O. Borůvka jmenován až roku 1934, od kdy začal přednášet algebru, které se brzy začal věnovat více.

Po uzavření vysokých škol v roce 1939 byl Otakar Borůvka, jako většina jeho kolegů, poslán na dovolenou s „čekatelným“ a během druhé světové války se věnoval vědecké práci, zejména v oblasti algebry.

Roku 1946 byl jmenován řádným profesorem na Masarykově univerzitě v Brně, na které působil až do roku 1970, kdy odešel do důchodu. Poté ještě aktivně pracoval v Matematickém ústavu Akademie věd v Brně.

Vědecká práce[editovat | editovat zdroj]

Pod vlivem E. Čecha se Borůvka věnoval diferenciální geometrii. V roce 1926 publikoval práci O jistém problému minimálním, v níž popsal původní algoritmus nalezení minimální kostry grafu. Od poloviny 30. let 20. století se věnoval algebře a svoje výsledky shrnul do monografie Základy teorie grupoidů a grup. Po druhé světové válce se zabýval studiem diferenciálních rovnic. V roce 1965 založil časopis Archivum mathematicum.

Borůvkův algoritmus

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na konci devadesátých let bylo navrhnuto ředitelem školy Zdeňkem Botkem přejmenovat Gymnázia Uherské Hradiště na Gymnázium Otakara Borůvky, ovšem vedením byla tato možnost zavrhnuta, protože se dle jejich názoru nejedná o dostatečně slavné jméno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karel Koutský: Prof. Otakar Borůvka šedesátníkem a laureátem státní ceny. In: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol. 4 (1959), No. 6, 730--733
  2. In: Zdeněk Třešňák (autor); Petra Šarmanová (autor); Bedřich Půža (autor): Otakar Borůvka. (Czech). Brno: Nadace Universitas Masarykiana v Brně, 1996. pp. 14–19.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 73.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 121-122.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh-Bož. Praha : Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 73-74.  

Související článek[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Andrea Lukášová, Pavel Šišma.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Borůvka ve Wikimedia Commons