Konfucius
Konfucius (čínsky 孔夫子, pinyin Kǒng Fūzǐ, český přepis Kchung-fu-c') (552 / 551 př. n. l., Čchü-fu v čínském státě Lu, dnes na území provincie Šan-tung 479 př. n. l. tamtéž) byl čínský filozof, sociální politik a státník. Jeho morální filozofie vycházela z náboženské úcty. V návaznosti na Konfuciovo učení se rozvíjí konfucianismus, který výrazně zasáhl do dějin náboženství východní Asie.
Konfucius bývá považován za prvního čínského filozofa. Je to reformátorská postava, která spolu s dalším filozofem Lao-c' natrvalo poznamenala čínskou kulturu, politiku a náboženství.
Obsah |
[editovat] Další jména
Mistr Kchung = Kchung-c' = Kchung-fu-c'
něm. Konfuzius = Kung-fu-tse = Kung-tse
rus. Konfucij = Kun-czy = Kun cju = Kun Čžun-Šaňdun
[editovat] Učení a filozofie
Konfucius se zajímal hlavně o politiku, filozofii a etiku osobního a rodinného života. Základní ctností je podle Konfucia žen (humanita).
Konfucius odmítal ideu mudrce odtrženého od světa (základním rysem jeho filozofie je příklon ke člověku a k praktickému životu). Své následovníky vedl k tomu, aby se účastnili veřejného života a sám jim šel příkladem - jako padesátiletý se stal ministrem spravedlnosti ve státě Lu. Konfucius zastával názor, že lidé, kteří se sami vzdělávají a pracují na zušlechťování svého charakteru, budou připraveni a schopni vést stát nového typu - ušlechtilým způsobem (podobně, jako se to podařilo předešlým čínským dynastiím, ke kterým Konfucius choval obdiv).
Konfucius nevytvořil žádný systém logiky, etiky či metafyziky. Jeho nauka je souborem zásad a principů lidského chování a žití. Neuznával dědičné nároky na šlechtické stavy, tvrdil, že prostřednictvím zdokonalování se člověk do tohoto stavu dostává sám.
[editovat] Dílo
- Pět klasiků (Wu-ťing) – informace v nich byly do Konfuciovy doby předávány ústní tradicí, Konfucius je pouze sepsal a vydal.
- Kniha písní (Š´-ťing)
- Kniha dokumentů (Šu-ťing)
- Kniha obřadů) ([Li-ťi)
- Letopisy jar a podzimů nebo Kniha jara a podzimu (Čchun-čchiou)
- Kniha proměn (I-ťing)
- Čtyři knihy (S'-šu) – vlastní Konfuciovy myšlenky, které byly zapsány později jeho žáky.
- Hovory (Lun-jü) - spis obsahující výroky a záznamy jednání Konfucia.
- Velké učení (Ta-süe), původně část Knihy obřadů (Li-ťi).
- Cesta středu (Čung-jung), rovněž původně část Knihy obřadů.
- Meng-c', kniha shrnující učení Konfuciova následovníka Mencia.
[editovat] Externí odkazy
- životopisy-online o Konfuciovi
- Konfuciův životopis a Konfuciův spis LUN-JÜ (HOVORY / ROZPRAVY) v češtině
- Čínská filozofie: Konfucianismus a taoismus - české překlady
- čínská encyklopedie o Konfuciovi (česky)