Ptakoještěři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Ptakoještěři
Stratigrafický výskyt: Střední trias - svrchní křída
Kostra druhu Tupuxuara leonardi
Kostra druhu Tupuxuara leonardi
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Třída: Plazi (Reptilia)
Nadřád: Archosauři (Archosauria)
Řád: Ptakoještěři (Pterosauria)
Kaup, 1834
Podřády

Ptakoještěři (Pterosauři - „okřídlení ještěři“) jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopní aktivního letu. Žili stejně jako jim fylogeneticky příbuzní dinosauři od svrchního triasu (zhruba před 220 miliony let) až do konce křídy před 66 miliony let. Jejich křídla byla tvořena kožovitou blánou, napjatou mezi tělem a prodlouženým čtvrtým prstem.

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

Ptakoještěři bývají někdy mylně zahrnováni mezi dinosaury, ve skutečnosti jsou společně s krokodýly pouze jejich sesterskou vývojovou skupinou. Přesto bývají laickou veřejností stále často považováni za dinosaury[1]. První objevený ptakoještěr byl popsán již roku 1784 (některé nekompletní kostry však byly známy již kolem roku 1757) a od té doby bylo dodnes objeveno přes 120[2] platných rodů těchto létajících pravěkých obratlovců.

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

Někteří pterosauři představovali bezpochyby největší létající živočichy všech dob. Druh Quetzalcoatlus northropi ze svrchní křídy Texasu mohl dosáhnout rozpětí křídel 12-15 (v extrémním případě snad dokonce 18) metrů, což odpovídá středně velkému turistickému letadlu. Přesto jeho hmotnost činila zřejmě jen kolem 130-250 kilogramů. Podobných rozměrů dosahovali i někteří jiní pterosauři (Hatzegopteryx, Arambourgiania).

Jiní pterosauři byli naopak velmi drobní, neboť jejich rozpětí křídel nepřesahovalo 25 cm (například čínský rod Nemicolopterus).

K tomuto tématu viz také "Velikost ptakoještěrů".

Paleobiologie[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako dinosauři byli i pterosauři téměř s jistotou teplokrevní. U některých (např. druh Sordes pilosus) byla objevena i jakási primitivní srst. U jednoho exempláře nalezeného v Texasu byly dokonce objeveny náznaky jakéhosi proto-peří. Předpokládá se, že koncem křídy již byli ptakoještěři vytlačováni konkurenčními létajícími obratlovci - ptáky.

Největší ptakoještěři dosahovali rozpětí křídel přes 10 metrů a mohli zřejmě vykonávat vzdušné poutě na vzdálenosti tisíců kilometrů. Ve vzduchu zřejmě dosahovali rychlostí i přes 120 km/h. Do vzduchu se zřejmě dostávali rychlým výskokem za použití všech čtyř končetin.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší objevy ptakoještěrů pocházejí již z druhé poloviny 18. století. Zřejmě vůbec prvním objeveným ptakoještěrem je tzv. "Pester Exemplar", dnes řazený do rodu Aurorazhdarcho. Tento svrchnojurský pterosaur malých rozměrů byl objeven v bavorském litografickém vápenci někdy mezi lety 1757 a 1779 a patřil do sbírky arcivévodkyně Marie Anny Habsbursko-Lotrinské (dceři panovnice Marie Terezie). Prvním formálně popsaným pterosaurem pak byl Pterodactylus antiquus, vědecky popsaný roku 1784 Cosimou A. Collinim.[4]

Český nález[editovat | editovat zdroj]

Z území České republiky známe v současnosti jediný druh našeho ptakoještěra, objeveného již v roce 1880 u Chocně[5]. Jednalo se zřejmě o mládě azdarchidního pterosaura, žijícího přibližně před 92 miliony let[6]. Drobné zuby možných rybožravých ptakoještěrů byly odkryty také v cenomanských a turonských vrstvách (raná svrchní křída) v lomu v Úpohlavech na severovýchodě Čech.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://blogs.smithsonianmag.com/dinosaur/2010/11/18/why-a-pterosaur-is-not-a-dinosaur/
  2. https://dinosaurusblog.wordpress.com/2011/10/20/908231-pterosauri-statistika/
  3. http://www.novinky.cz/veda-skoly/216885-obri-ptakojesteri-o-velikosti-zirafy-mohli-letat-oznamili-vedci.html
  4. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2014/10/30/pester-exemplar-a-dcera-marie-terezie/
  5. Tajemný lom ...dýchající kouzlem pradávného života, dosud jediný český ptakoještěr (25.05.2007), dinosaurusblog.wordpress.com
  6. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2013/03/18/pribeh-ceskeho-ptakojestera/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]