Melanin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vzorec melaninu
Některé koně je možné považovat za albíny, kteří postrádají melanin. Dole je preparát z pokožky tmavého (vlevo) a plavého (vpravo) koně
Možná hledáte: melamin.

Melanin je označení pro hnědý až černý pigment, které se vyskytují v tělech rostlin, živočichů i prvoků. Z chemického hlediska je odvozen z aminokyselin tyrosinu či tryptofanu, jež jsou oxidovány a zpolymerovány. Nejběžnější formou je hnědočerný polymer eumelanin. Další běžná forma je červenohnědý polymer feomelanin, který je zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy. Oba mají mírně odlišnou chemickou strukturu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

V lidském těle se vyskytují nejen v kůži, ale například i ve vlasech či v sítnici. Mimo to se melanin nachází v peří ptáků, v pokožce plazů, ve hmyzí vnější kostře nebo dokonce v inkoustu hlavonožců.[1]

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Množství melaninu v lidské kůži je v různých částech světa odlišné

Melanin chrání proti poškození světlem. Pokožka nesmí být nadměrně vystavena světelnému UV záření. Konkrétněji se udává, že nesmí docházet k oxidaci kyseliny listové v pokožce, ale zase musí být dostatek světla, aby mohl vznikat vitamín D.[1] Pohlcuje především ultrafialové záření, které mění z 99,9% na teplo,[zdroj?] a tak zabraňuje tvorbě volných radikálů, tím chrání DNA buněk před poškozením a vzniku zhoubného nádoru melanomu.

V lidské kůži je tvorba melaninu stimulována hlavně v okamžiku, když dojde k poškození DNA. Pokožka tak při opalování hnědne. Různé lidské rasy mají geneticky zakódované odlišné barvy pleti, což zřejmě záviselo na tom, v jak intenzivním slunečním záření se daná populace vyvíjela.[1] Buňka zodpovědná za vznik melaninu se označuje jako melanocyt. Vzácně dochází i k přílišné produkci melaninu (tzv. melanismus) nebo naopak melanin je produkován v nižším množství (albinismus).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Melanin na anglické Wikipedii.

  1. a b c ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.] : Oxford University Press, 2006.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]