Brno-Černovice

Brno-Černovice
	Olomoucká ulice v Brně-Černovicích
	; znak ; vlajka
	městská část / obvod statutárního města Brna
kraj:	Jihomoravský
okres:	Brno-město
historická země:	Morava
katastrální výměra:	6,29 km²
obyvatel:	7 578 (18. prosince 2006)
zeměpisná šířka:	49° 11' 11.76′′ s.š.
zeměpisná délka:	16° 38' 12.76′′ v.d.
PSČ:	618 00
zákl. sídelních jednotek:	9
celých místních částí:	1
celých katastrálních území:	1
částí katastr. území (ÚTJ):	0
adresa úřadu:	Bolzanova 1; 618 00 Brno; info@cernovice.brno.cz
starosta / starostka:	Ing. Jiří Hladík
	Oficiální web: www.brno.cz/cernovice; Ofic. web úřadu: www.brno.cz/cernovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Černovice (německy Czernowitz, později Tschernowitz) jsou historická obec, katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Černovice také městská část statutárního města Brna o rozloze 629,41 ha, rozkládající se na východním (levém) břehu řeky Svitavy. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Černovice zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

[editovat] Sousedící městské části

Městská část Brno-Černovice hraničí na východě s městskou částí Brno-Slatina, na severu s městskou částí Brno-Židenice, na západě s městskými částmi Brno-střed a Brno-jih, přičemž zde její západní hranice probíhá po západním (pravém) břehu řeky Svitavy (jak je ostatně patrné z územního plánu města Brna), na jihu pak hraničí s městskou částí Brno-Tuřany .

[editovat] Jméno

Název údajně souvisí s územím na kterém se čtvrť nachází, oblast byla kdysi bažinatá, dokládají to i názvy okolních čtvrtí, Slatina a Komárov. A Černovice by mohla být černá zem nebo vzduch černý hejny komárů.

[editovat] Charakteristika čtvrti

Černovice se skládají z menších Starých a větších Nových Černovic, mezi kterými se nedaleko budovy zdejšího textilního kombinátu Nová Mosilana nachází areál zdejší psychiatrické léčebny, díky níž mají Černovice v Brně i okolí, podobnou pověst jako pražské Bohnice, které mají také „svoji“ psychiatrickou léčebnu. Zatímco Nové Černovice mají městský charakter s převážně prvorepublikovými domy, mají Staré Černovice vesnický charakter. Původně převážně zemědělsky a zahrádkářsky zaměřené Černovice se ve svých okrajových částech mění v současnosti v průmyslovou čtvrť. Příkladem může být i změna bývalého černovického letiště v mediálně známou průmyslovou oblast Černovické terasy. Rozporuplnost tohoto území dokládá vcelku blízké sousedství brněnské městské skládky Černovice a malého kousku původní přírodní krajiny Černovický hájek (dnes však již k Černovicím nenáležející).

[editovat] Historie

[editovat] Nejstarší historie a urbanistický vývoj

Městská část Brno-Černovice ještě jako samostatná obec vznikla před více než 700 lety. V roce 1645 při obléhání Brna švédskými vojsky byla obec značně poškozena. Severně od starých Černovic byla v letech 1861-1863 vybudována zemská psychiatrická léčebna s osově komponovanými renesančními objekty, ležící v „zelené“ části této čtvrti. Od 70. let 19. století vznikala zástavba Nových Černovic, která byla dotvořena během období První republiky. Ve třicátých letech vznikla na východě tehdejšího černovického katastru nouzová dělnická kolonie Černovičky, náležející od roku 1969 ke katastru sousední Slatiny. Roku 1959 začalo na východním okraji Nových Černovic v prostoru dnešní Kneslovy a Krausovy ulice vznikat vůbec první brněnské panelové sídliště.

[editovat] Připojení k Brnu

Území moderní městské části Brno-Černovice bylo připojeno k Brnu postupně v několika fázích: 6. července 1850 se součástí Brna stal blok domů mezi ulicemi Olomoucká, Tržní a Zvěřinova, náležející tehdy k Zábrdovicím; z císařského otisku katastrální mapy Černovic vyplývá, že někdy po roce 1856 se součástí později brněnského katastrálního území Trnitá stala část tehdejšího katastru Černovic s dnešními bloky domů mezi ulicemi Stinná, Elišky Krásnohorské a Spojka; se založením tehdy zemské psychiatrické léčebny byl pak k Brnu roku 1861 připojen i její areál jakožto nově vytvořený samostatný katastr Zábrdovice II, zcela oddělený od Brna; podle údajů z katastrální mapy z povinných císařských výtisků byla 27. července 1884 pak byly k Brnu připojeny parcely po obou stranách západní části Olomoucké ulice, které předtím tvořily součást katastru obce Černovice (tyto pozemky byly současně v rámci Brna začleněny do Zábrdovic); nakonec 16. dubna 1919 pak byly připojeny k Brnu i dosud samostatné obce Černovice a Komárov, jehož katastr sem také zasahoval.

