Palaeoloxodon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Palaeoloxodon

Imperial elephant.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: chobotnatci (Proboscidea)
Čeleď: slonovití (Elephantidae)
Rod: Elephas
Druh: Palaeoloxodon

Palaeoloxodon je vyhynulý podrod prehistorického chobotnatce, který se vyskytoval v několika druzích. Kosterní pozůstatky byly nalezeny v Bilzingslebenu v Německu, na Kypru, v Japonsku, na Sicílii, na Maltě a také v Anglii během výkopových prací na Eurotunelu. Tento jedinec byl nalezen společně s předmětem vyrobeným člověkem Homo heidelbergensis a pocházel z doby před 400 tisíci lety.

Palaeoloxodon patří do rodu Elephas a je tudíž příbuzným druhem slona indického. Palaeoloxodon se někdy nazývá lidově „Slon s přímými kly“, které měl poddruh Elephas Palaeoloxodon antiquus.

Celý podrod Palaeoloxodon začal vymírat před 30 000 lety, pravděpodobně pod vlivem příliš silné konkurence ze strany mamutů. Druhy žijící v Japonsku možná přežily o trochu déle. Poslední druh Palaeoloxodona, který přežíval v trpasličí formě na středomořských ostrovech, vymřel asi před 3 000 let.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku byly na Sicílii objeveny kosterní pozůstatky Palaeoloxodona. Z předpokladu, že tehdejší místní obyvatelé neznali stavbu kostry slona, se lze domnívat, že otvor v lebce, z které vyčnívá chobot, byl tehdy považován za otvor pro jediné obrovské oko. To možná dalo vzniknout mýtům o kyklopech. (Obrázek sloní lebky)