Tělesná teplota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tělesná teplota je označení pro přirozenou teplotu daného organismu, za kterého dochází k jeho obvyklému fungování.

Tělesná teplota u živočichů[editovat | editovat zdroj]

Každý živočišný druh má rozdílnou tělesnou teplotu, která závisí na tělesné stavbě, metabolismu, životním prostředí a dalších faktorech. Termoregulace živočichů umožňuje, aby tělesná teplota byla nezávislá na počasí, ale vlivem rychlých klimatických změn může snadno poklesnout, či stoupnout nad svoji normální hranici.

Zvýšení tělesné teploty u živočichů[editovat | editovat zdroj]

Při překročení horní meze teploty dochází k přehřátí organismu. Jednotlivé živočišné druhy se proti riziku přehřátí přizpůsobily, například dlouhými končetinami či chladícím ústrojím. Dlouhodobým teplotním (sezónním) změnám s vysokými nepříznivými teplotami se některé živočišné druhy přizpůsobily tzv. letním spánkem a těm krátkodobým (na denní bázi) např. adaptací na noční život a strategií přebývání na stinných místech místo setrvávání na slunci, které by s sebou zákonitě neslo vyšší výdej tekutin.

Snížení tělesné teploty u živočichů[editovat | editovat zdroj]

Pokud teplota klesne pod jistou mez, dochází k podchlazení organismu a jeho nesprávnému fungování, které může vést až ke smrti jedince. Těla ne-studenokrevných živočichů mají mechanismy pro samoregulaci své teploty (samozřejmě, v rámci určitých možností). Do malé vzdálenosti (řádově několik mm) od povrchu těla si vytvářejí mikrovrstvu vzduchu, zahřátého teplem jejich těla. Tu však mohou ztratit působením větru. Teplo vyrobené jejich tělem též ztrácejí i běžným dýcháním, odpařováním jejich vytvářeného potu nebo tepelnou vodivostí při kontaktu s jiným prostředím (a to mnohonásobně, např. půda: 3×, voda: 27×, kov: ~ 100× rychleji a snadněji, než je-li médiem vzduch).[1] Vítr a vlhkost vzduchu také ovlivňují pocitovou teplotu o okolí.[2]. Protože jsou receptory teploty umístěny v kůži, pociťují lidé s tlustší podkožní tukovou vrstvou (např. ženy)[3] nižší teplotu, protože jsou senzory více tepelně izolovány od zdroje tepla, kterým je v chladu teplokrevný organismus.

Proti podchlazení se živočichové v oblastech s výskytem těchto teplot přizpůsobili například kožními deriváty (srstí, chlupy, vlasy), které výše zmíněnou mikrovrstvu ohřátého vzduchu podporují udržovat, nebo vrstvou podkožního tuku (tepelná vodivost lidské pokožky či tuku je zhruba poloviční oproti jiným tkáním s vodou)[4], který jim kromě dalšího slouží i jako „zásobárna energie“. Dlouhodobým teplotním (sezónním) změnám s nepříznivými teplotami se pak některé živočišné druhy přizpůsobují zimním spánkem.

Tělesná teplota u člověka[editovat | editovat zdroj]

Průměrná tělesná teplota u člověka se pohybuje v rozmezí 35,8 °C až 37,3 °C.[5] Tato teplota zaručuje správné fungování všech tělesných orgánů a reakcí, které v nich probíhají. Z medicínského hlediska se za podchlazení u člověka považuje nechtěný pokles teploty tělesného jádra pod 35 °C.

Zvýšení tělesné teploty[editovat | editovat zdroj]

Pokud lidská teplota překročí 37 °C může se jednat o přehřátí organismu, či o obrannou reakci imunitního systému na infekci organismu. V tomto případě se nedoporučuje srážet teplotu, jelikož zvýšení teploty je prostředek, jak lidské tělo podporuje produkci látek na ochranu těla. Srážení teploty by se mělo provádět až po překročení teploty 38 °C a to buď za pomoci studených zábalů, anebo medikamentů určených pro srážení teploty.[5] S přičiněním nadměrného pobytu na slunci v teplých dnech, bez pokrývky hlavy, může kromě přehřátí (hypertermie) dojít i k úžehu či úpalu. Lidské tělo na zvýšenou okolní teplotu reaguje a svoji tělesnou teplotu reguluje, a to zvýšeným pocením, které odpařováním z povrchu těla chladí organismus.

Snížení tělesné teploty[editovat | editovat zdroj]

Rozeznáváme snížení tělesné teploty léčebné - používá se ve vážných situacích, kdy je nutno utlumit metabolizmus mozku tak, aby při snížené dodávce kyslíku bylo omezeno jeho poškození (operace srdce, náhlá zástava oběhu). Jinou kategorií je nechtěný pokles tělesné teploty. Ten je definován dosažením hodnoty 35,5 °C, kdy také nastupuje svalový třes zvyšující teplotu. Dochází k tomu při traumatickém šoku (poranění při kterém je nejčastěji pro krevní ztrátu těžce omezen průtok krve tkáněmi) dosti rychle, rychlost samozřejmě závisí na fyzikálních podmínkách v okolí ale u nás může hrozit celoročně. Velmi významné v chladných obdobích roku. Podchlazení hrozí dále lidem s poruchou vyšší nervové činnosti (alkohol a jiné drogy, děti, i jiná omezení myšlení), kteří nejsou schopni ukrýt se před chladem. Ohroženi jsou i lidé vzdáleni od možného bezpečí nevhodně oblečení a vystavení nepříznivým podmínkám při rekreační i sportovní činnosti venku. Samostatnou kapitolu tvoří zavalení lavinou a tonutí v chladných vodách, kdy člověk rychle ztrácí schopnost účelně reagovat. Smrt při tomto typu podchlazení nastává zástavou oběhu. Léčba spočívá v ohřátí tělesného jádra na specializovaném pracovišti (kardiochirurgie, ARO). První pomoc - resuscitace oběhu stlačováním hrudníku a dýchání z úst do úst po celou dobu transportu pokud postižený jeví známky zástavy oběhu (nemá dechovou aktivitu, nepohybuje se a je v bezvědomí).


Lékařský teploměr

Měření tělesné teploty[editovat | editovat zdroj]

Teplota se nejčastěji měří teploměrem umístěným do podpaží a nebo do úst. U nemluvňat se potom zjišťuje pomocí infračerveného senzoru a nebo klasickou metodou zasunutím konvenčního teploměru do konečníku. Pokud je nutno měřit teplotu tělesného jádra používají se sondy jako součást močového katetru - měří se teplota v močovém měchýři, nebo sondy jícnové. Blízko teplotě tělesného jádra má být také teplota ušního bubínku, ale její měření je poněkud komplikované (doporučuje se změřit několikrát s různým úhlem teploměru ve zvukovodu a uvažovat nejvyšší naměřenou teplotu).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (sámsky)Survival, Michel Blomgren
  2. http://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/pocitova-teplota/ - Pocitová teplota, nespoléhejte jen na teploměr
  3. http://www.bodyandsoul.com.au/health/health+news/why+women+feel+the+cold+more+than+men,13259 - Why women feel the cold more than men
  4. http://kof.zcu.cz/vusc/pg/termo09/termodynamics/heat/conduction.htm - Přenos tepla vedením (kondukcí)
  5. a b Stripky.cz - Teplota [online]. [cit. 2008-07-04]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]