Agapé
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Agapé (řecky αγαπη) je jeden z několika řeckých výrazů pro lásku:
- erós (ερωσ, lat. amor) znamená lásku, která po něčem touží (srv. erotika) a podle Plotina chce něco vyššího;
- filia (φιλια) je vzájmená láska mezi přáteli; filos znamená také milý;
- agapé (αγαπη, lat. caritas, fr. charité, angl. charity) je láska pečující a podle Plotina směřuje k nižšímu.
Obsah |
[editovat] Agapé v křesťanství
Slovo agapé, v soudobé řečtině nepříliš běžné, zvolili překladatelé Bible do řečtiny jako překlad hebrejského ahabah (אחבח)a v Novém Zákoně se pak slovo erós vůbec nevyskytuje (filia jen dvakrát). Agapé se pak stalo křesťanským teologickým pojmem, který označuje lásku Boha k lidem, lidí k Bohu i mezi sebou.
Ježíš mluvil o křesťanské lásce jako o nejdůležitějším přikázání (Mk 12,29-31 (Kral, ČEP)) a o novém přikázání (J 15,9-12 (Kral, ČEP)). Odpovědět na Boží lásku činy laskavé péče o ty, kdo to potřebují, je zároveň největší důkaz lásky k Bohu.
| „ | V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť za naše hříchy. | “ |
| — 1J 4,10 (Kral, ČEP) | ||
Agapé (množné číslo agapai) je pak také označením pro „hody lásky“ (společné stolování), jež v počátcích křesťanství provázely bohoslužbu jako výraz vzájemnosti a starosti o chudé (Jd 1,12 (Kral, ČEP), 2Pt 2,13 (Kral, ČEP)).
[editovat] Odkazy
| Související články obsahuje Portál Křesťanství |
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- C. S. Lewis, Čtyři lásky. Praha: Návrat domů 1997
- Josef Zvěřina, Teologie agapé I./II. Praha: Zvon 1992, 1994

