Jaroslav Malina (antropolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Malina
225px
Narozen 11. dubna 1945
Dolní Bučice u Čáslavi
Pracoviště Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
Obor antropologie, archeologie

Malina, Jaroslav A. (* 11. dubna 1945, Dolní Bučice u Čáslavi) je český sociokulturní antropolog, archeolog a spisovatel; profesor antropologie a bývalý ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Už od dětství měl velkou zálibu v archeologii a antropologii[zdroj?]. Po dokončení střední školy se přihlásil ke studiu archeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde také promoval v roce 1967. V roce 1969 provedl se svými kolegy první archeologický experiment. Tímto experimentem a svou následující prací a iniciativou v experimentální archeologii se stal zakladatelem této vědecké disciplíny v tehdejším Československu. Právě díky své práci s experimentem postupně přesouval své zájmy k výzkumu v antropologii.

Přínos k rozvoji disciplíny[editovat | editovat zdroj]

Díky své práci v oblasti experimentální archeologie se Jaroslav Malina důkladně seznámil a ocenil komplexnost lidské přirozenosti a zaměřil své výzkumné a badatelské zájmy k antropologii. Na začátku devadesátých let minulého století znovu-založil, společně s Janem Benešem a Vladimírem Novotným, Katedru (dnešní Ústav) antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Katedra přímo navazovala na Sukův Antropologický ústav, který byl v letech 1948 – 19891 z ideologických důvodů striktně omezen a redukován. Malina, stejně jako jeho kolegové, silně podporoval (a podporuje) koncept antropologie jako celostního, integrálního (biologicko-socio-kulturního) vědeckého oboru, který zkoumá člověka ze všech myslitelných úhlů pohledu. Jaroslav Malina se stal ředitelem1 Katedry antropologie po úmrtí jejího prvního ředitele Jana Beneše (v roce 1999)

Akademické a vědecké tituly, výuka[editovat | editovat zdroj]

Titul PhDr. získal v roce 1968, titul docent antropologie získal v roce 1993. V roce 1994 získal vědeckou hodnost Doctor Scientiae (DrSc.) a v roce 1995 mu byl udělen akademický titul profesora antropologie Masarykovy univerzity2. Vyučuje následující předměty: Úvod k antropologii, Antropologie etnicity, Antropologie starověku, Antropologie sexuality a další. Je také garantem a vyučujícím předmětu Antropologický seminář; v tomto kurzu zvaní odborníci představují nejnovější a nejzajímavější témata, nálezy, objevy a zjištění v antropologii a příbuzných oborech. V letech 2001 až 2009 pod jeho vedením získalo doktorský titul (PhD.) 12 studentů; v současnosti je školitelem pro 15 studentů postgraduálního doktorského studia a pro řadu studentů bakalářského a magisterského studia.

Vědecká práce, publikace[editovat | editovat zdroj]

Ve své vědecké práci se zabývá tématy experimentální a sociokulturní antropologie a archeologie, petroarcheologie a filozofie vědy. Publikoval mnoho vědeckých studií, prací a monografií, u nás i v zahraničí. Uvádíme některé z vybraných publikací:

  • Archeologie: Jak a proč?, 1975
  • Základy petroarcheologie, 1975 (s Jindřichem Štelclem)
  • Metody experimentu v archeologii, 1980
  • Archaeology Yesterday and Today, 1990 (anglicky, se Zdeňkem Vašíčkem)
  • Kámen a hlína jako ekofakt a artefakt ve vývoji životního prostředí, 1991
  • První císař, 1994
  • Čína z antropologické perspektivy, 2005 (s Josefem Kolmašem)
  • Slovník antropologie občanské společnosti, 2006 (s Marií Dohnalovou)
  • Slovník pro studenty antropologie, 2008 (s kolektivem autorů)
  • Antropologický slovník (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk, 2009 (s kolektivem autorů)

V roce 1993 inicioval široce pojatý vědecko-umělecký projekt, jehož výsledkem bude pěti-svazkové dílo a série souvisejících výstav pojmenované Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy. V letech 1999–2003 byly vydány preprinty čtyř z pěti svazků a v roce 2007 byl vydán první z dílů této monumentální monografie. V roce 2000 dal vzniknout dlouhodobému vědeckému a výukovému projektu Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: Modulové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů. V rámci této modulové řady již bylo pod editorským dohledem Jaroslava Maliny vydáno 40 svazků z pera mnoha význačných odborníků.

