Serval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Serval stepní

Serval
Serval
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: malé kočky (Felinae)
Rod: Leptailurus
Severtzov, 1858
Binomické jméno
Leptailurus serval
(Schreber, 1776)
Serval range IUCN.svg
areál rozšíření servala
tmavě zelená – současné rozšíření
světle zelená – oblast, kde byl serval vyhuben

Serval stepní (Leptailurus serval, dříve Caracal serval) je africká kočkovitá šelma.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Délka : 0,6 - 1 m
  • Ocas : 24 - 45 cm
  • Hmotnost : 9 - 18 kg
  • Délka života : průměrně 20 let

Rozšíření a nároky na prostředí[editovat | editovat zdroj]

Žije na jihu Afriky, na Sahaře a v Transvaalu. Vyskytuje se na savanách, volných pláních i v zalesněných oblastech.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vysoké a mrštné zvíře, které se podobá psovi s hlavou kočky. Má velké, na konci zakulacené uši a kožešinu téměř stejnou jako gepard. Vysoké nohy mu umožňují lehce a tiše se pohybovat ve vysoké trávě savany. Zbarvení je krémové s černými puntíky, existuje však i černá forma žijící v chladných horských oblastech často pokrytých sněhem. Vědci se domnívají že ve chladné oblasti s málem slunečního záření pomáhá černá srst servalovi využít maximální množství slunečních paprsků.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se savci od hlodavce po antilopu, ale jeho obvyklou potravou jsou ptáci, ještěrky, ryby, žáby, hmyz (a to zejména kobylky) nebo plody ovocných keřů a stromů.

Taktika lovu[editovat | editovat zdroj]

Když serval zjistí kořist, obvykle při stmívání a sluchem, exceluje svým uměním chytit kořist jako kočka, překvapením. Skáče až do vzdálenosti 4 m a přes 1 m vysoko na oběť, které se zmocní předními tlapami. Tímto způsobem chytá především drobné hlodavce a ptáky.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Serval

Serval je aktivní ve dne. Žije samotářsky jako téměř všechny kočkovité šelmy, i když samice jsou v teritoriích samců trpěny.

Po 70 dnech březosti se rodí přibližně 1 - 4 mláďata. Samice rodí v doupěti nebo noře jiného zvířete, které vyžene. Po narození hned sají mateřské mléko.

V době dospívání se mláďata kočkují a doprovázejí matku na lov, aby se něco přiučily. Pak se osamostatní a žijí svým samotářským životem.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Není sice chráněným druhem, ale je monitorován. Největší nebezpečí je jeho lov, kvůli kterému se stává stále vzácnějším.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • je velice dobrý plavec
  • umí najít hlodavce a zadními tlapami ho vyhrabat z nory
  • v zajetí ho lze snadno ochočit
  • může být spatřen i v albínské podobě, ale jen vzácně

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Leptailurus serval ve Wikimedia Commons

  • Obrázkový atlas zvířat (Fragment)
  • Encyklopedie volně žijících zvířat - Ester J.J. Verhoef - Verhallen
  • Kniha Zvíře (nakladatelství DK)