Slon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Slon

Slon indický
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Třída: Savci (Mammalia)
Řád: Chobotnatci (Proboscidea)
Čeleď: Slonovití (Elephantidae)
Rod: Slon (Loxodonta) a (Elephas)
Druhy

Slon je největší žijící rod suchozemských savců. Při narození váží okolo 100 kg. Samice slona je březí 20 až 22 měsíců, což je nejdelší doba březosti u suchozemského zvířete. Slon se dožívá 60 až 70 let. Největšího slona zastřelili v Angole v roce 1974, vážil 12 000 kilogramů. Rod slon obsahuje tři žijící druhy, které jsou ovšem v latinském názvosloví řazeny do dvou různých rodů - Loxodonta (slon africký a pralesní) a Elaphus. Velmi blízkým příbuzným byl i vyhynulý mamut (Mammuthus).

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Slon je charakteristický svým chobotem, což je kombinace nosu a horního rtu, který používá pro získání potravy, která je příliš vysoko. Slon je také schopen jím zvednout náklad o hmotnosti až 1 tuny. V horku si často chobotem na sebe házejí písek, prach[1] či vodu. Sloni mají také kly. Tyto velké zuby jim vyčnívají z tlamy. Sloní kly jsou jedním z hlavních důvodů jejich lovu. Obchod s nimi je zakázán v mnoha státech.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Sloni jsou býložraví a tráví denně až 16 hodin konzumací rostlinné potravy. 50 % potravy tvoří trávy. Zbytek je listí, kořínky, ovoce, semínka či květiny. Dospělý slon dokáže sežrat 100 až 320 kg potravy za den. Trávicí ústrojí slona je schopno zpracovat pouze 40 % celkového zkonzumovaného množství, zbytek projde nestráven zažívacím traktem. Slon se vyvinul nejprve z jemu podobného předka mastodonta, poté v mamuta a nakonec do podoby, jakou známe dnes. Za tu dobu se přizpůsobil jídlu v Africe a Indii, kdežto jeho předci žili na Sibiři a v Severní Americe a Evropě.

Lov[editovat | editovat zdroj]

Lov slonů, ať již legální nebo ilegální, má neočekávané důsledky v anatomii slonů. Afričtí lovci slonů zabíjí slony s velkými kly, což dává šanci přežít a dál se rozmnožovat slonům s malými kly nebo bez klů. Díky propagaci genu, který způsobuje, že slon nemá kly, je nyní v některých populacích až 30 % slonů bez klů (ačkoli v roce 1930 to bylo jen 1 %). Nepřítomnost klů, kdysi velmi ojedinělá genetická anomálie, se nyní stává velmi rozšířeným dědičným rysem. Je nepravděpodobné, ale možné, že soustavným lovem slonů s kly a prosazováním slonů bez klů nakonec kly u afrických slonů zcela zmizí, což by mohlo mít dramatický dopad jak na slony, tak na jejich okolí. Sloni své kly používají k „orání“ země při hledání minerálů, průchodu hustou vegetací či při boji mezi samci. Budou-li se nadále rodit převážně sloni bez klů, může se chování slonů dramaticky změnit.

Domestikace[editovat | editovat zdroj]

Trénink slonů k přepravě dřeva v Thajsku

Sloni byli a jsou používáni k různým účelům. Váleční sloni byli používáni armádami na indickém subkontinentu a Peršany. Byli používáni v hellénistických říších, Ptolemaiovců a Seleukovců. Kartaginský vojevůdce Hannibal použil slony ve svém tažení proti Římu, kdy s nimi dokonce překročil Alpy.

Indičtí sloni jsou používání pro transport ale i pro zábavu, jsou velmi známí v cirkusových představeních. Nicméně sloni nebyli nikdy plně domestikováni, samci slonů jsou v období říje velmi nebezpeční a obtížně se kontrolují. Sloni používaní lidmi jsou převážně samice. Váleční sloni jsou výjimkou.

Je ekonomičtější chytit divokého mladého slona, než vychovat slona v zajetí.

Africké slony se obvykle nepodaří domestikovat, ačkoliv někteří dobří chovatelé uspěli tím, že přivedli k africkému slonu slona indického.[zdroj?]

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Jsou známy dva druhy slonů – slon africký a slon indický (Elephas maximus). Africký slon je větší než asijský (měří až 4 m a váží 7 500 kg) a má větší uši. Cirkulace krve v tepnách boltců slouží k lepšímu ochlazování pod africkým sluncem. Zatímco samice slona afrického má kly, samice slona indického je nemá. Na rozdíl od svého asijského bratrance má africký slon na chobotu dva „prsty“ .

V Africe se objevují dvě populace slonů – savanní a pralesní. Poslední genetické studie ukázaly, že se jedná o dva rozdílné druhy. Pralesní populace je nazývána Loxodonta cyclotis, slon pralesní, zatímco savanová dostala jméno Loxodonta africana. Tato reklasifikace druhu byla důkazem, že je možné dvě tak malé populace rozdělit do dvou živočišných druhů.

Teprve nedávno byl uskutečněn významný objev - Slon nepálský (nebo také himálajský - oficiální název ještě nebyl uznán). Pověsti o něm nebyly brány vědci vážně, ale v roce 1992 se ho povedlo badateli Johnu Blashford-Snellovi objevit a fotograficky zdokumentovat. Značně se liší od slona indického, je agresivnější, větší, a jeho charakteristickým znakem jsou dva hrboly na hlavě. Jedná se zřejmě o poddruh slona indického nebo také o zcela nový druh. Pro úplnou vědeckou analýzu se čeká na uhynulého jedince či nalezení kosterních pozůstatků.[zdroj?]

Systém slonů[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se na Zemi vyskytovalo mnoho druhů slonů, z nichž drtivá většina vyhynula. Zde je jejich kompletní taxonomický systém počínaje čeledí Slonovití.[2][3]

1. Sloní populace ve Vietnamu a Laosu je v tuto dobu podrobována testům, které by měly odhalit, zda se skutečně jedná o pátý poddruh slona indického.

Přenesené významy slova[editovat | editovat zdroj]

Slon se díky své vysoké hmotnosti a značným tělesným rozměrům stal i zvířetem, jehož název bývá někdy používán i v přeneseném významu jako označení pro velmi společensky neobratného či fyzicky hřmotného člověka - viz český frazeologizmus Choval se jako slon v porcelánu.

Slon je považován za symbol štěstí nejen v Evropě, ale téměř na celém světě. Podobizny slona se ztvárňují v obrazech, soškách, amuletech, špercích, obrazech i dekoračních předmětech. Sloni mají své místo v dětských postýlkách v podobě plyšáků, na lednicích jako magnety i v ložnici jako sošky pro zajištění plodnosti.

Označení Růžový slon se používá pro věci, které nedávají logiku, jsou absurdní a beze smyslu. Často se růžoví sloni vyskytují v dětských pohádkách a příbězích. Známé je také rčení "hlavně nemyslete na růžového slona", které nutí přemýšlet právě o něm.

Další významy:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BURTON, Maurice; BURTON, Robert. International Wildlife Encyclopedia. New York : Marshall Cavendish Corp., 2002. ISBN 07-6147-266-5. Kapitola Elephant, s. 767. (anglicky) 
  2. taxonomie slonů na stránkách Finského národního muzea přírody
  3. podrobný strom rodu Elephas tamtéž

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Chytrý jako slon.- časopis ABC, 23. března 2011