Socha Svobody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socha Svobody
Světové dědictví
Statue of Liberty, NY.jpg
Smluvní stát Spojené státy americké Spojené státy americké
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, vi
Odkaz 307 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1984 (8. zasedání)
Albert Fernique: Stavba Sochy Svobody, 1883

Socha Svobody, anglicky Statue of Liberty, plným názvem Liberty Enlightening the World (z francouzského La Liberté éclairant le monde čili „Svoboda přinášející světlo světu“) je socha stojící na Ostrově svobody u New Yorku v USA. Ačkoliv by katastrálně měl náležet do Hudson County, New Jersey, od roku 1664 je Ostrov svobody součástí New Yorku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Socha je vysoká 46 metrů, spolu s 47metrovým podstavcem je tedy vrchol pochodně ve výšce 93 metrů nad zemí. Socha váží 205 tun, v obvodu má 10,6 metru, ústa mají šířku 91 centimetrů. Pravá paže, držící pochodeň, je dlouhá 12,8 metru; jen ukazováček je dlouhý 2,4 metru. U nohou Sochy svobody leží rozťatá pouta tyranie. V levé ruce drží socha desky představující vyhlášení nezávislosti, je na nich nápis JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776, den vyhlášení Deklarace nezávislosti). I její koruna se sedmi paprsky je symbolem svobody, kterou má vyzařovat přes sedm moří do sedmi kontinentů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Socha Svobody zezadu

Socha Svobody připomíná přátelství a pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v jejich boji za nezávislost na Velké Británii započatém v roce 1776. Pouze Francie totiž poslala do Ameriky své vojáky. Francouzi chtěli také sochou Svobody vyjádřit sympatie nové republice vzniklé za Atlantským oceánem. Socha stojí na ostrůvku před New Yorkem od roku 1886. Bez podstavce měří po vrchol pochodně 46 m, s podstavcem ční do výšky 93 m. Dnes existuje její zmenšená kopie v Paříži jako připomínka jejího francouzského původu.

Nosnou konstrukci sochy Svobody navrhl a zkonstruoval známý francouzský stavitel, mimo jiného také pařížské Eiffelovy věže - Gustave Eiffel. Nejprve sochař Frédéric Auguste Bartholdi navrhl malý hliněný model, který byl ve výšce dospělého člověka. Druhý model byl vysoký tři metry. Třetí model udělali tak, aby byl čtyřikrát menší než socha ve skutečnosti. Čtvrtý a poslední model začali vyrábět ve skutečné velikosti. Podle modelu byla pak odlita socha z mědi. Hlava byla dokončena až nakonec. Modelem pro ženskou tvář byla Bartholdimu Isabella Eugenie Boyerová, vdova po proslulém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi. Hotová socha byla 4. července 1886 v Paříži slavnostně předána americkému velvyslanci, poté byla rozložena na části, které se do New Yorku dopravily na francouzské lodi. V newyorském přístavu se poté dva roky sestavovala; měděné kusy byly obepnuty kovovými pásy, které bránily poškození. Sestavená socha pak byla umístěna na podstavec, který navrhl americký architekt Richard Morris Hunt.

Časem se socha stala symbolem Ameriky. Během století, které uběhlo od jejího darování, došlo však zároveň k jejímu značnému poškození; zrekonstruována byla díky veřejným sbírkám. Při oslavě stého výročí vztyčení sochy na Liberty Islandu – Ostrově svobody (původně se ostrůvek nazýval Bedloe’s Island) – přísahalo vrchnímu soudci Warrenu E. Burgerovi věrnost Spojeným státům 5 000 nových Američanů. Dalších 20 000 lidí se ve stejnou chvíli stalo americkými občany díky satelitnímu přenosu.

V roce 1984 byla socha Svobody zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Světová srovnání[editovat | editovat zdroj]

Pokud jde o sochy, není socha Svobody ani zdaleka nejvyšší volně stojící postavou světa. Kupříkladu památník Matka vlast volá na Mamajevově mohyle ve Volgogradu měří od paty k hlavě bez podstavce 52 m a po špičku meče 85 m. Největší na světě vůbec je Ušiku Daibucu, socha Buddhy Amitábhy v japonském Ušiku, která dosahuje 120 m (z toho podstavec 10 m).

Turistická atrakce[editovat | editovat zdroj]

Sochu svobody lze navštívit; představuje jednu z hlavních turistických atrakcí New Yorku. Výhled se návštěvníkům naskýtá z jejího podstavce, dále lze vystoupat schodištěm až na čelenku sochy a druhá větev schodů vede dokonce až k pochodni. Výhled z čelenky byl od roku 2001 uzavřen jako reakce na teroristické útoky 11. září 2001. Ke znovuotevření došlo v průběhu roku 2009, je však potřeba se registrovat dlouho (i několik měsíců) předem. Pochodeň je veřejnosti nepřístupná od roku 1916.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]