Gustave Eiffel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandre Gustave Eiffel
Gustave Eiffel v roce 1888 na fotografii od Nadara
Gustave Eiffel v roce 1888 na fotografii od Nadara
Narození 15. prosince 1832
Francie Dijon, Francie
Úmrtí 27. prosince 1923 (ve věku 91 let)
Francie Paříž, Francie
Občanství Francie
Alma mater École Centrale Paris
Povolání inženýr, architekt a stavební inženýr
Ocenění rytíř Čestné legie
Podpis
Alexandre Gustave Eiffel - podpis
Citát
„Křivka čtyř vnějších rohů věže, tak jak ji nadiktovaly matematické výpočty, vytváří mohutný dojem pevnosti a krásy.“
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandre Gustave Eiffel [Efel] (15. prosince 1832 - 27. prosince 1923, vlastním jménem Alexandre Gustave Bönickhausen) byl francouzský konstruktér a architekt, který se proslavil konstrukcí Eiffelovy věže (1887-1889) a návrhem kostry Sochy Svobody (1885).

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Dijonu, Côte-d'Or, ve Francii. Příjmení Eiffel získal po německých předcích z počátku 18. století. Jeho matka prodávala uhlí, což dostatečně finančně zajistilo rodinu. Eiffel nejdříve studoval na Lycée Royal de Dijon a pokračoval na Ecole Centrale des Arts et Manufactures v Paříži, kde se specializoval na chemii. Diplom obdržel v roce 1855 a poté vystřídal několik zaměstnání a nakonec skončil jako šéf konstrukční společnosti, která navrhovala železniční mosty.

V roce 1862 se oženil a měl 5 dětí, když však jeho manželka po 15 letech zemřela, nikdy už se neoženil.

Konzultoval se stavební firmou a s podporou belgického inženýra Téophile Seyriga se účastnil mezinárodní nabídky navrhnout a vybudovat 160 m dlouhý železniční most přes Dourovu řeku, mezi Portem a Vila nova de Gaia v Portugalsku. Jeho návrh zvítězil, protože obsahoval jedinečnou strukturu a byl málo nákladný. Ponte Maria Pia je dvojitý obloukový most, jehož stavba pokračovala rychle a most byl postaven za dobu kratší, než dva roky (od 5. ledna 1876 do 4. listopadu 1877). Most byl hojně využíván až do roku 1991 (114 let), poté byl nahrazen mostem S. Johna, navrženým inženýrem Edgarem Cardosem.

Navrhl také pavilon La Ruche v Paříži. Tato stavba se stala, stejně jako Eiffelova věž, orientačním bodem města. Jedná se o kruhovou strukturu, která vypadá jako velký úl (fr. la ruche). Eiffel také vybudoval viadukt Garabit, železniční most blízko Ruynes-en-Margeride v departementu Cantal. Dále Gustave Eiffel navrhl například maják usazený na ostrově Mony na Puertu Ricu. Maják byl vystavěn v roce 1900 Spojenými státy, které získaly ostrov po konci španělsko-americké války.

Busta Alexandrea G. Eiffela u Eiffelovy věže

Od roku 1887 se podílel na budování Panamského kanálu. Byl však obviněn z podvodu a na dva roky musel do vězení. I když byl později očištěn, tento skandál jej připravil o kariéru konstruktéra i architekta a pošpinil jeho dobrou pověst.

V pozdějších letech aktivně začal studovat aerodynamiku.

Zemřel 27. prosince 1923 ve svém panském sídle na Rue Rabelais v Paříži. Byl pohřben na hřbitově v Levallois-Perret.

Jím navržené stavby měly velké společenské a politické dopady na svět. Jeho tvorba zahrnovala mosty, Eiffelovu věž a Sochu Svobody.

Mosty, které navrhl, byly postaveny na mnoha místech světa. Umožnily snadnější a rychlejší cestování a obchod v oblastech, kde se nacházely. Mnoho z jeho mostů nevyžadovalo kvalifikované pracovníky, což při stavbě šetřilo náklady.

Eiffelova věž měla obrovský dopad na Francii. Věž byla středobodem světové výstavy roku 1889 a přilákala miliony lidí do Paříže. V roce 1889 ji navštívily téměř dva miliony lidí. Věž se rychle stala turistickou atrakcí a přinesla velká množství peněz do ekonomiky Francie. Stala se rychle národním symbolem Francie a přinesla důvod místním obyvatelům být na svou zemi pyšní.

Socha Svobody byl dar Francie Spojeným státům americkým. On sám vypracoval bedlivě vnitřní strukturální prvky této sochy tak, aby byly co nejlepší a věnoval tomu mnoho svého času. Tento dar prokázal přátelství a respekt mezi Francií a Spojeným státy americkými. Stejně jako u Eiffelovy věže se Socha Svobody stala rychle národním symbolem svobody ve Spojených státech a dala obyvatelům důvod pro pýchu. Brzy se stala velkou turistickou atrakcí.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

O čem se ale nepíše, je fakt, který jej odsunul na listinu nepohodlných. Šlo to, že se jeho výpočty vzdáleností spolu se zakřivením Země neshodovaly. Udělal tedy pokus, kdy na stejnojmennou věž umístil ráhna a dolů spustil dvě olovnice. Na bezvětří čekal se svým týmem několik měsíců a výsledek byl ohromující, dole se rozcházely. Toto zjištění ho stálo dva roky života a zesměšnění za to, že chtěl svoje zjištění zveřejnit[zdroj?].

Galerie nejznámějších prací[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustave Eiffel na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]