Žluté hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žluté hory
Huang Shan
Žluté hory
Žluté hory

Nejvyšší bod Lian Hua Feng (1 864 m)

Sousední
jednotky
Wuyi Shan

Světadíl Asie
Stát Čína Čína
Horniny žula, křemen, slída, živec
Povodí Jang-c'-ťiang
Žluté hory

Žluté hory jsou pohoří nacházející se ve východní Číně v provincii An-chuej. Svou charakteristikou ostrých hrotů skalních masivů, rozsedlin a útesů, vystupujících z mlhy, přitahovaly již dávno proslulé čínské malíře a spisovatele. Skály jsou porostlé počasím deformovanými borovicemi (až 1500 let starými[1]). Oblast je zahrnuta do Světového dědictví UNESCO a zároveň jednou z nejpopulárnějších turistických destinací v Číně. Chráněné území má rozlohu 154 km² s ochranným pásmem 142 km². Mao feng je slavný zelený čaj pocházející právě z oblasti hor Huangshan.

Obsah

Geologie [editovat]

Hory vznikly v druhohorách, asi 100 milionů let před vyzdvihnutím pevniny ze starověkého oceánu. Později, ve čtvrtohorách byla krajina zformovaná vlivem ledovců. V mnoha případech vznikly doslova kamenné lesy a hrotité skalní pilíře. Skalní věže Žlutých hor jsou tvořeny světlou žulou, jež je velmi tvrdá a složená z krystalů slídy, křemene a živce. Tato žula vznikla z roztavených mas materiálu hluboko pod zemským povrchem, kde následně krystalizovala a v důsledku chladnutí pukala pravoúhlou sítí prasklin. V době kdy se vrchní lože žulového tělesa dostalo na povrch, staly se vlásečnicové praskliny možností průniku vody a vzduchu a následkem zvětrávání se začal žulový, do té doby kompaktní, masiv rozpadat do tvarů sloupovitých útvarů.

Geografie [editovat]

Žluté hory leží jižně od řeky Jang-c'-ťiang, v místě kde se tok stáčí do posledního širšího oblouku a nato protéká nížinami k moři.

V pohoří dominuje 72 vrcholů vyšších 1000 metrů a z toho tři dosahují výšky nad 1800 metrů.

Vodopis [editovat]

Oblast je velmi bohatá na léčivé horké prameny, které si po celý rok udržují teplotu 42°C. Nejpřirozenìjší zřídla s jezery se nalézají v oblasti Songgu a na úpatí vrcholu Purpurový mrak. Nejznámější horká zřídla jsou Lao Long Tan, Qing Long Tan, Wu Long Tan, Bai Long Tan. Žluté hory odvodňuje řeka Jang-c'-ťiang.

Podnebí [editovat]

Oblačnost je samozřejmou součástí zdejší krajiny. Průměrný roční úhrn srážek je zde kolem 2400 mm. Kolem vrcholků se linou oblaka mlhy s aerosolem drobného mrholení. Turisté navštěvující vyšší polohy jsou vybavení pláštěnkami a teplým oblečením, neboť i v létě zde dosahuje teplota 8 °C.

Turismus [editovat]

Cesty jsou v horách pečlivě značeny a přivádí návštěvníky ke svatyním, jezírkům a vodopádům. Poskytují také výborné výhledy na skalní útvary Žlutých hor. Ne všechny stezky jsou pro každého turistu. Například na vrchol Nejvyššího nebeského vrcholu se musí vystoupat na 1300 schodů a překonat tzv. Kapří hřbet, jenž je max. metr široký a uměle zajištěný.

Příroda [editovat]

Rostlinstvo v oblasti závisí na nadmořské výšce. Pod 1100 m se nachází vlhký prales. Listnatý les táhne se od 1100 m až do výšky 1800 m, kde se také nachází konec stromového pásma. Ještě výše se rostlinstvo sestává z alpských lučin. Oblast má různorodou flóru, kde je reprezentovaná jedna třetina druhů mechů v Číně a více než polovina druhů kapradin. Pohoří Huangshan bylo zařazeno do Světového dědictví UNESCO v roce 1990 pro svou výjimečnou krásu prostředí a jeho roli jako lokalitu vzácných a ohrožených druhů.

Reference [editovat]

  1. http://www.china.org.cn/english/kuaixun/74866.htm

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu