Čching-chaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čching-chaj
青海省, མཚོ་སྔོན་
geografie

China Qinghai.svg
Provincie Čching-chaj (červeně) v Čínské lidové republice

Hlavní město: Si-ning
Status: provincie
Rozloha: 696 700 km²
Nejvyšší bod: Bokalik Tagh (6 860 m n. m.)
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 5 834 200 (2014)
Hustota zalidnění: 8,3 ob./km²
HDP/obyv: 341,030
Jazyk: čching-chajština, čínština, tibetština, mongolština
Národnostní složení: Číňané, Tibeťané, Mongolové, Chuejové, Monguoři, Salarové
Náboženství: Tibetský buddhismus, Islám
správa regionu
Nadřazený celek: Čínská lidová republika
Podřízené celky: 2 městské prefektury, 6 autonomních prefektur
Vznik: 1928
Měna: RMB
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: 青 (Qīng)
Telefonní předvolba: (+86)0971-0979
SPZ:
Oficiální web: http://www.qh.gov.cn

Čching-chaj (tibetsky: མཚོ་སྔོན་ཞིང་ཆེན། mtsho-sngon zhing-chen, Ccho-ngon; čínsky: 青海; pinyin: Qīnghǎi) je provincie Čínské lidové republiky ležící na západě země. Je to zároveň severovýchodní část historického území Tibetu původně nazývanou Amdo. Provincie se nazývá podle rozlehlého horského jezera Kukunor. Čching-chaj je 4. největší čínská provincie, do počtu obyvatel je ale třetí nejméně obydlená. V provincii pramení řada významných veletoků - Žlutá řeka, Mekong, Dlouhá řeka a další. Průměrná nadmořská výška provincie je 3 000 m.n.m. Severní částí provincie prochází hedvábná stezka. Provincie je na pohraničí říší Tibetu, Mongolska a staré Číny, proto zde žije množství národností.

Zeměpisné podmínky[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Provincie Čching-chaj se nachází v severovýchodní části Tibetské náhorní plošiny. Na severu a severovýchodě sousedí s provincií Kan-su, na severozápadě s autonomní oblastí Sin‑ťiang, na jihu a jihovýchodě s Tibetskou autonomní oblastí a provincií S’-čchuan. Průměrná nadmořská výška regionu se pohybuje nad 3000 m.n.m.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek jezera Čching-chaj-chu v roce 1994
mapa přírodní rezervace Pramene tří řek

Provincie se nachází na Tibetské náhorní plošině, z východu na západ měří 1200 km, ze severu na jih 800 km. Na severozápadě leží pohoří Altyn-tagh a Cchajdamská pánev, jižně pohoří Kunlun s nejvyšší horou provincie Bokalik Tagh (6860 m). Na jihozápadě hraničí provincie s Tibetskou AO pohořím Tangla. Pohořím prochází známá železnice do Lhasy. Severní hranice s provincií Kan-su tvoří pohoří Čchi-lien. Na východě provincie je pohoří Amňi Mačhen (nejvyšší bod 6282 m) a jižně pohoří Bajan Har, které rozděluje povodí Žluté řeky na sever a Dlouhé řeky na jih. Nejnižší bod provincie leží v prefektuře Chaj-tung (1650 m). Většinu provincie tvoří rozlehlé pastviny.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Oblastí protéká více než 270 řek, a nachází se zde více než 230 jezer. V Čching-chaji pramení tři významné řeky - Žlutá řeka, Mekong, Dlouhá řeka, v oblasti pramenišť byla vytvořena přírodní rezervace Pramene tří řek (三江源国家级自然保护区). V provincii se nachází množství slaných jezer, největším z nich je Kukunor. Na prameni Žluté řeky leží dvě velká jezera Ngoring a Gyaring.

Nerostné suroviny[editovat | editovat zdroj]

Oblast je bohatá na nerostné suroviny. Ve více jak 680 dolech se těží více jak 120 nerostů, např. azbest, uhlí, drahé kovy, ropa, zemní plyn, sůl, měď, olovo, zinek, molybden, draslík, hořčík, sodík, lithium, stroncium, mirabilit, bor a další.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

V oblasti žije více jak 270 druhů živočichů, 110 druhů hospodářských zvířat, 290 druhů ptáků, 40 druhů ryb. Například jak, kiang, čiru, rys a další. Roste zde množství bylin, více jak 680 druhů rostlin rostoucích v regionu se využívá v čínském a tibetském léčitelství. Oblast je chudá na lesní porosty, pouze 0,6% rozlohy pokrývají lesy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Během 3.-7. století na části území existovalo království Tchu-jü-chun. Většina území provincie je známé také jako Amdo - severní Tibet. Přestože na 90% území Čching-chaje žijí Tibeťané, po většinu minulého tisíciletí bylo Amdo nezávislé území, na kterém žili pasteveckým životem tibetští nomádi.

Na počátku 20. století oblast okolo Si-ningu ovládl rodinný klan Ma (Ma Čchi, Ma Lin, Ma Pu-fang) spolupracující s Čangkajškem. Rod Ma zde panoval až do založení ČLR v roce 1949. Během vlády Ma Pu-fanga zažila provincie rozvoj, stavěly se veřejné instituce, dopravní síť atd. Přesto neexistovala svoboda tisku. V roce 1949 uprchl Ma Pu-fang do Hong Kongu.

V provincii Čching-chaj ve vesnici Tagccher se narodil současný Dalajláma Tändzin Gjamccho.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

V provincii žije množství čínských národností, tvoří až 47% obyvatelstva. Číňané žijí převážně ve městech na severu v Si-ningu, Delingha a Golmudu. Chuejové obývají severovýchod provincie, Chaj-tung a okresy v okolí Si-ningu - Min-che, Chua-lung a Ta-tchung. Monguoři žijí převážně v okolí Si-ningu, nejvíce v okrese Chu-ču. Salarové dominují v okrese Sün-chua. Mongolové žijí na severu provincie a Tibeťané na území celé provincie Čching-chaj.

