Plemena ovcí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plemena ovcí můžeme stejně jako ostatní plemena hospodářských zvířat dělit podle řady hledisek. Jednak „podle původu“, „geografického rozšíření“, „stupně prošlechtění“, „užitkovosti“ a „teritoriálního rozšíření“.
Hlavní článek: Plemena zvířat
Obsah |
[editovat] Podle původu
[editovat] Podle stupně prošlechtění
- primitivní
jsou to nejstarší plemena ovcí, která nebyla šlechtěna na zvláštní užitek. Jou zpravidla nenáročná, vysoce odolná, ale poskytují menší užitek, než ostatní, speciálně šlechtěná plemena ovcí.
-
- valaška
- vřesovištní ovce
- Soay
- přechodná (zušlechtěná)
jsou taková, která byla vyšlechtěna z primitivních plemen, ve snaze o zvýšení užitkovosti. Zpravidla mají kombinovanou užitkovost - vlna, mléko, maso, případně kůže
-
- zušlechtěná valaška
- Cigája
- kulturní (ušlechtilá)
Tato plemena byla od počátku šlechtěna pro určitý konkrétní užitek (vlna, maso, mléko, kožešina). Zpravidla mají jen jednostrannou užitkovost - vynikají v kvalitě masa, mléka nebo vlny, zatímco ostatní užitkovost je zanedbatelná. Například vlnařská plemena se vůbec nedojí ani neporážejí pro maso, ale jsou šlechtěna jen na vysokou produkci vlny. Maso mají málo chutné a mléko stačí pouze pro jehňata.
-
- merinová plemena
- východofríská
- karakulská
[editovat] Podle užitkovosti
Podle užitkovosti dělíme plemena ovcí na:
- specializovaná
- dojná – převažuje mléčná užitkovost
- masná – převažuje masná užitkovost
- vlnařská, neboli srstnatá
- plemena merinová
- kožichová – produkce kůže s hrubší srstí - na kožichy
- ovce romanovská
- kožišinová – na kožišiny, zejména jehněčí - persián
- ovce karakulská
- plodná – se zvýšenou plodností
- ovce okulská
- kombinovaná (tj. s kombinovanou užitkovostí)
[editovat] Podle geografického rozšíření
[editovat] Podle teritoriálního rozšíření
Dle tohoto rozdělení se zvířata dělí podle jednotlivých zemí nebo regionů.

