Serval
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Serval
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Leptailurus serval (Schreber, 1776) |
||||||||||||||||
 areál rozšíření servala
tmavě zelená – současné rozšíření světle zelená – oblast, kde byl serval vyhuben |
Serval stepní (Leptailurus serval, dříve Caracal serval) je africká kočkovitá šelma.
Obsah |
Základní údaje[editovat]
- Délka : 0,6 - 1 m
- Ocas : 24 - 45 cm
- Hmotnost : 9 - 18 kg
- Délka života : průměrně 20 let
Rozšíření a nároky na prostředí[editovat]
Žije na jihu Afriky, na Sahaře a v Transvaalu. Vyskytuje se na savanách, volných pláních i v zalesněných oblastech.
Popis[editovat]
Vysoké a mrštné zvíře, které se podobá psovi s hlavou kočky. Má velké, na konci zakulacené uši a kožešinu téměř stejnou jako gepard. Vysoké nohy mu umožňují lehce a tiše se pohybovat ve vysoké trávě savany. Zbarvení je krémové s černými puntíky, existuje však i černá forma žijící v chladných horských oblastech často pokrytých sněhem. Vědci se domnívají že ve chladné oblasti s málem slunečního záření pomáhá černá srst servalovi využít maximální množství slunečních paprsků.
Potrava[editovat]
Živí se savci od hlodavce po antilopu, ale jeho obvyklou potravou jsou ptáci, ještěrky, ryby, žáby, hmyz (a to zejména kobylky) nebo plody ovocných keřů a stromů.
Taktika lovu[editovat]
Když serval zjistí kořist, obvykle při stmívání a sluchem , exceluje svým uměním chytit kořist jako kočka, překvapením. Skáče až do vzdálenosti 4 m a přes 1 m vysoko na oběť, které se zmocní předními tlapami. Tímto způsobem chytá především drobné hlodavce a ptáky.
Způsob života[editovat]
Serval je aktivní ve dne. Žije samotářsky jako téměř všechny kočkovité šelmy, i když samice jsou v teritoriích samců trpěny.
Po 70 dnech březosti se rodí přibližně 1 - 4 mláďata. Samice rodí v doupěti nebo noře jiného zvířete, které vyžene. Po narození hned sají mateřské mléko.
V době dospívání se mláďata kočkují a doprovázejí matku na lov, aby se něco přiučily. Pak se osamostatní a žijí svým samotářským životem.
Ochrana[editovat]
Není sice chráněným druhem, ale je monitorován. Největší nebezpečí je jeho lov, kvůli kterému se stává stále vzácnějším.
Zajímavosti[editovat]
- je velice dobrý plavec
- umí najít hlodavce a zadními tlapami ho vyhrabat z nory
- v zajetí ho lze snadno ochočit
- může být spatřen i v albínské podobě, ale jen vzácně
Literatura[editovat]
- Obrázkový atlas zvířat (Fragment)
- Encyklopedie volně žijících zvířat - Ester J.J. Verhoef - Verhallen
- Kniha Zvíře (nakladatelství DK)
