Vincenc Makovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prof. Vincenc Makovský (3. června 1900 Nové Město na Moravě28. prosince 1966 Brno) byl český akademický sochař, dále malíř, designér, profesor brněnské techniky a profesor Akademie výtvarných umění v Praze, účastník protinacistického odboje. Je považován za čelného představitele meziválečné avantgardy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Během studií na reálném gymnáziu v Novém Městě na Moravě ho lákalo malířství. Po maturitě musel nastoupit do rakousko-uherské armády, po skončení války a vzniku ČSR byl roku 1919 demobilizován a ihned se přihlásil na pražskou Akademii výtvarných umění, kterou absolvoval roku 1926. Během studií pracoval v malířských ateliérech Jakuba Obrovského a Karla Krattnera a v sochařských ateliérech Bohumila Kafky a Jana Štursy. Po pražském studiu dostal stipendium francouzské vlády a v letech 19261930 pracoval u Antoina Bourdella v Paříži. Z Francie se vrátil do Brna.

Za 2. světové války žil ve Zlíně. Pomáhal tam zakládat Školu umění (dnes Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti), kde byl vedoucím oboru tvarování strojů a nástrojů (dnes průmyslovýdesign), později na škole vyučovali i Makovského žáci. Jako člen ilegálního Národně revolučního výboru inteligence se účastnil odboje. Po osvobození se vrátil do Brna a stal se docentem modelování na Fakultě architektury Vysoké školy technické, v roce 1947 jejím profesorem. V té době byl členem České akademie věd a umění. V roce 1952 získal profesuru na Akademii výtvarných umění v Praze.

Zemřel koncem roku 1966 v Brně a je pochován na evangelickém hřbitově v Novém Městě na Moravě. V rodném městě je po něm pojmenováno Gymnázium Vincence Makovského. Jeho jméno nese také náměstí v Brně-Žabovřeskách a lávka přes řeku Svitavu v Brně-Obřanech. Na domě na Mlýnském nábřeží č. 17 v Brně-Obřanech je plaketa připomínající, že zde žil v letech 19451966.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Busta maršála Malinovského před Domem umění v Brně
Pomník Vítězství Rudé armády nad nacismem na Moravském náměstí v Brně

Jeho sochařská tvorba prošla různými obdobími od počátečního civilismu, přes kubismus ve 20. letech, po abstrakci. Od poloviny třicátých let v jeho tvorbě převažoval realismus.

Některá jeho sochařská díla:

Za svého působení ve Zlíně působil též jako průmyslový designér. Vytvořil model soustruhu R50 a vrtačky VR8 pro strojírenský závod MAS. Jeho žákem ve Zlíně byl pozdější profesor Zdeněk Kovář. V designérské činnosti pokračoval i počátkem padesátých let na Vysoké škole stavební v Brně.

V letech 19291949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1938 – první cena v soutěži na pomník Národního osvobození v Brně
  • 1958 – Velká cena za alegorické sousoší Nový věk na světové výstavě v Bruselu (nyní je umístěno před hlavní bránou brněnského výstaviště)
  • 1958 – jmenován národním umělcem
  • 1960 – Řád republiky

Nositel dvou státních cen Klementa Gottwalda za brněnský pomník vítězství Rudé armády nad fašismem z roku 1955 a za pomník J. A. Komenského v Uherském Brodu a Naardenu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://svumanes.cz/clenove.html#m

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]