Velká čínská zeď

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velká čínská zeď
Světové dědictví UNESCO
GreatWall 2004 Summer 4.jpg
Smluvní stát Čína Čína
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium 1, 2, 3, 4, 6
Odkaz 438 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1987 (11. zasedání)

Velká čínská zeď (Čchang-čcheng, TZ: 長城; ZZ: 长城, pinyin: Chángchéng; doslova „Dlouhá zeď“) je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách.

Zeď se táhne v ohromující délce cca 3460 km (se všemi odbočkami 8858,8km), východní počátek má v Šan-chaj-kuan (山海关, Shanhaiguan) při mořském zálivu Po-chaj (Bohai) v provincii Che-pej (Hebei) na hranicích vlastní Číny a Mandžuska a končí daleko na západě u Ťia-jü-kuan (嘉峪关, Jiayuguan) v provincii Kan-su na pokraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných místech je naopak přerušena. V roce 2009 čínské úřady ohlásily, že byly nalezeny dosud neznámé zbytky čínské zdi. Celková délka zdi dnes tedy činí 8851 km.

Název[editovat | editovat zdroj]

Číňané zeď nazývají Wan-li čchang-čcheng (ZZ: 万里长城, pinyin: Wànlĭ Chángchéng), což znamená doslova „Zeď dlouhá deset tisíc li“. Protože výraz „deset tisíc“ je pro ně tradičně synonymem nezměrného množství, nabízí se výstižnější překlad „Nekonečně dlouhá zeď.“

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Strážní věž poblíž Pekingu

První Velká zeď byla postavena za vlády Prvního císaře (Čchin Š'-chuang-ti), zakladatele epizodické dynastie Čchin (Qin). Na stavbu byly nasazeny statisíce lidí, především zajatců a trestanců. Nejednalo se o budování z ničeho, ale spíše o propojení již existujících úseků opevnění postavených za časů Období Válčících států v 5. - 3. století př. n. l. Probíhala daleko severněji než zeď dnešní a dochovaly se z ní jen nepatrné zbytky. I následující dynastie budovaly ve větší či menší míře obranné zdi na severním pomezí. Dnešní podobu získala zeď za dynastie Ming, kdy byla přebudována do velkorysých rozměrů za použití trvanlivých materiálů (kámen, pálené cihly). Zeď pochopitelně neměla za úkol odrazit masívní útok nepřátelského vojska, které by hradby dokázalo zlézt, ale měla znesnadnit polokočovným kmenům podnikání loupeživých nájezdů do nitra impéria.

Hlavní období budování Velkých zdí[editovat | editovat zdroj]

  1. za dynastie Čchin (Qin) (kolem roku 210 př. n. l.)
  2. za dynastie Chan (Han) v 1. století př. n. l.
  3. v období Pěti dynastiií a Deseti království (1138 - 1198)
  4. za dynastie Ming (1473-1620)

Konstrukce a vybavení[editovat | editovat zdroj]

Vnitřek strážní věže poblíž Pekingu

Odedávna užívaným způsobem budování opevnění v Číně bylo dusání zeminy po tenkých vrstvách do připraveného bednění. Takto vytvořené velmi pevné jádro bylo pak obezděno. Stavební materiál je rozmanitý. Poblíž Pekingu byly při budování Velké zdi používány vápencové kameny, jinde žula a pálené cihly, v závislosti na místních zdrojích. Velká zeď zpravidla probíhá v obtížně prostupném terénu po hřebenech hor.

Parametry stavby se různí - opevnění z mingské doby má u paty šířku kolem 7 až 8 metrů, v koruně kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, které sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 000. Ve větších rozestupech pak byly budovány kasárny, zásobovací skladiště a velitelství.

K předávání zpráv o pohybu nepřítele používaly strážní hlídky kouřové signály. Například v mingském období znamenal jeden kouřový signál počet 100 nepřátel, dva signály 500, tři signály přes 1000 nepřátelských bojovníků.

Symbolický význam[editovat | editovat zdroj]

Snímek Velké zdi pořídil radar raketoplánu Endeavour 10. dubna 1994, verze ve falešných barvách

V dnešní době je Velká zeď vnímána jako jeden ze symbolů Číny. I slova písně Pochod dobrovolníků, pocházející z roku 1935 (dnes státní hymny ČLR) odkazují na „novou Velkou zeď z masa a krve“, kterou mají vytvořit čínští vlastenci tváří v tvář nepřátelské invazi.

Památková ochrana[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1987 je Velká čínská zeď zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Navzdory tomu je ochrana zdi dosud nedostatečná; v odlehlejších místech je zchátralá a dochází k jejímu rozebírání na stavební materiál. Zrestaurovány a turisticky zpřístupněny jsou jen některé menší úseky. Dne 7. 7. 2007 byla Velká čínská zeď zařazena mezi nových sedm divů světa, patří mezi ně v dnešní době jako nejdelší stavba světa.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]