Žluté hory
| Žluté hory Huang Shan |
|
|---|---|
 |
|
| Žluté hory | |
| Nejvyšší bod | Lian Hua Feng (1 864 m n. m.) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | |
| Sousední jednotky | Wuyi Shan |
| Podřazené jednotky | |
| Světadíl | Asie |
| Státy |  Čína |
| Horniny | žula, křemen, slída, živec |
| Poznámka | |
| Povodí | Jang-c'-ťiang |
Žluté hory jsou pohoří nacházející se ve východní Číně v provincii An-chuej. Svou charakteristikou ostrých hrotů skalních masivů, rozsedlin a útesů, vystupujících z mlhy, přitahovaly již dávno proslulé čínské malíře a spisovatele. Skály jsou porostlé počasím deformovanými borovicemi (až 1500 let starými[1]). Oblast je zahrnuta do Světového dědictví UNESCO a zároveň jednou z nejpopulárnějších turistických destinací v Číně. Chráněné území má rozlohu 154 km² s ochranným pásmem 142 km². Mao feng je slavný zelený čaj pocházející právě z oblasti hor Huangshan.
Obsah |
[editovat] Geologie
Hory vznikly v druhohorách, asi 100 milionů let před vyzdvihnutím pevniny ze starověkého oceánu. Později, ve čtvrtohorách byla krajina zformovaná vlivem ledovců. V mnoha případech vznikly doslova kamenné lesy a hrotité skalní pilíře. Skalní věže Žlutých hor jsou tvořeny světlou žulou, jež je velmi tvrdá a složená z krystalů slídy, křemene a živce. Tato žula vznikla z roztavených mas materiálu hluboko pod zemským povrchem, kde následně krystalizovala a v důsledku chladnutí pukala pravoúhlou sítí prasklin. V době kdy se vrchní lože žulového tělesa dostalo na povrch, staly se vlásečnicové praskliny možností průniku vody a vzduchu a následkem zvětrávání se začal žulový, do té doby kompaktní, masiv rozpadat do tvarů sloupovitých útvarů.
[editovat] Geografie
Žluté hory leží jižně od řeky Jang-c'-ťiang, v místě kde se tok stáčí do posledního širšího oblouku a nato protéká nížinami k moři.
V pohoří dominuje 72 vrcholů vyšších 1000 metrů a z toho tři dosahují výšky nad 1800 metrů.
- Lian Hua Feng (1864 m) (Lotosový květ)
- Guang Ming Ding (1840 m) (Jasnost)
- Tian Du Feng (1829 m) (Nejvyšší nebeský vrchol)
[editovat] Vodopis
Oblast je velmi bohatá na léčivé horké prameny, které si po celý rok udržují teplotu 42°C. Nejpřirozenìjší zřídla s jezery se nalézají v oblasti Songgu a na úpatí vrcholu Purpurový mrak. Nejznámější horká zřídla jsou Lao Long Tan, Qing Long Tan, Wu Long Tan, Bai Long Tan. Žluté hory odvodňuje řeka Jang-c'-ťiang.
[editovat] Podnebí
Oblačnost je samozřejmou součástí zdejší krajiny. Průměrný roční úhrn srážek je zde kolem 2400 mm. Kolem vrcholků se linou oblaka mlhy s aerosolem drobného mrholení. Turisté navštěvující vyšší polohy jsou vybavení pláštěnkami a teplým oblečením, neboť i v létě zde dosahuje teplota 8 °C.
[editovat] Turismus
Cesty jsou v horách pečlivě značeny a přivádí návštěvníky ke svatyním, jezírkům a vodopádům. Poskytují také výborné výhledy na skalní útvary Žlutých hor. Ne všechny stezky jsou pro každého turistu. Například na vrchol Nejvyššího nebeského vrcholu se musí vystoupat na 1300 schodů a překonat tzv. Kapří hřbet, jenž je max. metr široký a uměle zajištěný.
[editovat] Příroda
Rostlinstvo v oblasti závisí na nadmořské výšce. Pod 1100 m se nachází vlhký prales. Listnatý les táhne se od 1100 m až do výšky 1800 m, kde se také nachází konec stromového pásma. Ještě výše se rostlinstvo sestává z alpských lučin. Oblast má různorodou flóru, kde je reprezentovaná jedna třetina druhů mechů v Číně a více než polovina druhů kapradin. Pohoří Huangshan bylo zařazeno do Světového dědictví UNESCO v roce 1990 pro svou výjimečnou krásu prostředí a jeho roli jako lokalitu vzácných a ohrožených druhů.
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
