Koroptve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Koroptve

Koroptev polní (Perdix perdix)
Koroptev polní (Perdix perdix)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: hrabaví (Galliformes)
Čeleď: bažantovití (Phasianidae)
Podčeleď: koroptve (Perdicinae)
Horsfield, 1821

Koroptve (Perdicinae) je podčeleď menších a středních ptáků z čeledě bažantovitých, řádu hrabavých, je tvořena 23 rody.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Ptáci podčeledě koroptve se ve volné přírodě vyskytují ve Starém světě, tj. v Evropě, Asii a Africe a také v Austrálii a na Novém Zélandu. Tzv. křepelky z Nového světa, z Ameriky, jsou nyní zařazeny do čeledě křepelovitých. V závislosti na druhu žijí koroptve v různém biotopu, např. blízko obdělávaných polí, na volných plochách luk a savan poblíž lesů a křovin, ve skalnatém podhůří i vysoko v horách, v bambusových houštinách, zřídka také přímo v lesích a deštných pralesích. V České republice se v přírodě vyskytují koroptev a křepelka a v domácích chovech domestikovaný kur domácí (slepice a kohouti).[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to ptáci většinou plaší, mnozí mají peří zbarveno tak, že jim umožňuje dokonale splynout s terénem. Některé druhy toho při ohrožení využívají, jiné odběhnou do houští nebo odletí na strom. U většiny druhů je barvou peří i velikosti podtržen pohlavní dimorfismus. Křídla mají většinou krátká a zakulacená, tělo zaoblené, zobák krátký, silný a na konci poněkud zahnutý. Většinou neopeřené nohy a prsty jsou dobře uzpůsobené k chůzi a běhání po zemi. U některých druhů mají samci i několik ostruh, někdy je mají dokonce i samice.[2][3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jsou to všežravci, potravu si hledají na zemi. Sbírají semena travin a jiných bylin, různé plody, pupeny i mladé lístky a vyhrabávají hlízy i kořínky. Sbírají nebo vyhrabávají hmyz, bezobratlé a jiné drobné živočichy.[2]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy vytvářejí monogamní páry jen pro období hnízdění nebo naopak trvalé, jiné druhy jsou polygamní a žijí v hejnech. Před pářením dochází většinou k obřadnímu předvádění se samce spočívající v tančení, přinášení potravy, vystavování pestrých částí těla i v různých hlasových projevech.

Samice většinou staví na zemi jednoduché hnízdo do kterých snáší vejce, někdy do jednoho hnízda i více samic. Snůška může dosáhnout i 20 vajec a inkubační doba trvá 20 až 28 dnů. Vylíhnutá kuřata jsou již brzy schopna sama zobat drobná semínka, samice se ještě po nějakou dobu stará o jejich bezpečnost a zahřívá je. Samci několika druhů pomáhají s ochranou. Za týden až dva jsou mláďata schopná krátkého letu. Dospělosti dosahují přibližně do roku.[1][2][3]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k rychlým změnám biotopů obývaných jednotlivými druhy a k jejich častému lovu jsou podle Červeného seznamu IUCN za:

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Do podčeledi koroptve patří i jediný druh hrabavých ptáků který je stěhovavý, je to křepelka polní, ta odlétá z Evropy na podzim zimovat do severní Afriky nebo Arábie.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Podčeleď koroptve je, pokud se týče počtu rodů a druhů , největší ze všech podčeledi bažantovitých, je tvořena 23 rody a 110 druhy. Podle názorů některých odborníků je podčeleď koroptve pouhým tribem podčeledě bažanti.[5][6]

