Sia
Sia číňané nebo Hsia číňané (čínsky v českém přepisu : Sia, pchin-jinem : xià, znaky : 夏), bylo seskupení několika kmenů a klanů, převážně pocházejících z území severní části Číny. V menší míře byli (později) provázáni s místním čínským obyvatelstvem z jižní části Číny.
Některé filozofické kruhy ji pojmenovali také Dynastie Sia (čínsky v českém přepisu : sia čao, pchin-jinem : xià cháo, znaky : 夏朝), což byla jedna z legendárních čínských dynastií, která trvala přibližně mezi lety 2100-1600 př. n.l.[1] Přestože existují pochybnosti o existenci této dynastie, jsou známy archeologické vykopávky, jež by mohly její existenci prokázat. Spolu s dynastií Šang a Čou patří mezi tzv. Tři dynastie čínského starověku, přičemž Sia byla po svém zániku nahrazena právě dynastií Šang.
Obsah |
[editovat] Tradiční historie
Dynastie Sia byla popsána v klasických textech, jako je "Klasika obřadů" (Šu-ť'ing), "Bamboo Analy" (Bambusové Letopisy) a "Záznamy velkého historika" (Ši-ť'i) (čínsky v českém přepisu : Šiť'i, pchin-jinem : šīji, znaky : 史記), kroniky dynastie Chan (čínsky pchin-jinem : hàn, znaky : 韩国), od velkého historika Sima Qiana (čínsky znaky : 司馬遷, 145/35-86 př. n.l.).
 |
|||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| STAROVĚKÁ ČÍNA | |||||||
| 3 vznešení a 5 vladařů | |||||||
| Dynastie Sia 2100–1600 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Šang 1600–1046 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Čou 1045–256 př. n. l. | |||||||
| Západní Čou | |||||||
| Východní Čou | |||||||
| Období Jara a Podzimu | |||||||
| Období válčících států | |||||||
| CÍSAŘSKÁ ČÍNA | |||||||
| Dynastie Čchin 221 př. n. l.–206 př. n. l. | |||||||
| Dynastie Chan 206 př. n. l.–220 n. l. | |||||||
| Dynastie Západní Chan | |||||||
| Dynastie Sin | |||||||
| Dynastie Východní Chan | |||||||
| Období tří království 220–280 | |||||||
| Wej, Šu & Wu | |||||||
| Dynastie Ťin 265–420 | |||||||
| Západní Ťin | 16 Království 304–439 |
||||||
| Východní Ťin | |||||||
| Severní & Jižní dynastie 420–589 |
|||||||
| Dynastie Suej 581–618 | |||||||
| Dynastie Tchang 618–907 | |||||||
| ( X Wu Ce-tchien 690–705 ) | |||||||
| 5 Dynastií & 10 Království 907–960 |
Dynastie Liao 907–1125 |
||||||
| Dynastie Sung 960–1279 |
|||||||
| Severní Sung | Z. Sia | ||||||
| Jižní Sung | Ťin | ||||||
| Dynastie Jüan 1271–1368 | |||||||
| Dynastie Ming 1368–1644 | |||||||
| Dynastie Čching 1644–1911 | |||||||
| MODERNÍ ČÍNA | |||||||
| Republika 1912–1949 | |||||||
| Spor o Čínu ... | |||||||
| Čínská lidová republika 1949–současnost |
Čínská republika (Tchai-wan) 1945–současnost |
||||||
|
Související články
|
|||||||
[editovat] Vznik a raný vývoj
Podle starých čínských textů, než byla dynastie Sia založena, kvůli častým sporům mezi kmeny Sia a Či Jou vznikaly bitvy. Kmen Sia se pomalu rozvíjel v době kolem Čuan-süa, jedného z legendárních pěti císařů. "Ši-ťi" a "Šu-ťing" říkají, že Ju byl Čuan-süovým vnukem, ale jsou zde i další záznamy, stejně jako "Pan Ku", které říkají, že Ju byl pátou Čuan-süovou generacy. Na základě toho je možné, že lidé z Sia klanu jsou potomci Čuan-süa.
