Krokodýli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řádu plazů. O rodu pojednává článek krokodýl.

Wikipedie:Jak číst taxobox Krokodýli

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: archosauři (Archosauria)
Řád: krokodýli (Crocodilia)
Owen, 1842
čeledě

Krokodýli (Crocodilia) jsou velmi starý řád plazů, mezi které patří krokodýli, aligátoři, kajmani a gaviálové, celkem asi 23 recentních druhů. Jde o pozůstatek z prehistorické doby, který dodnes přežívá jako člen čeledi plazů, do které patřili i dinosauři. Je to dravec který vzbuzuje respekt u lidí i zvířat. Jedná se nejbližší žijící příbuzné ptáků, se kterými společně tvoří klad Archosauři.

Vlastním životním prostředím krokodýlů je voda, přirozeně vyhledávají nejraději pomalé říční toky a jezera. Některé druhy, např. krokodýl mořský, žijí však i v mořích při pobřeží. Nejčastěji je můžeme vidět v Africe v povodí Nilu, v jižní části severní Ameriky (obl. Mississippi), ve východní části Asie a na severu Austrálie.

Největším žijícím druhem krokodýla je právě krokodýl mořský (C. porosus). Největší dobře zdokumentovaný jedinec dosahoval délky asi 6,3 metru a hmotnosti přes 1200 kg. Existují však neověřené zprávy o jedincích dlouhých až kolem 9 metrů s hmotností přes 2 tuny. Jen o trochu menší je africký krokodýl nilský (C.niloticus).

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Krokodýli jsou mohutní plazi s dlouhým silným ocasem. Lebka je diapsidní, mohutná, ale částečně pneumatizovaná (=kosti jsou duté). V různé míře je vyvinuto sekundární patro. Tělo krokodýlů je kryto rohovitými štíty, pod kterými leží kostěné desky. Krokodýli plavou pomocí silného, ze stran zploštělého ocasu, končetiny mají přitisknuté k tělu. Svaly jsou nejvíce rozvinuté v oblasti krku a na končetinách.

Trávicí soustava[editovat | editovat zdroj]

Jejich potravou jsou různí savci, ptáci a ryby a také jiní plazi, které loví, a nebo se živí na jejich mršinách. Krokodýlovití nemohou posouvat čelisti na stranu, proto kořist polykají v celku , v případě nevyhovující velikosti ji trhají prudkými pohyby hlavy na menší části, případně prudkým otáčením kolem vlastní osy. Jazyk mají přirostlý ke spodní čelisti a na jeho začátku je jícnová záklopka, která brání vodě vniknout do jícnu při lovu pod vodou. Potrava putuje hltanem do žaludku, kde probíhá trávení. Krokodýlovití mají nejsilnější trávení ze všech živočichů. Stráví krunýře želv, kosti kopyta i jiné. Také mají schopnost vyvrhovat(zvracet). Dále jde do střev, ve kterých proběhne vstřebávání a odtud je kloakou vylučován z těla ven. Krokodýlí trus je velmi podobný trusu savců.

Cévní soustava[editovat | editovat zdroj]

Krokodýli mají srdce, které je tvořeno 2 komorami a 2 síněmi. Mezi srdečními komorami se vyskytuje přepážka, která téměř odděluje pravou a levou část srdce. Mají srdce nejdokonalejší ze všech dnešních plazů.

Rozmnožovací soustava[editovat | editovat zdroj]

Oplození je vnitřní. Jsou vejcorodí. Samice se po nakladení vajec nezdržuje příliš daleko, ale hlídá je jako oko v hlavě. Vejci se často živí varani a tak se mnohokrát stane, že matka prostě nepřiplave rychle a varani natropí mnoho škod. Z 10-15 nakladených vajec přežije cca pouhých 6-7 jedinců. Po vylíhnutí, plavou v okolí matky. Živí se však již sami, a od narození umí plavat. Zhruba do 1 roku života se zdržují v okolí matky.

Nervová soustava[editovat | editovat zdroj]

Je podstatně vyvinutější, než u obojživelníků. Mají vyvinutý koncový mozek a díky tomu jsou také relativně inteligentnější.

Smyslová soustava[editovat | editovat zdroj]

Oči jsou na svrchní straně hlavy v jedné rovině s ušima a nozdrami. A tak se mohou nepozorovaně přiblížit až ke kořisti, protože zbytek je potopen.

Zrak mají docela dobrý, i když to není jejich nejlepší smysl. Přes oko se jim ze strany táhne jemné průhledné víčko, kterému se říká mžurka. Ta slouží k tomu, že když se krokodýl potopí, mžurka se přes oko zatáhne a on může úplně v klidu vidět pod úplně zvířenou zabahněnou vodou.

Krokodýlové jsou známí tím, že se vrhnou po všem, co se jen pohne. Většina lidí je považuje za nebezpečné predátory, kteří pojídají i lidi. Není to tak docela pravda. Je sice faktem, že se opravdu oženou po čemkoli, co se pohne, ale pokud jste na souši, tak před ním můžete snadno utéct. Krokodýli zřídka dosáhnou rychlosti na souši přes 16 km/h.

Reptilia vs. Sauropsida[editovat | editovat zdroj]

V současnosti přetrvává dvojí taxonomické umístění krokodýlů, které vychází z tradiční srovnávací taxonomie, potažmo z fylogenetického uspořádání. V prvním případě tvoří spolu s řády želv, šupinatých a hatérií třídu plazi (Reptilia), která ovšem nevychází z skutečného příbuzenství těchto skupin. V druhém případě, kdy se třídění odvozuje od vývojové příbuznosti, náleží do skupiny Archosauria spolu s ptáky (Aves), a tato skupina pak teprve s tradičními řády plazů tvoří třídu plazi (Sauropsida).

Dělení[editovat | editovat zdroj]

  1. Krokodýli — zub dole zapadá do rýhy nahoře (viditelné i při zavřené tlamě)
  2. Aligátoři a Kajmani — zub dole není vidět, zapadá do jamky
  3. Gaviálové — úzký, dlouhý čenich se zduřinou

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se převážně rybami, nepohrdne ani zdechlinami. Většina napadá také velké suchozemské obratlovce a nezalekne se ani člověka. Mláďata se živí hmyzem, měkkýši a obojživelníky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]