Brno-Vinohrady

Brno-Vinohrady
Městská část Brno-Vinohrady • Nahoře: Panoramatický pohled od severovýchodu • Vlevo: Pálavské náměstí • Vpravo: Lávka ve Vinohradech na ulici Žarošická • Dole: Typická paneláková zástavba Vinohrad
znak vlajka
městská část statutárního města Brna
kraj:	Jihomoravský
okres:	Brno-město
historická země:	Morava
katastrální výměra:	1,96 km²
obyvatel:	17 263 (2010)
zeměpisná šířka:	49° 12′ 21″ s. š.
zeměpisná délka:	16° 39′ 30″ v. d.
PSČ:	628 00
zákl. sídelních jednotek:	2
celých místních částí:	0
dílů místních částí:	2
celých katastrálních území:	0
částí katastr. území (ÚTJ):	2
adresa úřadu:	Velkopavlovická 25 62800 Brno info@vinohrady.brno.cz
starosta / starostka:	PhDr. Jiří Čejka (ČSSD, od 2002)
Oficiální web: www.vinohrady.brno.cz

Brno-Vinohrady (v hantecu Vincky) je od 24. listopadu 1990 městská část na východě statutárního města Brna. Většina (1,90 km²) území městské části náleží ke katastrálnímu území Židenice, malé území (0,06 km²) na severozápadě pak ke katastrálnímu území Maloměřice. Svojí rozlohou patří k nejmenším městským částem.

Činnost v rámci státní správy vykonává pro Brno-Vinohrady pověřená městská část Brno-Židenice, matriční agendu pověřená městská část Brno-Líšeň. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Vinohrady zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Charakteristika městské části

Drtivou většinu zástavby městské části tvoří asi 150 barevných panelových domů sídliště Vinohrady, rozkládajícího se na protáhlé vyvýšenině na jihu území městské části. Silueta sídliště je dobře viditelná z mnoha stran Brna. Přestože se území městské části skládá z části dvou katastrálních území, není toto rozdělení s výjimkou odlišných uličních štítů navenek vůbec poznat, katastrální hranice na několika místech dokonce rozděluje několik budov, a tak lze Vinohrady prakticky považovat ze jednu čtvrť. Téměř všechny ulice v této městské části jsou pojmenované podle obcí na jižní Moravě, např. Bzenecká, Prušánecká, Věstonická, Čejkovická … i střed sídliště tvořící Pálavské náměstí. Výjimku tvoří ulice Šedova a nově vybudovaná Révová ulice, v níž se vyskytují výlučně rodinné domky. Nejsevernějším a zároveň i nejvýchodnějším místem městské části jsou pozemky, na nichž stojí hotel Velká Klajdovka a přilehlá hájenka, nacházející se poblíž Hádů.

Původ názvu a historický přehled

Archeologické výzkumy dokládají lidskou přítomnost na území dnešních Vinohrad již přibližně před 500 000 lety v období starého paleolitu. Území Vinohrad bylo dlouho bez jakékoliv zástavby, a jižní a jihovýchodní stráně sloužily k pěstování vinné révy, z čehož je odvozen název městské části. Roku 1860 vznikl u silnice na kopci poblíž Hádů v nadmořské výšce 380 metrů původní zájezdní hostinec Klajdovka, později přestavěný do současné podoby a známý dnes jako hotel Velká Klajdovka.

Téměř celé území moderní městské části Vinohrady bylo připojeno k Brnu 16. dubna 1919 jako součást katastrů dosavadních obcí Židenic a Maloměřic. Malá okrajová část území (východní pruh silnice ve Křtinské ulici a menší území přiléhající k severozápadnímu okraji křižovatky ulic Jedovnické, Novolíšeňské a Věstonické) byla původně součástí katastru Líšně a k Brnu byla připojena 1. dubna 1944. Zbytek území, tvořený areálem hotelu Velká Klajdovka s nejbližším okolím, byl původně součástí katastrálního území obce Kanice, a k Brnu náleží až od druhé katastrální reformy Brna z let 1966-1969. Teprve za druhé světové války vybudovali Němci na území dnešního sídliště v katastrálním území Židenice kolonii 20 dřevěných domků, které obyvatelé Brna začali říkat Hamburk. Po odsunu Němců osadu osídlily české rodiny. Vznikl zde i obchod, malý hostinec s kulturní místností, vodovod, kanalizace i veřejné osvětlení. V souvislosti s výše uvedenou druhou katastrální reformou Brna došlo na území moderní městské části k úpravě hranic katastrálních území Kanice, Líšeň, Maloměřice a Židenice.

