Krach na vídeňské burze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Černý pátek na vídeňské burze na dobovém vyobrazení.

Krach na vídeňské burze byl velký burzovní krach, ke kterému došlo 9. května 1873.[1] Ke vzniku samotného krachu přispěl neúspěch velké hospodářské výstavy ve Vídni, kam místo očekávaných 20 milionů návštěvníků přijelo pouze 7 milionů návštěvníků, mimo jiné i z důvodu epidemie cholery. Příčiny krachu však byly mnohem hlubší.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Poté co Německo vyhrálo válku s Francií v roce 1871, vynutilo si v mírové smlouvě splácení vysokých válečných reparací v hodnotě 5 miliard franků. Tento přísun „levných“ peněz způsobil vznik tzv. gründerského (zakladatelského) boomu. Za pouhé dva roky vzniklo v Německu 780 nových akciových společností (za celé období mezi lety 17901870 bylo založeno jen 300 akciových společností). V tomto období se Německo stalo druhou největší světovou ekonomikou po Velké Británii.

Podobný vývoj probíhal i v Rakousku-Uhersku, kde v letech 18671873 vyrostlo 682 akciových společností, mezi nimi 143 bankovních ústavů. Na berlínské i vídeňské burze se též běžně obchodovalo s akciemi amerických železničních společností.

V roce 1872 byly francouzské reparace splaceny a příliv peněz do přehřátého německého trhu byl vyčerpán. Zatímco na německé burze už docházelo k ochlazení a vybírání zisků, na vídeňské burze zatím gründerský boom pokračoval.

Černý pátek[editovat | editovat zdroj]

Pokračující optimismus rakouských investorů živily přípravy na velkolepou světovou výstavu. Ta však skončila neúspěchem kvůli nízké návštěvnosti, výstava měla nakonec deficit 15 milionů zlatých. Již v den jejího zahájení krachovaly první předlužené společnosti spjaté s výstavou. 8. května zkrachovalo 100 společností a kurzové ztráty dosahovaly 300 milionů zlatých. Následujícího dne, v pátek 9. května 1873 došlo k pádu celého trhu.

Na berlínské burze se sice tento krach hned neprojevil, jelikož němečtí investoři považovali tuto událost za lokální. Brzy však dorazily zprávy o prasknutí investiční bubliny amerických železničních společností. A tak došlo 13. května k propadu i na berlínské burze.

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Krach na vídeňské burze spolu s americkou železniční krizí odstartovaly do té doby největší ekonomickou recesi světa. Postiženy byly hlavně průmyslové a železniční společnosti. Např. v českých zemích došlo k propadu výroby surového železa o 65 %, postiženo bylo též strojírenství. Krize odeznívá až kolem roku 1879.

Jedním ze známých fenoménů této krize byly i sebevraždy zkrachovalých burzovních makléřů a dalších investorů, kteří přišli o veškerý majetek.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FinExpert, Krach - kritický okamžik ve vývoji burzy; Gottwald, Radim