[editovat] Kun nebo Vládce Čchung
Kun, (2214-2205 př. n.l.), byl otcem Jua (2207-2198 př. n.l.). Byl pověřen Jaem (2356-2255 př.n.l.), druhým synem krále Kua a císařovny Čching-tu, a Šunem, (2255-2175 př.n.l.), synem krále Čchiong-čchana a císařovny Wo-teng kontrolou říčních záplav. Před smrtí řekl svému synu, Juu aby dokončil jeho práci. V mnoha verzích mytologie, Kun, zdá sa měl charakter polo-boha. Některé legendy říkají, že Kun byl popraven Šunem a jiné zas, prý spáchal sebevraždu. Kun byl následován svojím synem Juem. V této línii se později vytvořila Dynastie Sia.
[editovat] Ju Velký
Ju, (2207-2198 př. n.l.),[2] byl legendární vládce staré Číny. Ve věku 53 let se stal novým císařem. Založil Dynastii Sia, tradične považovanou za čínskou první dynastii.[3][4] Jako hlavní město založil Anji. Ju neměl postavení Boha, nýbrž byl jedním z čínských raních císařů, a je pozoruhodný pro několik pozitivních vplyvů počas své vlády. Podle "Bamboo Analy", Ju vládl dynastii Sia, po dobu 45 let, a podle Jue Juešua, zemřel na nemoc. Ju byl následován svím synem Čchiem.
[editovat] Čchi
Čchi, (2146–2117 př. n.l.), byl synem Jua a druhý panovník dynastie Sia. Vládl přibližně devět nebo deset let. Čchi dosáhl tronu v roku Guihai, a svoji inauguraci oslávil se všemi svími vazaly v Juntai. Zemřel šestnást let potom, co se dostal na tron. Některé zdroje tvrdí, 10 nebo 29 let. Po Čchiho vládě, jej jako král následoval Tai Kang (2117–2088 př. n.l.).
[editovat] Vládcové Sia
V následující tabulce jsou vládcové Sia podle Sima Qianové "Ši-ťi".
| Posmrtná jména (Ši Hao 諡號)1 | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| pořadí | dloužtka 2 | česky | čínsky | pchin-jin | poznámky |
| 01 | 45 | Ju | 禹 | Yǔ | též Ju Velký (大禹; dà yǔ) |
| 02 | 10 | Čchi | 啟 | Qǐ | |
| 03 | 29 | Tai Kang | 太康 | Taī Kang | |
| 04 | 13 | Čong Kang | 仲康 | Zhòng Kāng | |
| 05 | 28 | Siang | 相 | Xiāng | |
| 06 | 21 | Šao Kang | 少康 | Shào Kāng | |
| 07 | 17 | Ču | 杼 | Zhù | |
| 08 | 26 | Chüai | 槐 | Huái | |
| 09 | 18 | Mang | 芒 | Máng | |
| 10 | 16 | Sie | 泄 | Xiè | |
| 11 | 59 | Pu Ťiang | 不降 | Bù Jiàng | |
| 12 | 21 | Ťiong | 扃 | Jiōng | |
| 13 | 21 | Ťin | 廑 | Jǐn | Guoyu: jǐn nebo jìn, putonghua: jǐn |
| 14 | 31 | Kchung Ťia | 孔甲 | Kǒng Jiǎ | |
| 15 | 11 | Kao | 皋 | Gāo | |
| 16 | 11 | Fa | 發 | Fā | |
| 17 | 52 | Ťie | 桀 | Jié | též Lü Kuej (履癸 lǚ guǐ) |
| 1 Jméno panovíka někdy předchází název dynastie Sia (夏), například Sia Yu (夏禹). | |||||
| 2 Možná délka vlády, v letech. | |||||
Na rozdíl od seznamu Sima Qiana je dynastie králů Šang, úzce porovnávána podle "Věšteckých kostí" od konce roku v tohto období, kdy záznamy vládců Hsia byli dosud nalezeny v archeologických vykopávkách.
[editovat] Sia nomádi
[editovat] Ťie
Ťie, (Kuej nebo Ťia) byl 17-tý a poslední vládce čínské dynastie Sia. Byl tradičně považován za tyrana a násilníka, který způsobil zhroucení dynastie Sia. Kolem roku 1675 př. n.l. byl Ťie poražen prvním císařem dynastie Jin nebo Šang, Ta Ťiem, (1675-1646 př. n.l.), který byl první vládnoucí král v Čínské historii. Přispěl k zániku dynastie Sia, která trvala asi 500 let a ke vzniku nové dynastie Jin nebo taky Šang.
