Ruhnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Ruhnu (rozcestník).
Ruhnu
Flag of Estonia.svg
Kraj Saaremaa
Obec Ruhnu
Rozloha 11,9 km²
Nejvyšší bod 29,6 m n. m.
Počet obyvatel 67 (2005)
Hustota zalidnění 5,6 obyv./km²

zeměpisné souřadnice:
Ruhnu (Estonsko)
Cercle rouge 100%.svg
Ruhnu na mapě Estonska

Ruhnu (švédsky Runö) je estonský ostrov v Rižském zálivu Baltského moře. Administrativně patří ke kraji Saaremaa. Je nejjižnějším bodem Estonské republiky. Nejbližší pevninou je 36 km vzdálený mys Kolka ve Lotyšsku. Na ploše 11,9 km² zde žije asi 60 obyvatel. 60 % ostrova zabírá les. Před rokem 1944 zde žili Švédové. První písemná zmínka o již osídleném ostrově je z 28. července 1341. Do roku 1721 patřil Švédsku, po té Rusku a v letech 1915–1918 bylo obsazeno Německem. V roce 1919 se obyvatelé rozhodli stát součástí Estonska. Roku 1934 zde žilo 282 obyvatel, z toho 277 Švédů a 5 Estonců. Švédové zde hovořili archaickým dialektem zvaným Runsk. Během 2. světové války byl ostrov i s Estonskem obsazen Sovětským svazem (1940–1941) a pak Německem (1941–1944). V listopadu 1943 přesídlilo 75 ostrovanů do Švédska. Krátce před příchodem Rudé armády, 4. srpna 1944, kromě dvou rodin odešli i zbývající obyvatelé do Švédska. Po roce 1944 byl ostrov osídlen Estonci a také malou vojenskou posádkou Rudé armády. Po vyhlášení nezávislosti Estonska v roce 1991 se pozemky a majetky vrátily původním vlastníkům z doby před sovětskou okupací. Většina Švédů či jejich potomků se na ostrov nevrátila, ale občas se sem vrací.

Ostrov má příjmy z turistického ruchu. Jednou týdně má Ruhnu letecké spojení s Pärnu a Kuressaare. Přistávací dráha je u malého přístavu v jihovýchodní části ostrova. V létě sem jezdí trajekt. Na nejvyšším kopci Håubjärre stojí maják z roku 1877, který byl vyroben ve francouzském Le Havre. Dřevěný kostel svaté Magdaleny z roku 1644 na místě dřívější kaple je nejstarší dochovaná dřevěná stavba v Estonsku. Věž byla přistavěna v roce 1755. V těsném sousedství byl postaven nový kamenný kostel, který byl vysvěcen 20. července 1912. Na ostrově se pěstuje okolo 30 ovcí a plemeno je pojmenováno podle ostrova. V roce 1944 jich na ostrově bylo kolem 300.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ruhnu saare loodus. Příprava vydání T. Talvi. Tartu : Eesti Looduseuurijate Selts, 1993. (Eesti Looduseuurijate Seltsi aastaraamat; sv. 73) ISBN 5-440-00851-9. (estonsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


 

Estonské krajiny

Estonia stub.svg

Západoestonská oblast (Hiiumaa, Saaremaa, Ruhnu, Pernavská nížina, Západoestonská nížina) | Severoestonská oblast (Severoestonská pobřežní nížina, Severoestonská plošina, Kõrvemaa, Vironská plošina, Alutaguse) | Čudská proláklina | Virecká proláklina | Estonské rozvodí (Pandiverská vysočina, Türská pahorkatina, Středoestonská rovina, Vooremaa) | Jihoestonská oblast (Sakalská vysočina, Jihozápadoestonská plošina, Otepää, Valžská proláklina, Hargelská proláklina, Palumaa, Haanijská vysočina)