Terakotová armáda
| Mauzoleum prvního vládce dynastie Čchin | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
 |
|
| Smluvní stát |  Čína |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, iii, iv, vi |
| Odkaz | 441 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1987 (11. zasedání) |
Mauzoleum císaře Čchin(兵馬俑) ze 3. století př. n. l, známé také pod názvem Terakotová armáda, patří mezi největší, nejbohatší a nejzajímavější mauzolea na celém světě. Hrobka s unikátní konstrukcí se nalézá poblíž čínského města Si-an v provincii Šen-si v místě, nazvaném Lishan. Celková plocha areálu zabírá 46km2.
Průzkumy potvrdily, že součástí hrobky je již přes 2000 let pod zemí pohřbená armáda více než 8000 terakotových válečníků z období kolem roku 220 př. n. l. rozmístěná celkem ve čtyřech podzemních koridorech.
Obsah |
[editovat] Císař Čchin
Císař Čeng, panovník státu Čchin kolem roku 220 př. n. l. si po nástupu na trůn začal říkat Čchin (hlava státu Čchin). Byl prvním, kterému se podařilo sjednotit Čínu. Zavedl jednotnou měnu, znaky písma a zavedl jednotné míry objemu a hmotnosti. Za účelem obrany země před nájezdy severních kmenů vybudoval dlouhou čínskou zeď. Jeho vláda byla diktátorská – ti, kteří nesouhlasili s jeho názory, byli zaživa pohřbíváni; knihy, které odporovaly jeho ideologii byly spáleny. Sám žil velice rozmařile, nechal vybudovat přepychový císařský palác a už během svého života počal s výstavbou své hrobky. Na její vybudování využil práce 700 000 lidí z celé země. Celá výstavba zabrala téměř 40 let a v době císařovy smrti ještě nebyla zcela hotová.
[editovat] Terakotová armáda
Bylo objeveno, že v hrobce jsou pohřbeni budovatelé hrobky a ještě dalších 500 osob doprovázejících zemřelého císaře. Součástí hrobky je jáma s bronzovým vozem císaře a stáj, která znázorňuje chov koní. Povoz kočárů tažených koňmi symbolizují poslední cestu Prvního císaře – věřil, že po smrti ho odvezou mraky ke Slunci, aby se stal středem vesmíru. Kočáry byly malovány modří, která časem zešedla. Vzory maleb tvořily mraky, draci a ptáci fénixové.
Nejznámější částí mauzolea jsou 3 podzemní haly, ve kterých se nalézá vojsko čítající 8000 lučištníků, pěšáků, kušníků, vozatajů, jezdců a generálů sestavených do geometricky přesných regimentů. Jsou vyrobeni z terakotové hlíny ve velikosti na svoji dobu nadživotní – 160-170 cm. Jejich výzbroj byla pravá vyrobená ze dřeva a bronzu, dřevěné části se ale nedochovaly. V takovém množství soch se nenajdou dvě stejné – každá je unikátní. Typy tváří všech válečníků zobrazují jen 10 z 10 516 znaků čínského písma. Jejich význam dodnes odmítají oficiální průvodci vysvětlit. Skryté poselství deseti typů tváří v jednoduchém překladu znamená : Pozorně si prohlédni vojáky v chodbách a rozlušti skryté tajemství Slunce a Boha, tajemství, jež sahá až do počátku času.
Sochy v sobě ukrývají také mnoho skrytých významů a symboliky – např. poloha rukou, účes, výzbroj. Zřejmě nejznámější a nejpůsobivější pohled na armádu je v první největší hale. 230 metrů dlouhé a 62 metrů široké naleziště obsahuje hlavní formaci armády se zhruba šesti tisíci vojáky a padesáti dřevěnými vozy v jedenácti chodbách.
[editovat] Nález a archeologický výzkum
K nalezení celého komplexu, který je považován za osmý div světa, došlo náhodným způsobem – v březnu 1974 se rolníci při kopání studny propadli do starověké chodby. Její stěny se začaly hroutit a oni stáli obklíčeni terakotovými vojáky v plné zbroji. Archeologové během několika hodin naleziště zapečetili. Znovu zasypali vykopané jámy a celé dva roky se nikdo nesměl k nalezišti přiblížit. Samotná císařova hrobka nebyla dodnes odkryta, archeologové se ji zdráhají odkrýt, aby zůstala nepoškozena.
[editovat] Současnost
Turistům jsou dnes zpřístupněny všechny tři jámy, tedy první a největší s terakotovými válečníky, a pak také druhá a třetí, které jsou stále z velké části neodkryté. Nižší turistickou atraktivitu těchto dvou jam vyrovnává několik zasklených vystavených soch lučištníka a důstojníků různých hodností, které si turisté mohou prohlédnout zblízka. Lze také zhlédnout videoprojekci o průběhu vykopávek. V muzeu města Si-an je umístěno 2500 miniatur válečníků objevených v roce 1965. Vzhledem k obrovskému historickému významu byla hrobka Prvního císaře v roce 1987 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.
Budoucnost armády je ale i po dvou tisících letech nejistá: průmyslem znečištěné ovzduší i vlhkost přinášená návštěvníky terakotové sochy narušuje a tak místní úředníci rozhodli o zasypání částí výkopů, aby byly sochy zachovány i pro další generace.
[editovat] Literatura
- První čínský císař, vydavatelství víkend s.r.o., přeložil Michal Ulvr, rok vydání 2010
- Terakotová armáda – Tajné kódy císařových válečníků, vydavatelství Jiří Buchal - BB/art s.r.o., přeložil Jan Kostřava, rok vydání 2003
|
|||||