Ťie, sesazen z trůnu způsobením špatného vedení, byl vyhoštěn severně od Ming-tchiao. Když zemřel, jeho syn Čchun-wej, (Sünny Wei nebo Sunny Wei), se oženil s manželkami svého otce, osvobozujíc je a celý 500 členní klan z vyhnanství a vedl je dále na sever, kde začali s pastevectvím.[5] Žil mezi "Horštími barbary" Sien-jün nebo Chun-ču, kteří byli známý od dob stínových císařů Jaoa (2356–2255 př. n.l.) a Šuna, (2255-2175 př.n.l.). Takhle se on, syn posledního vládce dynastie Sia stal praotcem Chun-ských kmenů (Siung-nuů, Východní nebo Asijští Hunové), což byl zřejmě strapec kmenů a geografických skupin, z nichž ne všechny byli pravděpodobně Turkické (vzhledem k pozdějšímu smíšenému etniku).[6][7]
[editovat] Čchi (Henan)
Stát Čchi (Henan) (1624-445 př. n.l.) byl menší feudální stát, který měl být založen když první král Ta Ťi, (1675-1646 př. n.l.), z dynastie Šang zosadil dynastii Sia. Jeho založení poukazovalo na skutečnost, že jeden z potomků dynastie Sia, Čchun-wej, se v pozdější Čínské historií, měl stát králem Siug-nuů, kteří neustálimy útoky způsobovali Šangům velké ztráty. Stát Čchi byl zřejmě velmi malého rozsahu, tak jak ho zřídkavě zpomínají starověké Čínské dokumenty, které říkají že: "jeho události nestojej za zmínku."[8].
[editovat] Ťieoví potomci
Předcházející Čínské záznamy "Bamboo Anály" a "Ši-ťi" od Sima Qiana, uvádějí, že: Siung-nuovský, vládnoucí klan byl potomkem Čchun-wejovým.[6][7] "Ši-ťi" vzpomíná Mienšuy (Manšu), Ťüng (獫狁) - Řongy a Ti-jüany nebo (Tivan) západně od Kan-su, I-čchüy nebo (Ikju), Ti-liy nebo (Ta-li), Wieč'y a Čchüjeny severně od Čchi'ských hor (Čchi (Henan)) a řek Liang, Ťing a Čchi Lesních barbarů a Loufanů severně od (budoucího státu) Ťin a Východních barbarů a Horštích barbarů severně od (budoucího státu) Jen.[9] Pozdější studie vzpomíná i ostatní. Jejich jména se mohou spojovat z Turkickými národy, o kterých bylo později řečeno, že byly zpracovatelé železa a vlastnili národní svatyni v horské jeskyni v dnešním Mongolsku.[10][11]
[editovat] Poznámky
[editovat] Reference
- ↑ Cultural History and Archaeology of China [online]. [cit. 2008-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wang Quangen 王泉根, (1993). Huaxia Quming Yishu 華夏取名藝術.(Taipei: Zhishu-fang Chuban Jituan 知書房出版集團), 42.
- ↑ Mungello, David E. The Great Encounter of China and the West, 1500–1800 Rowman & Littlefield; 3 edition (28 Mar 2009) ISBN 978-0742557987 p.97 [1]
- ↑ 戴逸, 龔書鐸. [2002] (2003) 中國通史. 史前 夏 商 西周. Intelligence press. ISBN 9628792806. p 40.
- ↑ Taskin VS, 1968, "Materials on history of Sünnu" , "Science", Moscow, p.10
- ↑ a b Sima Qian et al., "Records of the Grand Historian", Ch.110
- ↑ a b Csornai K., "Where Huns Blood Drew" , p. 30
- ↑ Guo li Taiwan shi fan da xue guo wen yan jiu suo ji kan
- ↑ Taskin VS sa "materiály o histórii kočovných kmeňov v Číne tretieho-piata cc", číslo 3 "Mujuns", "veda", Moskva, 1992, s. 276, ISBN 5-02-016746-0
- ↑ Wang Guowei, "Guantang Jilin" (觀堂集林, Wang Guowei collection of works), Ch.2, Ch. 13
- ↑ in Taskin VS, "Materials on history of nomadic tribes in China 3rd-5th cc", Issue 3 "Mujuns", p. 276
[editovat] Příbuzné témy