K zániku osady Hamburk došlo v 80. letech 20. století v souvislosti s výstavbou dnešního sídliště. Obyvatelé osady proti likvidaci neúspěšně protestovali. Sídliště se začalo budovat v září 1981 a bylo dokončeno roku 1989, přičemž původně stanoveným termínem dostavby, jenž se nepodařilo dodržet, byl rok 1988. Nové sídliště vznikalo především v severovýchodní části katastrálního území Židenice, ale některé jeho severní domy byly vybudovány i v okrajové jižní části sousedního katastrálního území Maloměřice. První objekt byl dokončen roku 1983. Po Sametové revoluci zde 24. listopadu 1990 byla vytvořena moderní samosprávná městská část. Od 90. let 20. století zde dochází ke zlepšování infrastruktury v podobě budování nových domů obchodů a služeb, včetně zcela nového domova důchodců, dokončeného a otevřeného roku 1996.

Správní vývoj území městské části

• 1945-1946 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravovaly MNV Židenice, Maloměřice, Líšeň. Zbývající území (hotel Velká Klajdovka s okolím) bylo součásti obce Kanice.
• 1947-1949 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravovaly obvodní rady BRNO V (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Maloměřice), BRNO VI (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice), BRNO X (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Líšeň). Zbývající území bylo součásti obce Kanice.
• 1949-1954 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravovaly obvodní národní výbory BRNO VIII (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Maloměřice), BRNO VI (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice), BRNO XII (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Líšeň). Zbývající území bylo součásti obce Kanice.
• 1954-1957 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravovaly obvodní národní výbory BRNO III (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Maloměřice), BRNO VI-Židenice (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice), BRNO XII-LÍŠEŇ (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Líšeň). Zbývající území bylo součásti obce Kanice.
• 1957-1960 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravovaly obvodní národní výbory Brno VIII-MALOMĚŘICE (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Maloměřice), BRNO VI-ŽIDENICE (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice), BRNO XII-LÍŠEŇ (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Líšeň). Zbývající území bylo součásti obce Kanice.
• 1960-1964 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravoval obvodní národní výbor BRNO VI (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice) a místní národní výbory MALOMĚŘICE a LÍŠEŇ. Zbývající území bylo součásti obce Kanice.
• 1964-1971 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravoval obvodní národní výbor BRNO IV (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice) a místní národní výbory MALOMĚŘICE a LÍŠEŇ. Zbývající území bylo do druhé katastrální reformy součásti obce Kanice. K této reformě došlo během tohoto období.
• 1971-1972 - pozemky moderní městské části spravovaly obvodní národní výbory BRNO IV (pozemky patřící ke k.ú. Židenice) a BRNO XIII. MALOMĚŘICE (pozemky patřící ke k.ú. Maloměřice).
• 1972-1975 - pozemky moderní městské části spravoval obvodní národní výbor BRNO IV (pozemky patřící ke k.ú. Židenice) a BRNO-MALOMĚŘICE (pozemky patřící ke k.ú. Maloměřice).
• 1975-1990 - území Vinohrad bylo součástí městských obvodů Brno IV a Brno III.
• od 24. listopadu 1990 moderní samosprávná městská část Brno-Vinohrady.

Starostové městské části

• od roku 2002 PhDr. Jiří Čejka (ČSSD)

Doprava

Veřejné dopravní spojení s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusových linek 56, 58 a 78, trolejbusových linek 25, 26, 27, a noční autobusové linky 99. V rámci integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje je možné též spojení s mimobrněnskými obcemi prostřednictvím autobusových linek číslo 201 a 202.

Sousedící městské části a obce

Území městské části Brno-Vinohrady sousedí na východě a jihovýchodě s městskou částí Brno-Líšeň, na jihu a jihozápadě s městskou částí Brno-Židenice, na severozápadě s městskou částí Brno-Maloměřice a Obřany, a na severu s katastrem obce Kanice.

Detailní popis hranic městské části

Na území katastrálního území Židenice tvoří hranici Vinohrad jižní a západní okraj parcely číslo 7958/16 (silnice v ulici Křtinská); západní okraj parcely 7958/22; jihovýchodní okraje parcel 7807, 7808, 7809 a 7810/1; východní okraj parcely 7810/2; jižní okraj parcely 7811; jižní a západní okraj parcely 7745/2 (ulice Šedova); jižní okraje parcel 7242/2, 7240/3, 7237, 7234, 7233, 7229/2, 7229/1, 7228, 7226, 7225/1, 7223, 7216 a 7213; jižní, západní a severní okraj parcely 7212; severní okraj parcel 7214 a 7218; západní a severní okraj parcely 7221; severní okraj parcely 7225/2; jižní okraje parcel 7249, 7292, 7294/2, 7296, 7298/3, 7298/1, 7299/1, 7304, 7306/3, 7308, 7313, 7316, 7320, 7322, 7323, 7327, 7329, 7331, 7332, 7334/1, 7336, 7338/2, 7339/1, 7341, 7342, západní okraj parcely 7342; jižní okraje parcel 7197/2, pokračuje na západ přičemž rozděluje na dvě části parcelu 7196/1, dále pak jižní okraje parcel 7194/1, 7192/2, 7190/1, 7344, 7186/2; jižní a západní okraj parcely 7184/2; jižní okraje parcel 7353/2, 7179/1, 7180, 7174/1, 7170/2, 7170/1 a 7160; západní okraj parcel 7160 a 7161; jižní okraje parcel 7156, 7155 a 7148, východní a jižní okraj pacely 7142/2; jižní okraje parcel 7142/1; východní a jižní okraj parcely 7135; jižní okraj parcel 7130, 7124/2, 7121/2, 7119/2, 7108/1; východní a jižní okraj parcely 7092/3; jižní okraje parcel 7092/2, 7089/1, 7086/1, 7083/1, 7082/1; východní a jižní okraj parcely 7081/2; jihozápadní okraj parcely 7080/2; dále pokračuje chvíli k jihozápadu poté však ostře k severozápadu rozdělujíc na dvě části parcelu 7078/3; dále pak k severozápadu, kde hranici tvoří jihozápadní okraje parcel 7076/2, 7076/1, 7369/1 a 7376/2; jižní a západní okraj parcely 7376/6; západní okraje parcel 7377/2, 7379/2, 7382/2, 7384/2, 7385/2, 7388/4, 7388/3, 7390/2, 7395, 7396, 7397; západní a severozápadní okraj parcely 7399/1; severozápadní okraj parcely 7400; východní okraje parcel 7401/2, 7403/2, 7403/1, 7404/1, 7405, 7408, 7409, 7412, 74147418, 7419, 7420, 7422, 7425, 7426, 7428, 7429, 7430, 7431, 7432, 7433/1, 7434, 7435/1, 7436, 7438, 7442/2, 7443, 7444, 7446, 7447/1, 7448/1, 7450, 7452, 7453, 7454, 7455/2, 7456, 7457, 7458, 7459, 7461/2, 7462, 7465, 7466; severní okraj parce 7628/2, 7628/3, 7628/1; západní okraje parcel 7477/7, 7599, 7602, 7477/7; dále pak podle územního plánu města Brna prochází na sever, přičemž i dle vyjádření z magistrátu města Brna opravdu probíhá skrz parcely 7623/85, 7608/2 a 7603/1; dále po západním okraji parcely 7608/1; dále po severním okraji parcel 7623/45; po jižním okraji parcel 7612/5, 7612/1, 7614, 7616/1, 7616/2, 7621, 7620; po jižním a východním okraji parcely 9174; dále k severu po západním okraji parcel 9172, 7975/1; dále k východu po severním okraji parcel 7975/36 a 7975/1; dále k severovýchodu po jihovýchodním okraji parcel 7529/6, 7529/1, 7533 a opět 7529/1.

Poté se stáčí k severozápadu přičemž prochází po katastrální hranici Židenic a Maloměřic až k jižní hranici zahradních pozemků přiléhajících k severnímu okraji silniční komunikace v Rokytově ulici, kde se pak stáčí k severovýchodu, procházejíc katastrálním územím Maloměřice po jižní hranici zahradních pozemků přiléhajících k severnímu okraji silniční komunikace v ulicích Rokytova a Žarošická až ke hranici s katastrálním územím Židenice, kde pak ostře odbočuje k severovýchodu, probíhajíc nadále po hranici katastrálních území Maloměřice a Židenice.

Zdroje

• ŠVÉDA, Jiří - Městská část Brno-Židenice. Z dějin Židenic, Zábrdovic a Juliánova. ISBN 80-86137-51-1. Strana 86.
• VINOHRADY a okolí - PLÁN MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-VINOHRADY

Externí odkazy

• Brno-Vinohrady na webu statutárního města Brna
• Oficiální web městské části
• Web zahrnující i informace o zaniklé kolonii Hamburk
• Podrobný článek o zaniklé kolonii Hamburk

Souřadnice: 49° 12′ 21″ s. š., 16° 39′ 30″ v. d.