V roce 2014 v provincii žilo 5 830 tisíc obyvatel, z toho 2 900 tisíc ve městech (přibližně 2 miliony v Si-ningu).

prefektura 2010 2000
Chaj-si 489 338 369 136
Chaj-pej 273 304 276 723
Si-ning 2 208 708 1 979 200
Chaj-tung 1 396 846 1 520 074
Chaj-nan 441 689 401 743
Chuang-nan 256 716 225 462
Jü-šu 378 439 268 825
Golog 181 682 140 397

Kultura a jazyk[editovat | editovat zdroj]

V Čching-chaji se setkává kultura tibetská, mongolská, čínská a muslimská. Tibeťané v Čching-chaji se neřídí tibetským kalendářem shodným s Tibeťany z Centrálního Tibetu, ale řídí se čínským kalendářem, který se může s tibetským rozcházet o den, ale i o měsíc. V současnosti jsou města čínská, venkov si udržuje rysy různých národností.

V provincii se hovoří tzv."Čching-chajštinou" (青海话, Qīnghǎihuà), která míchá tibetštinu, mongolštinu a čínštinu. Ve městě Si-ning žije více jak 300 tisíc Tibeťanů, přesto zde není ani jedna tibetská škola, mladí Tibeťané ve městě hovoří pouze čínsky, nebo "čching-chajsky".

Přírodní park Khamra

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dálnice[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 byla dokončena dálnice z Lan-čou do Si-ningu. Dnes hlavním městem provincie prochází čínské dálnice G109 (Peking - Lhasa), G214 (Si-ning - Meng-chaj, Jün-nan), G227 (Si-ning - Čang-jie) a G315 (Si-ning - Kašgar). Do města Golmud vede dálnice G215 z města Chung-liou-jüan, která prochází i známým městem Tun-chuang.

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Železnice z Číny do města Si-ning funguje od roku 1959. V roce 1979 byla trať prodloužena do města Golmud. 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Čchingchajsko-tibetská železnice, jež vede z města Golmud do Lhasy v Tibetské AO, a spojuje tak Čínu s Tibetem. V roce 2012 započala stavba železnice z města Golmud do Tun-chuangu v provincii Kan-su. V roce 2013 začala stavba železnice z Golmudu do města Korla (Sin-ťiang), stavba bude dokončena v roce 2019, celková délka je 1240 km. Ve výstavbě je řada kratších úseků železničních tratí, které budou spojovat Si-ning s menšími městy provincie.

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech 20. století započala stavba prvního čching-chajského letiště 20km východně od Si-ningu, které funguje od roku 1958 pod názvem Cchao-ťia-pao (IATA: XNN, ICAO: ZLXN). Od roku 1974 funguje letiště v Golmudu (IATA: GOQ, ICAO: ZLGM). V roce 2009 začalo operovat letiště na jihu provincie v Jü-šu (IATA: YUS, ICAO: ZLYS). V roce 2014 byla dokončena letiště v prefektuře Chaj-si u města Chua-tchu-kou a u města Delingha (IATA: HXD, ICAO: ZLDL). V roce 2012 začala stavba letiště v prefektuře Golog, otevření letiště se plánuje na rok 2015.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Provincie je složena z 2 městských prefektur a 6 autonomních prefektur, které se dále dělí na 27 okresů, 7 autonomních okresů.

Členění provincie Čching-chaj
# Název čínsky Název tibetsky Sídelní městský obvod
nebo okres
český přepis znaky pchin-jin tibetský název tibetské písmo Wylieho transliterace
Městská prefektura
3 Si-ning 西宁市 Xīníng Shì Ziling ཟི་ལིང་ zi-ling Čcheng-čung
4 Chaj-tung 海东市 Hǎidōng Shì Ccho šar མཚོ་ཤར་ mtsho-shar Le-tu
Autonomní prefektura
1 Chaj-si
(mongolská a tibetská)
海西蒙古族
藏族自治州
Hǎixī Měnggǔzú
Zàngzú Zìzhìzhōu
Ccho nub མཚོ་ནུབ་སོག་རིགས་དང་
བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་
mtsho-nub sog-rigs dang
bod-rigs rang-skyong-khul
Delingha
2 Chaj-pej (tibetská) 海北藏族自治州 Hǎiběi Zàngzú Zìzhìzhōu Ccho džang མཚོ་བྱང་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ mtsho-byang
bod-rigs rang-skyong-khul
Chaj-jen
5 Chaj-nan (tibetská) 海南藏族自治州 Hǎinán Zàngzú Zìzhìzhōu Ccho lho མཚོ་ལྷོ་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ mtsho-lho
bod-rigs rang-skyong-khul
Čhabčha
6 Chuang-nan (tibetská) 黄南藏族自治州 Huángnán Zàngzú Zìzhìzhōu Malho རྨ་ལྷོ་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་ rma-lho
bod-rigs rang-skyong-khul
Thungren (Rebkong)
7 Jü-šu (tibetská) 玉树藏族自治州 Yùshù Zàngzú Zìzhìzhōu Jüšu ཡུལ་ཤུལ་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ། yul-shul
bod-rigs rang-skyong-khul
Jü-šu
8 Golog (tibetská) 果洛藏族自治州 Guǒluò Zàngzú Zìzhìzhōu Golog མགོ་ལོག་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་ mgo-log
bod-rigs rang-skyong-khul
Mačhen
Mapa provincie
Qinghai prfc map.png