Totální válka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Totální válka je naprosto likvidační válka vedená bez jakýchkoliv zábran a omezení. To zahrnuje všechny aspekty, faktory a účastníky, kteří používají veškeré dostupné zdroje, zbraně a posádky. Při zahájení totální války země uskuteční totální nasazení. Praxe totální války se uplatňovala po staletí, ale pouze od poloviny do konce 19. století byla uznávána jako samostatná třída vojenství.
[editovat] Historie myšlenky
Myšlenka totální války má svůj původ u Carla von Clausewitze (1780-1831), nasledně generála Ericha Ludendorffa (1865-1937), od nějž ji převzal Adolf Hitler, který ji uskutečnil v nacionální podobě. Nacionalismus lze ve světové válce sledovat například ve snahách válčících zemí odstraňovat jakékoliv stopy nepřátelských národů - názvy ulic, podniků, lidé s jménem v nepřátelském jazyce se přejmenovávali. Totalitarismus pak v suspendaci moci parlamentu (V Anglii byl zmocňovací zákon přijat 1914, v Itáli parlament roku 1915 de facto předal moc vládě a v Německu se parlament sám vzdal moci, ve Francii byla moc parlamentu pouze omezena) a rozsahu moci státu do téměř všeho (výroby, dopravy, těžby, práce, svobody obyvatel, vlastnictví, vedení podniků, určování cen a mezd).
[editovat] Literatura
- Hagen Schutze: Stát a národ v Evropských dějinách (In.: Staat und Nation in der europaischen Geschichte; př.: Pavla Lutovská a Karel Kubiš; Nakladatelství lidové Noviny (2003). ISBN 80-7106-393-2) str. 265-74