[editovat] Změny katastrálních hranic Černovic

Vedle výše zmíněných změn katastrální hranice Černovic, souvisejících s připojováním k Brnu, došlo k dalším změnám též při první katastrální reformě Brna roku 1941, a druhé katastrální reformě Brna z let 1966-1969, kdy Černovice získaly svoje současné katastrální hranice. Roku 1941 získaly Černovice zpět malé území s výše uvedeným blokem při ulici Elišky Krásnohorské. Ke zcela zásadní změně katastrálních hranic Černovic však došlo až při druhé katastrální reformě Brna z let 1966-1969. Do té doby byly součástí jejich katastru i některé nezastavěné pozemky ležící na pravém břehu Svitavy východně od zástavby městské čtvrti Komárov, které jsou dnes součástí katastrálního území Komárova, několik bloků na jihu dnešního katastru Židenic, Černovický hájek v současném katastru Brněnských Ivanovic, a území dnes tvořící západní část katastru Slatiny (Černovičky, kasárny, areál Lidlu, vozovna), což je patrné například z této mapy z roku 1943 na tomto webu. Černovice tehdy naopak získaly do té doby zábrdovické domy jižně od Olomoucké ulice (část zdejších pozemků však náležela k Černovicím do roku 1884) a pozemky náležející původně k Brněnským Ivanovicím na jihozápadě moderního černovického katastru.

[editovat] Vývoj administrativní příslušnosti od roku 1945

V letech 1945-1946 tvořil celý tehdejší černovický katastr samosprávnou městskou část Brno-Černovice s vlastním MNV. Jihozápad území moderní městské části, náležející v té době ke katastru Komárova, tvořil součást samosprávné městské části Brno-Komárov. Pro účely tohoto článku se bohužel nepodařilo zjistit tehdejší administrativní příslušnost pozemků náležejících v té době ke katastrům Trnité ani Zábrdovic. Od roku 1947 do roku 1949 byl celý tehdejší černovický katastr součástí městského obvodu Brno VII. Tehdy zábrdovická část moderní městské části náležela k městskému obvodu Brno I, k němuž náležela i část moderních černovic tvořící v té době součást katastrálního území Trnitá. V letech 1949-1954 náležela většina území tehdejšího černovického katastru k městskému obvodu Brno X (území ležící na levém břehu Svitavy), malá západní část katastru Černovic (dnes však již k Černovicím nenáležející) ležící na pravém břehu Svitavy byla rozdělena mezi městské obvody Brno XI a Brno IV; součástí Brna X byla v té době i část moderního černovického katastru, náležející tehdy k Zábrdovicím; parcely na jihozápadě moderního území městské části Brno-Černovice, které v té doby tvořily součást katastru Komárova, patřily k městskému obvodu Brno XIII. V letech 1954-1964 tvořila východní části tejdejšího černovického katastru na levém břehu Svitavy součást městského obvodu Brno VI, malá západní část katasru ležící na pravém břehu Svitavy náležela k městskému obvodu Brno IV; součástí Brna VI byla i tehdy zábrdovická část moderních Černovic. Jihozápadní část moderního černovického katastru, patřící v té době ke Komárovu, náležela v letech 1954-1960 k městskému obvodu Brno X-Tuřany, poté od roku 1960 do roku 1971 k městské části Tuřany. Od roku 1964 náležel celý černovický katastr k městskému obvodu Brno IV. Po druhé katastrální reformě Brna pak došlo roku 1971 k další správní reformě, a od té doby až do 23. listopadu 1990 tvořil celý černovický katastr již v současných hranicích součást městského obvodu Brno IV. Od 24. listopadu 1990 jsou Černovice pod názvem Brno-Černovice jednou ze samosprávných městských částí Brna.

[editovat] Externí odkazy

Oficiální web městské části

Svitava v Černovicích

Mapy: 49°11′11.76″ s. š., 16°38′12.76″ v. d.

Městské části statutárního města Brna

Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brna.

Související články obsahuje
Portál Brno

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Brno-Černovice