An-chuej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
An‑chuej
安徽省
geografie

China Anhui.svg
Provincie An-chuej (červeně) v Čínské lidové republice

Hlavní město: Che-fej
Status: provincie
Rozloha: 139 000 km²
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 59 500 510 (2010)
Hustota zalidnění: 440 ob./km²
HDP/obyv: 3 086
Jazyk: čínština
Národnostní složení: Chanové, Chuejové
správa regionu
Nadřazený celek: Čínská lidová republika
Podřízené celky: 16 městských prefektur
Vznik: 1952
Měna: RMB

An-chuej (zvuk výslovnost, čínsky pinyin Ānhuī, znaky 安徽) je provincie Čínské lidové republiky. Leží na východě země. Jejím správním střediskem je Che-fej.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název „An-chuej“ bývá odvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie – An-čchingu a Chuej-čou (dnes Chuang-šan). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“ (podle dávného státu Wan (), jakož i hory a řeky téhož jména).

Zeměpisné podmínky[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku řek Jang-c' a Chuaj. Na východě hraničí s provinciemi Ťiang-su a Če-ťiang, na jihu s provincií Ťiang-si, na jihozápadě s Chu-pej, na západě s Che-nan a na severu se krátce dotýká provincie Šan-tung.

Krajina[editovat | editovat zdroj]

Chuang-šan v zimě

Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina Velké čínské nížiny, odvodňovaná řekou Chuaj. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka Jang-c'. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej pohoří Ta-pie a na jihovýchodě malebné hory Chuang (黄山, v Česku známé pod názvem „Žluté hory“), zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, Lotosová hora (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice posvátných buddhistických hor Ťiou-chua-šan (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² Čchao-chu v jihovýchodním sousedství hlavního města Che-fej, jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí přechází od mírného na severu po subtropické v jižních částech provincie. Protože An-chuej leží nepříliš hluboko ve vnitrozemí, střetávají se zde pevninské a přímořské vlivy, což má za následek poměrně nestálé počasí. Průměrné teploty v oblasti Che-feje se pohybují kolem 15 °C (1 °C v lednu a 27 °C v červenci). Roční úhrn srážek je velmi proměnlivý od 700 mm v nížinách na severu až po 2 000 mm v jižních horách.

Významná města[editovat | editovat zdroj]

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 městských prefektur, po rozdělení Čchao-chu (巢湖市) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.[1][2]

Členění provincie An-chuej na městské prefektury
Mapa provincie # Název městské prefektury (čínsky) Sídelní městský obvod
český přepis znaky pchin-jin
Provincie
1 Che-fej 合肥市 Héféi Shì Lu-jang
2 An-čching 安庆市 Ānqìng Shì Jing-ťiang
3 Peng-pu 蚌埠市 Bèngbù Shì Lung-c'-chu
4 Po-čou 亳州市 Bózhōu Shì Čchiao-čcheng
5 Čch'-čou 池州市 Chízhōu Shì Kuej-čch'
6 Čchu-čou 滁州市 Chúzhōu Shì Lang-ja
7 Fu-jang 阜阳市 Fǔyáng Shì Jing-čou
8 Chuaj-pej 淮北市 Huáiběi Shì Lie-šan
9 Chuaj-nan 淮南市 Huáinán Shì Tchien-ťia-an
10 Chuang-šan 黄山市 Huángshān Shì Tchun-si
11 Lu-an 六安市 Lù'ān Shì Ťin-an
12 Ma-an-šan 马鞍山市 Mǎ'ānshān Shì Jü-šan
13 Su-čou 宿州市 Sùzhōu Shì Jung-čchiao
14 Tchung-ling 铜陵市 Tónglíng Shì Tchung-kuan-šan
15 Wu-chu 芜湖市 Wúhú Shì Ťing-chu
16 Süan-čcheng 宣城市 Xuānchéng Shì Süan-čou

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie Ťiang-nan na An-chuej a Ťiang-su v roce 1666. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii Che-nan, oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím Chu-pej a Ťiang-su. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.

V nejstarších dobách za vlády dynastie Šang (16.11. století př. n. l.) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako Tung-i. Jedno z šangských sídelních měst Po (亳) se nacházelo poblíž dnešního Po-čou na severu provincie.

V období Válčících států se An-chuej nakrátko (278 př. n. l.) stala posledním útočištěm státu Čchu poté, co se vojska státu Čchin zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii Chu-pej.

Poté, za dynastií Čchin a Chan, náleželo území dnešní provincie k několika různým komandériím. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor Jüan Šu nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku 199 jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl Cchao Cchao, zakladatel království Wej, jednoho ze Tří království.

V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku 383 se na řece Fej odehrála významná bitva, v níž se jihočínské dynastii Východní Ťin podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních království, čímž se znovusjednocení Číny oddálilo o dvě staletí.

Za dynastií Suej a Tchang nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve 12. století se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi Jižní Sung na jihu a Ťin na severu.

Za dynastie Ming, kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst Nanking, ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii Ťiang-su, byla oblast těchto dvou provincií přímo spravována ústřední vládou pod označením Nan-č'-li (南直隸, „Jižní přímá správa“).

V polovině 17. století nová mandžuská dynastie Čching zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast Pekingu) a přeměnila ji v provincii Ťiang-nan, která byla záhy rozdělena na Ťiang-su a An-chuej.

Významnější administrativní změna přišla až v roce 1946, kdy bylo hlavní město provincie přeneseno z An-čchingu do Che-feje. Na počátku Čínské lidové republiky (1949) došlo k pokusu o rozdělení provincie na severní a jižní část (Wan-pej a Wan-nan), ale tyto změny byly rychle odvolány (1952).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Provincie An-chuej tradičně patří k ekonomicky nejzaostalejším oblastem Číny. V přepočtu HDP na obyvatele dosahuje pouze třetinové úrovně sousedních provincií Če-ťiang a Ťiang-su. Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města Che-fej také Wu-chu a zejména Ma-an-šan s velkými ocelárnami. Černé uhlí se těží u města Chuaj-nan a měděné rudy u Tung-lingu. Většina obyvatelstva je však stále živa ze zemědělské výroby. Na severu provincie se pěstuje pšenice a batáty, jižně od řeky Chuaj převládá rýže, doprovázená pšenicí. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Z města Po-čou podle tradice pocházela legendární hrdinka Chua Mu-lan.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WEN, Shiyou. Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split [online]. Caijing Magazine, 2011-08-30, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone [online]. China Daily, 2011-08-25, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu