Dynastie Čou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
History of China
Dějiny Číny
STAROVĚKÁ ČÍNA
3 vznešení a 5 vladařů
Dynastie Sia 2100–1600 př. n. l.
Dynastie Šang 1600–1046 př. n. l.
Dynastie Čou 1045–256 př. n. l.
 Západní Čou
 Východní Čou
   Období Jar a podzimů
   Období válčících států
CÍSAŘSKÁ ČÍNA
Dynastie Čchin 221 př. n. l.–206 př. n. l.
Dynastie Chan 206 př. n. l.–220 n. l.
  Dynastie Západní Chan
  Dynastie Sin
  Dynastie Východní Chan
Období tří království 220–280
  Wej, Šu & Wu
Dynastie Ťin 265–420
  Západní Ťin 16 Království
304–439
  Východní Ťin
Severní & Jižní dynastie
420–589
Dynastie Suej 581–618
Dynastie Tchang 618–907
  ( X Wu Ce-tchien 690–705 )
5 dynastií &
10 říší

907–960
Dynastie Liao
907–1125
Dynastie Sung
960–1279
  Severní Sung Z. Sia
  Jižní Sung Ťin
Dynastie Jüan 1271–1368
Dynastie Ming 1368–1644
Dynastie Čching 1644–1911
MODERNÍ ČÍNA
Republika 1912–1949
Spor o Čínu ...
Čínská
lidová republika

1949–současnost
Čínská
republika

(Tchai-wan)
1945–současnost

Dynastie Čou (čínsky: znaky 周朝, pinyin: Zhōu Cháo) vládla Číně od 12. století do roku 771 př. n. l. Dovedla Čínu do zlatého věku, který se vyznačoval rozvojem měst, obchodu a ranou čínskou kulturou. Čouové byli původně potulnými pastevci, kteří se usadili v úrodném údolí řeky Wej v západní Číně. Svrhli posledního vládce dynastie Šang. Svůj nárok na trůn si obhájili tzv. mandátem nebes, tvrdili, že předchozí dynastie vládla špatně, a tak bohové seslali jejich dynastii. Území Čou netvořilo jedno království, ale několik držav, jejichž vládci se zavazovali věrností panovníkovi, panovník měl také povinnost vybírat si manželku z jiného než svého klanu. V této době je také prolomen monopol krále na obcování s bohy, přenáší se na bohaté elity, tudíž se tato doba stává dobou zakládání svatyní, které jsou zasvěceny bohům nebo předkům. Společnost se dělila na bohatou šlechtu, obyčejné lidi a nevolníky, kromě toho existovala i třída kupců. Významnými památkami z této doby jsou bronzové nádoby ze svatyní, které sloužily jako jímky obětin, zachovaly se na nich nápisy označující jméno příslušného božstva a člověka, který se o svatyni staral. Za této dynastie se v Číně začalo zpracovávat železo, které se používalo na výrobu zbraní, předmětů pro domácnost a zemědělských nástrojů, např. pluh. Železo usnadnilo obdělávání půdy a poskytlo vojákům kvalitní zbraně. Prvním panovníkem dynastie Čou se stal Fa (發, po smrti: Král Wu dynastie Čou, 周武王), vládl v letech 1046–1043 a 1045–1043 př. Kr.

Úpadek říše[editovat | editovat zdroj]

Po několika stoletích autorita panovníků upadla a v Číně nastalo nestabilní období Jara a Podzimu. Oficiální moc byla v rukou panovníka, ale ten dostával příkazy od nejsilnějšího knížete. Období mezi lety 771- 459 označujeme jako období vlády Západní Čou, po které následuje období válčících států, v němž hráli rozhodující úlohu vojenští velitelé. V tomto těžkém období se formovalo rané klasické čínské myšlení – byla to doba filozofů a mudrců Konfucia a Laa-cu, zrodila se idea centralizovaného činského imperiálního státu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhou dynasty na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]