Náhradní rodinná péče
Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska. Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.
Náhradní rodinná péče je poskytována dětem bez rodiny, nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí, které – na rozdíl od ústavní péče – má pozitivní vliv na jejich psychomotorický a psychický vývoj. Náhradní rodinná péče se v Česku uskutečňuje ve třech právních režimech: adopcí (tj. osvojením), pěstounskou péčí nebo poručnickou péčí. Umisťování dětí do náhradní rodinné péče je u nás možné teprve od roku 1963, kdy byl vydán zákon o rodině, která se tímto znovu uvedla na první místo mezi výchovnými institucemi. Dle zákona č. 94/1963 sb. za každé dítě zodpovídá jeho zákonný zástupce, kterým je zpravidla rodič. Pokud dítě nemá zákonného zástupce alespoň v jednom rodiči, ustanoví soud dítěti opatrovníka.
Obsah |
[editovat] Formy
[editovat] Adopce (osvojení)
Jednotlivci nebo manželé si mohou osvojit nezletilé dítě, které je tzv. právně volné (tj. že rodiče dají s osvojením dítěte souhlas, případně jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo byl soudem určen nezájem rodičů o dítě). Osvojitelé mají stejná práva a povinnosti vůči dítěti jako rodiče, stávají se tak zákonnými zástupci dítěte a mají rodičovskou zodpovědnost k osvojenci. Stejně tak vzniká právní vztah mezi osvojencem a příbuznými osvojitelů se všemi vzájemnými právy a povinnostmi příbuzných osob. Osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou. Osvojené dítě získává příjmení osvojitelů. O osvojení rozhoduje soud na návrh osob, které si chtějí dítě osvojit.
Osvojitelé musí mít s osvojencem přiměřený věkový rozdíl a musí splňovat kritéria jako například řádný život, dobrý zdravotní stav, bezúhonnost, finanční zajištění apod. K osvojení může dojít, jen když to bude ku prospěchu dítěte. Osvojení je buď nezrušitelné, nebo zrušitelné (prosté), které může soud zrušit na žádost osvojence nebo osvojitele. Před rozhodnutím soudu o osvojení dítěte musí budoucí osvojitelé vychovávat dítě nejméně 3 měsíce na své náklady (tzv. předadopční péče).
[editovat] Pěstounská péče
Dítě v pěstounské péči nemá práva biologického potomka. Právní vztah mezi dítětem a pěstounem končí dosažením zletilosti dítěte. Biologičtí rodiče neztrácí rodičovskou povinnost, do péče pěstounů svěřuje soud v přítomnosti biologických rodičů, kteří tak ví, kde jejich dítě vyrůstá. Pokud biologickým rodičům situace dovolí a budou schopni se o dítě postarat, budou ho chtít zpět, dají žádost soudu a ten jejich požadavek zváží.
[editovat] Poručenství
Poručníka ustanovuje soud pokud rodiče dítěte zemřou nebo jsou zbavení rodičovské zodpovědnosti. Obvykle je jím ustanovena osoba určená rodiči pokud to neodporuje zájmům dítěte, zpravidla se jedná o příbuzné nebo osobu blízkou. Poručníky mohou být i manželé. Pokud se nenajde vhodná fyzická osoba je poručníkem ustanoven OSPOD.
Poručník je zákonným zástupcem dítěte spravujícím jeho majetek, ale při závažných rozhodnutích je povinen se poradit se soudem. Poručník nemá k dítěti vyživovací povinnost a pokud je správa majetku dítěte spojena se značnou námahou, má právo na odměnu. Zaniká dosažením plnoletosti dítěte nebo rozhodnutím soudu.
[editovat] Opatrovnictví
Opatrovníka určuje soud, který vydá ustanovení co smí a co nesmí opatrovník dělat. Zabývá se například zprávou majetku během řízení o osvojení. Často jím bývá stanoven orgán sociálně-právní ochrany dětí.
[editovat] Ústavní péče
V případě, že je narušena výchova dítěte, které je problémové. Je nařízená soudem, trvá do zletilosti dítěte. Dítě je umístěno do výchovných ústavů.
[editovat] Podmínky náhradní rodinné péče
Pokud se manželé nebo jednotlivec rozhodne osvojit si dítě musí jít na oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu. Musí doložit: potvrzení o příjmu, posudek zaměstnavatele, potvrzení o zdravotním stavu, výpis z rejstříku trestu.
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- MATĚJČEK, Zdeněk. Náhradní rodinná péče. Praha : Portál, 1999. 184 s. ISBN 80-7178-304-8.
