Křepelka
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Křepelka japonská (Coturnix japonica)
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Rody se jménem křepelka | ||||||||||||||||
Křepelka je společné pojmenování pro 5 rodů hrabavých ptáků z podčeledě koroptve která je součásti čeledě bažantovitých.
Obsah |
Rozšíření [editovat]
Křepelky se vyskytující ve Starém světě, v Austrálii a na Novém Zélandu. Žijí od ryze tropických oblastí např. Nová Guinea, Sri Lanka až po Himaláje. Vyhledávají nejčastěji hustá travnatá a křovinatá území, některé druhy obývají okraje džungle, jiné druhy dávají přednost suchým vysokohorským oblastem nebo dokonce okrajům pouští. V České republice žije křepelka polní.[1][2][2]
Popis [editovat]
Jsou to plaší, poměrně drobní, zavalití ptáci dosahující délky od 15 do 25 cm. Bývají nevýrazného zbarvení, ani samci nemívají většinou nápadnější šat, výjimkou je u některých doba páření. Mnohé druhy létají poměrně dobře, např. křepelka polní z evropských hnízdišť odlétá před příchodem zimy na sever Afriky. Převážnou část svého života křepelky tráví na zemi, při ohrožení odběhnou se rychle ukrýt do houštin nebo odlétnou. Stravu tvoří semena, mladé rostlinky, bobule a ostatní dostupné plody a různí bezobratlí živočichové které lapají na povrchu nebo larvy vyhrabávané z půdy. Některé denně létají k napajedlům.
V závislosti na druhu žijí buď monogamním životem v párech, nebo v hejnech a teprve krátce před obdobím páření se vytvářejí polygamní harémy, kdy jeden kohoutek si hlídá "své" slepičky. Hnízdo, jen důlek vystlaný suchou trávou a listím, bývá umístěno skrytě v hustém porostu, snůška obnáší až 20 vajec. Na vejcích sedí samička v průměru 17 až 20 dnů. Vylíhlá mláďata jsou od druhého dne schopna samostatně zobat. Dokud nelétají (nemají peří) kvočna se stará o jejich bezpečnost a za chladu je zahřívá, u některých druhů jim přináší vodu v zobáku. Zhruba za tři týdny již létají s dospělými a vytvářejí rodinná hejna.[1][2]
Význam [editovat]
Jsou druhy, které jsou dlouhodobě považovány za lovné. Střílejí se na honech nebo tažné se lapají do sítí. Rozšiřují se také umělé odchovy, převážně křepelky polní, jak pro lahůdkové maso tak i pro vejce neobsahující škodlivý cholesterol .[1] Křepelčí vejce obecně po přepočtu na 100 g obsahují více cholesterolu než vejce slepičí, vejce je výrazně menší, tedy relativně jedno vejce obsahuje cholesterolu méně. V tomto bývá veřejnost často nevědomky klamána, ale existuje množství odborné literatury zabývající se touto problematikou.
Ohrožení [editovat]
Podle Červeného seznamu IUCN je křepelka ásamská považována za zranitelný druh a křepelka himálajská za kriticky ohrožený druh.[3]
Taxonomie [editovat]
- rod křepelka (Anurophasis) Oort, 1910
- křepelka novoguinejská (Anurophasis monorthonyx) Oort, 1910
- rod křepelka (Caloperdix) Blyth, 1861
- křepelka lesní (Caloperdix oculea) (Temminck, 1815)
- rod křepelka (Coturnix) Bonnaterre, 1791
- křepelka Adansonova (Coturnix adansonii) J. Verreaux & E. Verreaux, 1851
- křepelka černoprsá (Coturnix coromandelica) (Gmelin, 1789)
- křepelka čínská (Coturnix chinensis) (Linnaeus, 1766)
- křepelka harlekýn (Coturnix delegorguei) Delegorgue, 1847
- křepelka japonská (Coturnix japonica) Temminck & Schlegel, 1849
- křepelka polní (Coturnix coturnix) (Linnaeus, 1758)
- křepelka proměnlivá (Coturnix ypsilophora) Bosc, 1792
- křepelka rezavohrdlá (Coturnix pectoralis) Gould, 1837
- rod křepelka (Ophrysia) Bonaparte, 1856
- křepelka himálajská (Ophrysia superciliosa) (J. E. Gray, 1846)
- rod křepelka (Perdicula) Hodgson, 1837
- křepelka ásamská (Perdicula manipurensis) Hume, 1881
- křepelka křovinná (Perdicula asiatica) (Latham, 1790)
- křepelka madraská (Perdicula argoondah) (Sykes, 1832)
- křepelka pestrá (Perdicula erythrorhyncha) (Sykes, 1832) [4][5]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c FELIX, Jiří. Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 188 s. (cs)
- ↑ a b c Quail [online]. University of Valencia, València, ES, [cit. 2011-05-08]. Dostupné online. (es)
- ↑ IUCN Red List of Threatened Species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2010, [cit. 2011-05-08]. Dostupné online. (en)
- ↑ POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz: Phasianidae [online]. Ondřej Zicha, rev. 27.12.2009, [cit. 2011-05-08]. Dostupné online. (cs)
- ↑ CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010, [cit. 2011-05-08]. Dostupné online. (en)
