Povstání tchaj-pchingů

Povstání tchaj-pchingů
Konflikt:
Trvání: 1850 - 1864 Naplánováno: {{{plánováno}}} Cíl: {{{cíl}}} Místo: Čína Casus belli: Výsledek: potlačení povstání Změny území:
Strany
Mandžuská dynastie Čching Spojené království Francie Spojené státy americké (žoldáci) Zelená armáda	Nebeská říše velkého míru
Velitelé
Viktorie Charles George Gordon Frederick Townsend Ward † Henry Andres Burgevine † Napoleon III. Auguste Léopold Protet † Sien-feng Tchung-č' Zeng Guofan Li Hongzhang Li Chendian Xianfeng Tongzhi Sengge Rinchen Guam Wing Zuo Zongtang Yiketanbu † Zhou Fengqi Li Dianyuan Li Xingyuan † Xiang Rong † Guizha Li Nengchen Čou Tianjue Her Chyun Lu Jianying Zhang GuoLiang Jiangsu Jeer Hungar † Cheng Xuechi Huang Esen Pan Dingxin Wulantai	Chung Siou-čchüan † Chung Tianguifu Feng Yunshan † Yang Xiuqing † Xiao Chaogui † Wei Changhui † Shi Dakai † Li Fuzhong † Hong Rengan † Tian Gui † Li Xiucheng † Lai Wenkwok † Chen Yucheng † Luo Dagang Su Sanniang Dahuangjiangka Qin Rigang
Síla
~340 000 ~3 500 000	~2 500 000
Ztráty
Více než 75 000	Více než 100 000
20 000 000 mrtvých (většinou civilistů)

Povstání tchaj-pchingů (1850—1871) byla rolnická vzpoura v Číně proti mandžuské říši Čching, jíž byla Čína součástí. Povstání vypuklo roku 1850 v provincii Kuang-si, vůdcem byl Chung Siou-čchüan, křesťanský konvertita, který na ovládaném území založil nezávislý stát – Nebeskou říši velkého míru (čínsky: český přepis Tchaj-pching tchien kuo, pchin-jin Tàipíng Tiān Guó, znaky 太平天囯), kontrolující částečně nebo úplně provincie Chu-pej, An-chuej, Ťiang-si a Če-ťiang, od roku 1853 s hlavním městem v Nankingu. Na území ovládaném tchaj-pchingy žilo kolem 30 milionů lidí.

Povstalci zde provedli radikální reformy, prosazujíce rovnost lidí. Tradiční čínská náboženství, konfuciánství, buddhismus a taoismus nahradili specifickou formou křesťanství, v jejíž čele stál Chung Siou-čchüan považující se za mladšího bratra Ježíše Krista.

Tchaj-pchingové odmítali nošení copu nařízené mandžuskou vládou, byli proto nazýváni „dlouhovlasí“ (čínsky: pchin-jin chángmáo, znaky zjednodušené 长毛, tradiční 長毛) či „vlasatí bandité“ (čínsky: pchin-jin fà zéi, znaky 髮賊).

Povstání zasáhlo většinu Číny, rebelové ohrožovali i Peking. Po mnohaletých válkách byli rebelové poraženi čchingskou armádou za pomoci Spojeného království a Francie. Války způsobily masivní ztráty na lidských životech, jež se odhadují na 20–30 milionů,. a ohromné škody na majetku.

Literatura

• ИЛЮШЕЧКИН, В. П. Крестьянская война тайпинов. [s.l.] : Наука, 1967. (rusky) 
• КАРА-МУРЗА, Г. С. Тайпины. Москва : [s.n.], 1950. (rusky) 
• НЕПОМНИН, О. Е. История Китая: Эпоха Цин. XVII — начало XX века. Москва : «Восточная литература» РАН, 20005. ISBN 5-02-018400-4. (rusky) 
• SPENCE, Jonathan. God's Chinese Son: The Taiping Heavenly Kingdom of Hong Xiuquan. [s.l.] : [s.n.], 1996. ISBN 0-393-03844-0. (anglicky) 
• SPENCE, Jonathan D. The Search for Modern China. New York : Norton, 1999. (anglicky) 
• GRAY, Jack. Rebellions and Revolutions: China from the 1800s to the 1980s. [s.l.] : [s.n.], 1990. ISBN 0-19-821576-2.  
• HEATH, Ian. The Taiping Rebellion, 1851-1866. London; Long Island City : Osprey, 1994. (Osprey Military Men-at-Arms Series.) ISBN 185532346X.  
• HSU, Immanuel C. Y. The Rise of Modern China. [s.l.] : [s.n.], 1999. ISBN 0-19-512504-5.  
• SATRAPA, Filip. Velké povstání tchaj-pchingů. Historický obzor, 2010, 21 (3/4), s. 58-73. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

• The Taiping Rebellion [online]. [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• КОСТИНСКИЙ, Александр; МАРКОВ, Александр. Величайшая катастрофа в истории: Тайпинское восстание в Китае [online]. Радио Свобода, 2009-09-12, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (rusky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Восстание тайпинов na ruské Wikipedii.