Uhličitan vápenatý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Uhličitan vápenatý | |
 |
|
| všeobecné vlastnosti | |
| Sumární vzorec | CaCO3 |
| Další označení | vápno |
| Vzhled | bílý prášek |
| Registrační číslo CAS | 471-34-1 |
| fyzikální vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 100.087 g/mol |
| Teplota tání | 825 °C |
| Teplota varu | Rozkládá se |
| Trojný bod | {{{trojný bod}}} |
| Kritický tlak | {{{kritický tlak}}} |
| Hustota | 2.83 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,0014 g/100 ml (20 °C) |
Uhličitan vápenatý (CaCO3) je bílá krystalická látka.
V přírodě se vyskytuje ve formě vápence. Termickým rozkladem (zahříváním) se uhličitan vápenatý rozkládá za vzniku oxidu vápenatého a oxidu uhličitého:
- CaCO3 → CaO + CO2
Popsaný proces probíhá ve vápenkách a bývá označován jako pálení vápna. Pro oxid vápenatý se užívá i název pálené vápno a pro hydroxid vápenatý, který vzniká jeho reakcí s vodou se užívá označení vápno hašené. Hydroxid vápenatý, který je málo rozpustný ve vodě se ve směsi s pískem a vodou používá ve stavebnictví ke spojování cihel a nazývá se malta. Při tuhnutí malty dochází k reakci hydroxidu vápenatého s oxidem uhličitým přítomným ve vzduchu. Dochází ke vzniku uhličitanu vápenatého:
- Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Uhličitan vápenatý je prakticky nerozpustný ve vodě. Pokud je ve vodě protékající přes vápencové skály rozpuštěn oxid uhličitý, dochází k přeměně nerozpustného uhličitanu vápenatého na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý:
- CaCO3 + CO2 + H2O → Ca(HCO3)2
Roztok hydrogenuhličitanu po malých kapkách dopadá na skálu a pomalu se z něj odpařuje voda a uvolňuje se oxid uhličitý. Při poklesu koncentrace oxidu uhličitého v roztoku dochází k rozkladu hydrogenuhličitanu zpět na uhličitan -reakce probíhá tedy v opačném směru a dochází ke vzniku krápníků:
- Ca(HCO3)2 → CaCO3 + CO2 + H2O
Hydrogenuhličitan vápenatý a horečnatý způsobují tzv. přechodnou tvrdost vody. Tu lze na rozdíl od tvrdosti trvalé (působena sírany obou prvků) odstranit varem. Hydogenuhličitany se rozkládají a přecházejí na uhličitany.
Dihydrát síranu vápenatého ve formě sádrovce je surovinou pro výrobu sádry. Ze sádrovce se sádra vyrábí zahříváním na teplotu přibližně 130 °C. Při této teplotě dochází k odstranění části krystalové vody a vzniku hemihydrátu (půlhydártu):
- 2CaSO4 · 2H2O → 2CaSO4 · 1/2 H2O + 3H2O
Pokud smícháme sádru s vodou probíhá uvedená reakce v opačném směru a sádra tvrdne a zvětšuje svůj objem (dobře vyplňuje dutiny).
Je součástí schránek některých živočichů.
Vyskytuje se v následujících nerostech a horninách:
