Střídavá péče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Střídavá péče (jinak též střídavá výchova) je jedna z forem rodinného uspořádání v porozvodové péče o dítě. Jedná se o rovnocennou nebo víceméně vyrovnanou péči o dítě, rozdělenou mezi spolu nežijící rodiče. Střídavá péče je dlouhodobě využívaná zejména v západoevropských zemích, v Kanadě a USA (od 70. let)[zdroj?].

Právní zakotvení[editovat | editovat zdroj]

Střídavá péče je zakotvena v novele zákona o rodině č. 91/1998 Sb. Respektive v §26 odst. 2, který říká: ,,Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby". Tato novela měla za cíl podpořit zájmy dítěte, před zájmy rodičů. [zdroj?]

Ústavní soud nálezem I.ÚS 2482/2013 ze dne 26. května 2014 stanovil střídavou péči jako prioritní volbu v případě rozchodu rodičů, pokud je tento krok v nejlepším zájmu dítěte. Pokud je svěření dítěte do péče každé z potenciálních osob, pak je také zpravidla v jeho nejlepším zájmu svěření do péče všech těchto osob současně, neboť jen takto jsou zajištěny podmínky pro všestranný rozvoj dítěte a jen takovým postupem lze minimalizovat zásah do rodinného života dítěte.[1]

Předpoklady pro rozhodnutí o střídavé péči[editovat | editovat zdroj]

Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti, a se zřetelem na životní poměry rodičů. Dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi.

V zákoně jsou stanoveny základní podmínky pro uložení střídavé péče. Na prvním místě jednoznačně stojí zájem rodičů pečovat o dítě.[zdroj?] Zákon nestanovuje frekvenci střídavé péče, proto je nutné, aby se rodiče na četnosti dohodli. Pokud dohoda není možná, pak o frekvenci rozhoduje soud, který musí mít na zřeteli hlavně zájem dítěte.

Názor veřejnosti a odborníků[editovat | editovat zdroj]

Mezi názory odborné veřejnosti na střídavou výchovu panuje neshoda. Někteří odborníci, např. Václav Mertin [2], Jiří Tyl [3], Taťjana Horká [4], se ke střídavé péči po rozchodu rodičů spíše přiklánějí s tím, že dítě není ochuzeno o péči jednoho z rodičů, vidí zapojení obou rodičů do procesu výchovy a také do odpovědnosti za výchovu.Další odborníci střídavou péči spíše odmítají z důvodu údajné ztráty pocitu domova a negativního dopadu na dětskou psychiku častým stěhováním. Podle Michala Holinky se však při výlučné péči a současně tzv. „neomezeném styku dítěte s druhým rodičem“ může dítě stěhovat někdy i častěji než při péči střídavé[5]. Obecně je střídavá výchova považována za přínos, pokud se rodiče dohodnou a při výchově dítěte spolu dále spolupracují. [6]

Střídavá péče v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice je střídavá péče stále pro řadu lidí jen obtížně přijatelná, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich jsou stereotypy běžné populace o tradiční mateřské a otcovské roli (svěřování dětí do výlučné péče matek ve více než 90 % případů). [7]

Rok Počet dětí svěřených do SP
 2005   432
 2006   542
 2007   621
 2008
  659

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústavní soud: Nejlepším zájmem dítěte je, aby bylo především v péči obou rodičů
  2. http://www.stridavka.cz/dvakrat-doma.html
  3. http://www.stridavka.cz/stridavkajelepsi1.html
  4. http://www.stridavka.cz/tatjana-horka-dite-neni-nici-majetek.html
  5. http://www.stridavka.cz/neomezeny-styk-versus-stridava-pece.html
  6. Společná a střídavá péče – Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
  7. .  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]