Období válčících států
 |
|||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| STAROVĚKÁ ČÍNA | |||||||
| 3 vznešení a 5 vladařů | |||||||
| Dynastie Sia 2100–1600 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Šang 1600–1046 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Čou 1045–256 př. n. l. | |||||||
| Západní Čou | |||||||
| Východní Čou | |||||||
| Období Jara a Podzimu | |||||||
| Období válčících států | |||||||
| CÍSAŘSKÁ ČÍNA | |||||||
| Dynastie Čchin 221 př. n. l.–206 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Chan 206 př. n. l.–220 n. l. | |||||||
| Dynastie Západní Chan | |||||||
| Dynastie Sin | |||||||
| Dynastie Východní Chan | |||||||
| Období tří království 220–280 | |||||||
| Wej, Šu & Wu | |||||||
| Dynastie Ťin 265–420 | |||||||
| Západní Ťin | 16 Království 304–439 |
||||||
| Východní Ťin | |||||||
| Severní & Jižní dynastie 420–589 |
|||||||
| Dynastie Suej 581–618 | |||||||
| Dynastie Tchang 618–907 | |||||||
| ( X Wu Ce-tchien 690–705 ) | |||||||
| 5 Dynastií & 10 Království 907–960 |
Dynastie Liao 907–1125 |
||||||
| Dynastie Sung 960–1279 |
|||||||
| Severní Sung | Z. Sia | ||||||
| Jižní Sung | Ťin | ||||||
| Dynastie Jüan 1271–1368 | |||||||
| Dynastie Ming 1368–1644 | |||||||
| Dynastie Čching 1644–1911 | |||||||
| MODERNÍ ČÍNA | |||||||
| Republika 1912–1949 | |||||||
| Spor o Čínu ... | |||||||
| Čínská lidová republika 1949–současnost |
Čínská republika (Tchai-wan) 1945–současnost |
||||||
|
Související články
|
|||||||
Období válčících států (TZ: 戰國時代; ZZ: 战国时代; pinyin: zhànguó shídài; český přepis: Čankuo š’taj) označuje úsek čínských dějin přibližně mezi lety 475 (či 403) a 221 př. n. l.
Na obrázku je zachycena situace v rané fázi období, kdy států ještě bylo více.
Čína se v předcházejícím období Jara a Podzimu skládala z mnoha malých států (až 170)[1] ovládaných jednotlivými aristokratickými rodinami, které spolu různě navazovaly spojenectví, či proti sobě bojovaly a postupně se skládaly ve větší státní celky. Na začátku tohoto období jich však zůstalo již pouhých sedm: Čchu (楚, chǔ), Chan (TZ: 韓; ZZ: 韩, hán), Čchi (TZ: 齊; ZZ: 齐, qí), Čchin (秦, qín), Wej (魏, wèi), Jen (燕, yān) a Čao (TZ: 趙; ZZ: 赵, zhào).
Období válčících států je obvykle interpretováno jako doba nekonečných brutálních válek, které povstaly ze svárů mezi těmito sedmi státy a tento stav nemohl skončit jinak než vznikem jedné mocné říše.[2] Tato interpretace je však pravděpodobně produktem propagandy o jedné Číně[2], neboť toto období bylo i časem velkého rozvoje věd a umění. V této době žili významní filosofové Mencius a Sün-c', byl vyvinut administrativní systém schopný spravovat i územně rozlehlé státní celky. Války mezi jednotlivými státy nebyly vedeny v rámci všeobecné anarchie, ale vedly je silnější státy proti slabším v touze po jejich ovládnutí.
V roce 221 př. n. l. vládce státu Čchin Š'-chuang-ti (秦始皇帝, qínshǐ huángdì) dobyl poslední ze zbývajících států a poprvé v dějinách tak sjednotil celou Čínu. Období válčících států tak končí a je nahrazeno obdobím vlády dynastie Čchin.
[editovat] Reference
- Patricia Buckley Ebrey, Anne Walthall, James B. Palais: East Asia: A Cultural, Social, and Political History. Boston: Houghton-Mifflin Company, 2006. ISBN 0-618-13386-0
- ↑ FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1998. (Dějiny států.) ISBN 80-7106-249-9. S. 58.
- ↑ a b Thayer Watkins:The Warring States Period of Ancient China - staženo 9. srpna 2006, 17:15
