Jao (vládce)
| Jao | |
|---|---|
| čínský císař | |
 | |
| Narození | 2324 př. n. l. Kao-jou |
| Úmrtí | 2206 př. n. l. (ve věku 117–118 let) |
| Předchůdce | Di Zhì |
| Nástupce | Šun |
| Potomci | E-chuang, Nü-jing a Tan-ču |
| Otec | Kchu |
| Matka | Čching-tou |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jao (čínsky pchin-jinem Yáo, znaky zjednodušené 尧, tradiční 堯) byl mytický čínský vládce, podle Zápisků historika čtvrtý z Pěti legendárních vladařů. Podle tradiční čínské chronologie panoval v letech 2358–2258 nebo 2333–2234 př. n. l.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Někdy je jmenován jako I Čchi (čínsky pchin-jinem Yī Qí, znaky 伊祁), I Fang-sün (čínsky pchin-jinem Yī Fàngxūn, znaky zjednodušené 伊放勋, tradiční 伊放勳), nebo Tchang Jao (čínsky pchin-jinem Táng Yáo, znaky zjednodušené 唐尧, tradiční 唐堯).[2]
Zprvu je zmiňován především jako panovník, který za svého nástupce vybral nikoliv některého ze svých synů, ale nejlepšího z podřízených – Šuna. Později, v tradici konfuciánů a mohistů, získal na významu jako moudrý vládce.[2] Pod vlivem konfuciánů zakotvil v čínské tradici jako vynikající panovník, moudrý a morální vůdce, společně s Šunem a Jüem vzor pozdějších králů a císařů. Podle Mencia započal s uspořádáním světa.[1] Údajně zavedl první kalendář a bojoval se záplavami.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 149.
- ↑ a b THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge – a universal guide for China studies [online]. [cit. 2014-04-10]. Kapitola Persons in Chinese Mythology - Yao 堯. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jao na Wikimedia Commons
