Prales
Prales (synonymum pro původní les) ve volnějším (a dnes častěji užívaném) pojetí je člověkem v podstatě neovlivněný les, kde druhová skladba a prostorová struktura odpovídají poměrům stanoviště, tzn. potenciálnímu přirozenému stavu (blíží se klimaxu). Za původní les (prales) lze označit i lesy, které byly v minulosti částečně člověkem ovlivněny, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozeného směru vývoje a stopy takového zásahu nejsou již dávno patrné. Termín prales lze ztotožnit s označením "les původní". Velmi vžité a tradiční je užívání termínu prales pro označováním některých lesů, které ve skutečnosti jsou "pouze" lesem přírodním či dokonce lesem přírodě blízkým – např. "prales Mionší", "Prales Bukačka", "Rýchorský prales" atd. Toto rozšířené označení přírodních lesů je z pochopitelných důvodů (turistický průmysl, regionální patriotismus) nesnadné u části veřejnosti odbourat. I z toho důvodu by měla odborná veřejnost užívat termín prales opravdu uvážlivě [1].
Přísnější definice pralesa požadovala nulové ovlivnění člověkem. Podle takové definice na Zemi už de facto žádný prales neexistuje, neboť člověk svou činností ovlivňuje celou planetu (z toho důvodu je spíše upřednostňována definice uvedená výše).
Obsah |
Pralesy v Česku [editovat]
Pralesy (původní lesy) zabírají v ČR pouze 921,23 ha což je nepatrný zlomek celkové rozlohy lesů a relativně malá plocha i ve srovnání s lesy přírodními (přirozenými), které jsou definovány volněji.[2] V následujícím přehledu jsou uvedeny známější lokality uváděné tradičně jako „pralesy“ přestože některé z nich jsou spíše přírodními (přirozenými) lesy
- Žofínský prales (nepřístupný)
- Hojná voda
- Boubínský prales
- Cahnov-Soutok - Soutok Moravy a Dyje
- Jezerka - Krušné hory
- Keprnický prales - Jeseníky
- NPR Kohoutov - Křivoklátsko
- Milešický prales - Šumava
- Prales Jizera - Jizerské hory
- Přírodní rezervace Velký a Malý Polom - Železné hory
- Mionší - CHKO Beskydy (nepřístupný)
- Javořina - Bílé Karpaty
