Pterodactylus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Pterodactylus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, před 151-148 miliony let
Fosílie druhu Pterodactylus antiquus
Fosílie druhu Pterodactylus antiquus
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Reptilia)
Nadřád: archosauři (Archosauria)
Řád: ptakoještěři (Pterosauria)
Čeleď: Pterodactylidae
Rod: Pterodactylus
Cuvier, 1809
Binomické jméno
Pterodactylus antiquus
Sömmering, 1812

Pterodactylus ("křídelní prst") byl rod pterodaktyloidního ptakoještěra žijícího na území dnešního Německa a zřejmě i jinde v Evropě a Africe v období svrchní jury (asi před 151 - 148 miliony let). Tento létající plaz je jedním z prvních objevených a vědecky popsaných ptakoještěrů vůbec. První zkameněliny byly identifikovány již roku 1784 Cosimou A. Collinim. Řádně vědecky popsán pak byl počátkem 19. století.

Byl to dravec, který se živil zejména rybami a jinými malými obratlovci, případně i bezobratlými. K lovu mu sloužily také drobné zuby na okrajích čelistí. Rozpětí křídel pterodaktylů dosahovalo jen kolem 1,5 metru u dospělých exemplářů, patřil tedy mezi menší ptakoještěry. V současnosti je známo přinejmenším 27 fosilních exemplářů, mnoho z nich přitom představuje mláďata a nedospělé jedince.

Rekonstrukce vzezření pterodaktyla

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Cuvier, G. (1801). "[Reptile volant]. In: Extrait d'un ouvrage sur les espèces de quadrupèdes dont on a trouvé les ossemens dans l'intérieur de la terre". Journal de Physique, de Chimie et d'Histoire Naturelle 52: 253–267.
  • von Sömmerring, S. T. (1812). "Über einen Ornithocephalus oder über das unbekannten Thier der Vorwelt, dessen Fossiles Gerippe Collini im 5. Bande der Actorum Academiae Theodoro-Palatinae nebst einer Abbildung in natürlicher Grösse im Jahre 1784 beschrieb, und welches Gerippe sich gegenwärtig in der Naturalien-Sammlung der königlichen Akademie der Wissenschaften zu München befindet", Denkschriften der königlichen bayerischen Akademie der Wissenschaften, München: mathematisch-physikalische Classe 3: 89–158.