Je také autorem či spoluautorem také vědecko-naučné a umělecko-naučné knihy obracející se k záhadám dávné minulosti a lidské tvořivosti:

  • Vzpomínky na minulost aneb Experimenty odhalují tajemství pravěku, 1982, 1992 (autoři Renata a Jaroslav Malinovi)
  • Zasáhli mimozemšťané a katastrofy do vývoje lidstva?, 1988 (autoři Renata a Jaroslav Malinovi)
  • Obdivuhodný člověk: Úvahy o lidské tvořivosti, 1991 (autoři Renata a Jaroslav Malinovi)
  • Dvacet nejvýznamnějších archeologických objevů dvacátého století, 1991 (autoři Jaroslav Malina, Renata Malinová)
  • Jak vznikly největší monumenty dávnověku, 1994 (s Pavlem Pavlem)
  • Adolf Born, 1995 - (editor, autoři textů - kolektiv autorů)
  • Olbram Zoubek, 1996 - (editor, autoři textů - kolektiv autorů)
  • Alois Mikulka, 2001
  • Vincenc Makovský, 2002 (s Jiřím Hlušičkou a Jiřím Šebkem)
  • Vladimír Preclík, 2002 (s kolektivem autorů)
  • Zdeněk Macháček, 2005 (s Ninou Dvořákovou)
  • Nadace Universitas Masarykiana: 1993–2004, 2005 (editor)
  • Bohumír Matal, 2006 (s Ludvíkem Kunderou a Kateřinou Svobodovou)
  • Erotikon sochaře Zdeňka Macháčka, 2008 (s Jaroslavem Zvěřinou)
  • Vladimír Svoboda, 2008 (s Ninou Dvořákovou)

Jeho vědecké a vědecko-naučné knižní publikace vyšly u nás a v cizině v angličtině, bulharštině, francouzštině, italštině, němčině, rumunštině, ruštině a slovenštině (Academia, Cambridge University Press, Editura Artemis, Electa, Mysl, Obzor, Progress aj.) v celkovém nákladu více než půl milionu výtisků.[zdroj?]

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

Zasahuje i za hranice vědecké a vědecko-naučné činnosti a projevuje se na poli beletrie:

  • Amor: Počítačový systém k automatickému generování milostných scén, 1993
  • První pozemšťan, 1995
  • Světová katastrofa a jiné povídky s neblahým koncem, 1996
  • Smrt profesora a jiné příběhy z univerzitního prostředí, 1997

Nadace, umění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993 spoluzaložil Nadaci Universitas Masarykiana (od roku 2004 Nadace Universitas), stal se jejím předsedou, dále předsedou Výboru Ceny Karla Engliše a předsedou Výboru Ceny Nadace Universitas Masarykiana. V rámci Nadace Universitas vychází šest nadačních knižnic5, které Malina založil a působí jako jejich editor:

  • Beletrie
  • Heureka
  • Miscellanea
  • Osobnosti
  • Scientia
  • Scintilla

Nadace Universitas vydala v rámci těchto knižnic více než sto svazků. Nadace umožňuje publikovat nejen osvědčeným autorům, ale dává též příležitost začínajícím autorům, publikacím zabývajícím se historií krásných umění a dalším dílům, jejichž vydání by i přes svou uměleckou, literární či vědeckou hodnotu jinak nebylo možné.

Pocty a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Obdržel dvakrát Cenu rektora Masarykovy univerzity v Brně za významný tvůrčí čin (1995, 1997), Cenu města Brna (1997) v oblasti společenských věd, 3. cenu a Čestné uznání na 18. knižním veletrhu Libri v Olomouci za knihy Vladimír Preclík a Vincenc Makovský (2003), Ceny Akademického nakladatelství CERM za nejlepší knihu roku – První císař: Tvůrce Číny a osmého divu světa (2005) a Kruh prstenu (2008), Cenu prof. MUDr. Josefa Hynieho, DrSc., za nejlepší publikaci v oboru v roce 2007 (2008) aj.

Členství v odborných společnostech[editovat | editovat zdroj]

Je členem několika akademických a institucionálních komisí (včetně habilitační a profesorské komise) pro biologii a antropologii na Přírodovědecké fakultě MU3. Je také členem národních a mezinárodních výborů a institucí (Vědecká rada Národní Galerie Praha, Vědecká rada Přírodovědecké fakulty, MU, Společnost pro podporu univerzitních aktivit v Brně a Praze aj.).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Malina, Jaroslav (2004). Musil, Rudolf. ed. Antropologie: Brněnská antropologie v českém a mezinárodním kontextu (se zaměřením na Katedru antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně). Brno: Masaryk University. ISBN 80-210-3507-2.1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]