Javořická vrchovina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Javořická vrchovina | |
|---|---|
 |
|
| Javořice, pohled z Míchovské skály | |
| Nejvyšší bod | Javořice (837 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | 624 km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Českomoravská vrchovina |
| Sousední jednotky | Třeboňská pánev, Křemešnická vrchovina, Křižanovská vrchovina |
| Podřazené jednotky | Novobystřická vrchovina, Jihlavské vrchy |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko,  Rakousko |
| Horniny | žula |
| Poznámka | |
| Povodí | Labe, Dunaj |
 |
|
| Javořická vrchovina na mapě Česka | |
Javořická vrchovina je geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny. Jedná se o nejvyšší část vrchoviny (s plochou 624 km2, střední výška 604 m). Je tvořená horninami centrálního moldanubického plutonu, výrazně se uplatňují tvary ovlivněné vlastnostmi žul (skalní mísy, dutiny).
Vrchovina se skládá ze dvou podcelků:
- Jihlavské vrchy (Javořice 837 m n. m.)
- Novobystřická vrchovina
Jihlavské vrchy [editovat]
- masivní severní část: Řasenská vrchovina s nejvyšším bodem Javořice
- střední část: Mrákotínská sníženina s velkými žulovými lomy u Mrákotína
- jižní část Pivničky (nejvyšší bod: Pivničky 760 m)
Novobystřická vrchovina [editovat]
Na jejím území se nachází výrazné kotliny:
- Kačležská – s četnými rybníky (Kačležský, Krvavý), rašeliniště
- Landštějnská – časté jsou tvary zvětrávání a odnosu žul
- Albeřská – v okolí Nové Bystřice, rybníkářská oblast, výběžek sníženiny z Rakouska
- Rudolecký prolom – úzká protáhlá sníženina protékaná v celé délce Bolíkovským potokem
