Matka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o biologické rodičce potomka. Další významy jsou uvedeny v článku Matka (rozcestník).
Anchise Picchi: The mother, olej na plátně, 1989

Matka či máma je biologický nebo sociální samičí rodič dítěte nebo potomka, zatímco samčí rodič je otec.

Někteří autoři[kdo?] rozlišují mateřství:

  • vlastní - vlastní matkou je ta, která porodila dítě
  • biologické – biologickou matkou je ta, z jejíhož vajíčka se narodilo dítě
  • sociální – sociální matkou je ta, která vůči dítěti zajímá roli matky bez ohledu na pokrevní příbuznost. Je to ta, kdo dítě vychovává a koho dítě jako matku přijímá. Může to být biologická matka, ale i macecha, biologická babička, starší sestra a podobně.

U živorodých savců, mezi něž patří např. i lidé, matka vynosí mládě (zvané ze začátku embryo, pak plod) v děloze od oplodnění po dosažení porodní velikosti. Po porodu prsa či jiné mléčné žlázy matky produkují mléko pro krmení mláděte.

U ptáků a většiny plazů a obojživelníků matky snášejí vejce, ve výjimečných případech rodí živá mláďata (tzv. viviparie či ovoviviparie).

U bezpohlavních organismů či organismů nepohlavně se rozmnožujících pak termín „matka“, či spíše „mateřský organismus“ někdy označuje obecně „rodiče“. U jednobuněčných organismů reprodukujících se dělením mluvíme o mateřských buňkách produkujících buňky dceřiné.

Synonyma a překlady[editovat | editovat zdroj]

Matka a dítě

Slovo "matka" přetrvalo v téměř každém jazyce na světě. Familiární či hovorové výrazy pro matku v češtině jsou:

  • Maminka
  • Mamča
  • Mamka
  • Máma

Slůvko máma mnoha jiných jazycích, které jsou podobné výslovnosti

Matka podle českého práva[editovat | editovat zdroj]

  • Matka - dle občanského zákoníku je matkou dítěte žena, která je porodila.[1]
  • Biologická matka – matkou může být i žena, která dítě neporodila, avšak vyhledá náhradní matku, do jejíž dělohy je implantováno embryo biologických rodičů. Po porodu si biologická matka dítě osvojí a je jí svěřeno do péče. Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.[2] Občanský zákoník zmiňuje, že osvojení je vyloučeno mezi osobami příbuznými v přímé linii a sourozenci.[3] To však neplatí v případě náhradního mateřství. Osvojení je jediná možnost, jak může být přiznáno rodičovství biologické matce. Nový občanský zákoník umožňuje biologickým rodičům osvojit si dítě odnošené jejich příbuznou, například sestrou nebo matkou.[4]
  • Náhradní matka - náhradní mateřství je označení situace, kdy je embryo biologických rodičů implantováno do dělohy náhradní matky. Po porodu je pak dítě osvojeno a svěřeno do péče biologické matce.[5] Pokud se však zákonná matka rozhodne, že si dítě ponechá, nebude mít biologická matka možnost osvojení dítěte vynutit. Proces náhradního mateřství je velmi složitý a přináší řadu úskalí jak pro biologické rodiče, tak pro náhradní matku. Pro biologické rodiče se jedná o období dlouhé nejistoty, neboť náhradní matka nemusí dát souhlas k přímému osvojení dítěte. Jakákoliv dohoda, která by byla v tomto smyslu předem uzavřena mezi náhradní matkou a neplodným párem, není právně vynutitelná. Stejně tak nemusí soud návrhu na vyslovení osvojení vyhovět. Pro náhradní matku může být těžké vzdát se po porodu dítěte či vysvětlit svým blízkým, že po těhotenství zůstane bez dítěte. V rámci procesu náhradního mateřství nelze akceptovat, aby náhradní matce byla poskytnuta úplata za donošení dítěte a jeho následné svěření.[6]
  • Adopce dětí odnošených náhradní matkou není v ČR možná. O tom, že dítě vychovává jiná žena, než jej porodila, nalezneme zmínky již v Bibli ve Starém zákoně. V První knize Mojžíšově v 16. kapitole se píše, že Sáraj nemůže otěhotnět, a tak navrhne Abramovi, jejímu manželovi, ať zplodí dítě s její otrokyní Hagarou. Tak se stalo a narodil se Izmael.[7]

Díla (výběr)[editovat | editovat zdroj]

S dětmi

Písně věnované mámě, mamince...[editovat | editovat zdroj]

České[editovat | editovat zdroj]

Slovenské[editovat | editovat zdroj]

Ve světě[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 775 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), dostupný např. na Zákony pro lidi.cz.
  2. § 794 o. z.
  3. § 804 o. z.
  4. [1]
  5. [2]
  6. [3] 
  7. Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. Praha: Česká biblická společnost, 1985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo matka ve Wikislovníku
  • Téma Matka ve Wikicitátech