Velký kanál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moderní trasa Velkého kanálu

Velký čínský kanál (čínština tradiční 大運河, zjednodušená 大运河, pīnyīn Dà Yùnhé) nebo Velký kanál Peking–Chang-čou (čínsky tradiční 京杭大運河, zjednodušená 京杭大运河, pīnyīn Jīng Háng Dà Yùnhé) je nejdelší starověká umělá řeka světa. Začíná v pekingském obvodě Tchung-čou, prochází Tchien-ťinem a provinciemi Che-pej, Šan-tung, Ťiang-su a Če-ťiang až do města Chang-čou. Nejstarší část kanálu byla vybudována v 5. století př. n. l., různé samostatné úseky byly spojeny za vlády dynastie Suej na přelomu 6. a 7. století.

Celková délka Velkého kanálu je zhruba 1 776 km. Je nejstarším a nejdelším kanálem v Číně a patrně i v celém světě[1] Nejvyšší úroveň hladiny má kanál v horách Šan-tungu s převýšením kolem 42 m[2] Lodě neměly problém s překonáváním převýšení díky sérii zdymadel stavěných od 10. století během vlády dynastie Sung.[3] Velikost a velkolepost díla si získala obdiv během staletí jeho trvání, příkladem jsou zápisky japonského mnicha Ennina (794–864), perského historika Rašíd-al-dína (1247–1318) nebo korejského úředníka Čchö Pua (1454–1504).[4][5]

Velký kanál v Su-čou

Povodně Žluté řeky, křížící kanál, periodicky ohrožovaly bezpečnost a funkčnost kanálu. Během válek byly vysoké hráze spoutávající Žlutou řeku občas prokopány v úmyslu zaplavit nepřátelská vojska. To způsobovalo katastrofy a dlouhodobé ekonomické problémy. Přes občasná období zchátrání a nepoužívání kanál podporoval rozvoj domácí ekonomiky snadným a rychlým spojením obchodních center po celou dobu od suejské vlády.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Grand Canal of China ve Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Canal (China) na anglické Wikipedii.

  1. Hutchinson's Encyclopedia, Encarta. (Archiv 2009-10-31.
  2. NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 4, Physics and Physical Technology. Taipei : Caves Books, 1986. [dále jen Needham]. ISBN 0-521-07060. Díl 3, Civil Engineering and Nautics, s. 307.  
  3. Needham, svazek 4, díl 3, str. 350–352.
  4. Needham, svazek 4, díl 3, str. 308 a 313.
  5. BROOK, Timothy. Čtvero ročních období dynastie Ming: Čína v období 1368–1644. Překlad Vladimír Liščák. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 2003. 368 s. ISBN 80-7021-583-6. S. 65–73.