rod koroptev (Ammoperdix) Gould, 1851 rod frankolín (Francolinus) Stephens, 1819
  koroptev arabská (Ammoperdix heyi) (Temminck, 1825)   frankolín ahantský (Francolinus ahantensis) Temminck, 1854
  koroptev pouštní (Ammoperdix griseogularis) (Brandt, 1843)   frankolín angolský (Francolinus swierstrai) (Roberts, 1929)
rod koroptev (Arborophila) Hodgson, 1837   frankolín bambusový (Francolinus jacksoni) Ogilvie-Grant, 1891
  koroptev bělolící (Arborophila atrogularis) (Blyth, 1849)   frankolín bažinný (Francolinus gularis) (Temminck, 1815)
  koroptev bornejská (Arborophila hyperythra) (Sharpe, 1879)   frankolín bělohrdlý (Francolinus albogularis) Hartlaub, 1854
  koroptev červenozobá (Arborophila rubrirostris) (Salvadori, 1879)   frankolín Clappertonův (Francolinus clappertoni) Children & Vigors, 1826
  koroptev Davidova (Arborophila davidi) Delacour, 1927   frankolín červenozobý (Francolinus adspersus) Waterhouse, 1838
  koroptev hainanská (Arborophila ardens) (Styan, 1892)   frankolín dvouostruhý (Francolinus bicalcaratus) (Linnaeus, 1766)
  koroptev hnědoprsá (Arborophila rufipectus) Boulton, 1932   frankolín džibutský (Francolinus ochropectus) Dorst & Jouanin, 1952
  koroptev jávská (Arborophila javanica) (Gmelin, 1789)   frankolín Erckelův (Francolinus erckelii) (Ruppell, 1835)
  koroptev kaštanovoprsá (Arborophila mandellii) Hume, 1874   frankolín Finschův (Francolinus finschi) Bocage, 1881
  koroptev límcová (Arborophila gingica) (Gmelin, 1789)   frankolín Harwoodův (Francolinus harwoodi) Blundell & Lovat, 1899
  koroptev malajská (Arborophila charltonii) (Eyton, 1845)   frankolín Hildebrandtův (Francolinus hildebrandti) Cabanis, 1878
  koroptev oranžovohrdlá (Arborophila rufogularis) (Blyth, 1849)   frankolín chocholatý (Francolinus sephaena) (A. Smith, 1836)
  koroptev pruhokřídlá (Arborophila brunneopectus) (Blyth, 1855)   frankolín indický (Francolinus pictus) (Jardine & Selby, 1828)
  koroptev rezavohlavá (Arborophila cambodiana) Delacour & Jabouille, 1928   frankolín iturský (Francolinus nahani) Dubois, 1905
  koroptev rudohlavá (Arborophila torqueola) (Valenciennes, 1825)   frankolín jihoafrický (Francolinus africanus) Stephens, 1819
  koroptev sumaterská (Arborophila orientalis) (Horsfield, 1821)   frankolín kamerunský (Francolinus camerunensis) Alexander, 1909
  koroptev tchaiwanská (Arborophila crudigularis) (Swinhoe, 1864)   frankolín kapský (Francolinus capensis) (Gmelin, 1789)
  koroptev zelenonohá (Arborophila chloropus) (Blyth, 1859)   frankolín koroptví (Francolinus levaillantoides) Smith, 1836
  koroptev žlutonohá (Arborophila merlini) (Delacour & Jabouille, 1924)   frankolín křepelčí (Francolinus pondicerianus) (Gmelin, 1789)
rod koroptev (Haematortyx) Sharpe, 1879   frankolín lesní (Francolinus lathami) Hartlaub, 1854
  koroptev karmínovohlavá (Haematortyx sanguiniceps) Sharpe, 1879   frankolín malý (Francolinus hartlaubi) Bocage, 1869
rod koroptev (Lerwa) Hodgson, 1837   frankolín natalský (Francolinus natalensis) A. Smith, 1833
  koroptev sněžní (Lerwa lerwa) (Hodgson, 1833)   frankolín obecný (Francolinus francolinus) (Linnaeus, 1766)
rod koroptev (Margaroperdix) Reichenbach, 1853   frankolín obojkový (Francolinus streptophorus) Ogilvie-Grant, 1891
  koroptev madagaskarská (Margaroperdix madagarensis) (Scopoli, 1786)   frankolín páskovaný (Francolinus griseostriatus) Ogilvie-Grant, 1890
rod koroptev (Melanoperdix) Jerdon, 1864   frankolín perličkový (Francolinus pintadeanus) (Scopoli, 1786)
  koroptev černá (Melanoperdix niger) (Vigors, 1829)   frankolín proužkoprsý (Francolinus schlegelii) Heuglin, 1863
rod koroptev (Perdix) Brisson, 1760   frankolín rezavohlavý (Francolinus coqui) (A. Smith, 1836)
  koroptev polní (Perdix perdix) (Linnaeus, 1758)   frankolín rezavokrký (Francolinus castaneicollis) (Salvadori, 1888)
  koroptev tibetská (Perdix hodgsoniae) (Hodgson, 1857)   frankolín rezavokřídlý (Francolinus levaillantii) (Valenciennes, 1825)
  koroptev vousatá (Perdix dauurica) (Pallas, 1811)   frankolín rudohrdlý (Francolinus afer) (Statius Muller, 1776)
rod koroptev (Rhizothera) G. R. Gray, 1841   frankolín Shelleyův (Francolinus shelleyi) Ogilvie-Grant, 1890
  koroptev dlouhozobá (Rhizothera longirostris) (Temminck, 1815)   frankolín Swainsonův (Francolinus swainsonii) (A. Smith, 1836)
rod koroptev (Rollulus) Bonnaterre, 1791   frankolín šedoprsý (Francolinus rufopictus) (Reichenow, 1887)
  koroptev korunkatá (Rollulus rouloul) (Scopoli, 1786)   frankolín šupinkatý (Francolinus squamatus) Cassin, 1857
rod koroptev (Xenoperdix) Dinesen et al., 1994   frankolín ugandský (Francolinus nobilis) Reichenow, 1908
  koroptev tanzanská (Xenoperdix udzungwensis) Dinesen et al., 1994   frankolín vysokohorský (Francolinus psilolaemus) G. R. Gray, 1867
rod křepelka (Anurophasis) Oort, 1910   frankolín žlutohrdlý (Francolinus leucoscepus) G. R. Gray, 1867
   křepelka novoguinejská (Anurophasis monorthonyx) Oort, 1910   frankolín žlutonohý (Francolinus icterorhynchus) Heuglin, 1863
rod křepelka (Caloperdix) Blyth, 1861 rod kur (Bambusicola) Gould, 1863
  křepelka lesní (Caloperdix oculea) (Temminck, 1815)   kur bambusový (Bambusicola thoracicus) (Temminck, 1815)
rod křepelka (Coturnix) Bonnaterre, 1791   kur skvrnitoboký (Bambusicola fytchii) Anderson, 1871
  křepelka Adansonova (Coturnix adansonii) J. Verreaux & E. Verreaux, 1851   rod kur (Galloperdix) Blyth, 1845
  křepelka černoprsá (Coturnix coromandelica) (Gmelin, 1789)   kur dvouostruhý (Galloperdix bicalcarata) (J. R. Forster, 1781)
  křepelka čínská (Coturnix chinensis) (Linnaeus, 1766)   kur indický (Galloperdix lunulata) (Valenciennes, 1825)
  křepelka harlekýn (Coturnix delegorguei) Delegorgue, 1847   kur křovinný (Galloperdix spadicea) (Gmelin, 1789)
  křepelka japonská (Coturnix japonica) Temminck & Schlegel, 1849 rod kur (Gallus) Brisson, 1760
  křepelka polní (Coturnix coturnix) (Linnaeus, 1758)   kur bankivský (Gallus gallus) (Linnaeus, 1758)
  křepelka proměnlivá (Coturnix ypsilophora) Bosc, 1792   kur Sonneratův (Gallus sonneratii) Temminck, 1813
  křepelka rezavohrdlá (Coturnix pectoralis) Gould, 1837   kur srílanský (Gallus lafayetii) Lesson, 1831
rod křepelka (Ophrysia) Bonaparte, 1856   kur zelený (Gallus varius) (Shaw, 1798)
  křepelka himálajská (Ophrysia superciliosa) (J. E. Gray, 1846) rod kur (Ptilopachus) Swainson, 1837
rod křepelka (Perdicula) Hodgson, 1837   kur skalní (Ptilopachus petrosus) (Gmelin, 1789)
  křepelka ásamská (Perdicula manipurensis) Hume, 1881 rod velekur (Tetraogallus) J. E. Gray, 1832
  křepelka křovinná (Perdicula asiatica) (Latham, 1790)   velekur altajský (Tetraogallus altaicus) (Gebler, 1836)
  křepelka madraská (Perdicula argoondah) (Sykes, 1832)   velekur himálajský (Tetraogallus himalayensis) G. R. Gray, 1843
  křepelka pestrá (Perdicula erythrorhyncha) (Sykes, 1832)   velekur kaspický (Tetraogallus caspius) (S. G. Gmelin, 1784)
rod orebice (Alectoris) Kaup, 1829   velekur kavkazský (Tetraogallus caucasicus) (Pallas, 1811)
  orebice berberská (Alectoris barbara) (Bonnaterre, 1792)   velekur tibetský (Tetraogallus tibetanus) Gould, 1854
  orebice černohlavá (Alectoris melanocephala) (Ruppell, 1835) rod velekur (Tetraophasis) Elliot, 1871
  orebice čínská (Alectoris magna) (Przewalski, 1876)   velekur hnědohrdlý (Tetraophasis]] obscurus) (J. Verreaux, 1869
  orebice čukar (Alectoris chukar) (J. E. Gray, 1830)   velekur plavohrdlý (Tetraophasis szechenyii) Madarasz, 1885
  orebice horská (Alectoris graeca) (Meisner, 1804)
  orebice Philbyova (Alectoris philbyi) Lowe, 1934
  orebice rudá (Alectoris rufa) (Linnaeus, 1758)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c FELIX, Jiří. Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 188 s. (česky) 
  2. a b c HOWARD, Laura. Animal Diversity Web: Phasianidae [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2007, [cit. 2011-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Partridge, quail [online]. University of Valencia, València, ES, [cit. 2011-05-06]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. IUCN Red List of Threatened Species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2010, [cit. 2011-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz: Phasianidae [online]. Ondřej Zicha, rev. 27.12.2009, [cit. 2011-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  6. CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010, [cit. 2011-05-06]. Dostupné online. (anglicky)