Tygr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o kočkovité šelmě. Další významy jsou uvedeny v článku Tygr (rozcestník).

Wikipedie:Jak číst taxobox Tygr

Tygr čínský
Tygr čínský
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: velké kočky (Pantherinae)
Rod: Panthera
Binomické jméno
Panthera tigris
(Linné, 1758)
Sesterská skupina
irbis (Panthera uncia)

Tygr (Panthera tigris), též tygr džunglový či tygr lesní, je největší kočkovitá šelma. V minulosti byl v mnoha poddruzích rozšířen prakticky po celé Asii, od Turecka až po Koreu a Indonésii. Dnes jsou, hlavně kvůli člověku, některé poddruhy vyhubeny a tygr je ohroženým druhem. Věk uváděný u jednotlivých poddruhů je údajem ze zajetí - ve volné přírodě se tygři dožívají podstatně méně (kolem deseti let).

Samotáři[editovat | editovat zdroj]

Nežijí ve skupinách, ale jsou samotáři. Teritorium si zakládají různými způsoby, podobnými domácím kočkám; např.: močí, škrábáním do kůry. Samec zjistí podle pachu, jestli se v jeho území nachází samice v říji, a jen tehdy jí dovolí vstup do svého teritoria. Nezůstanou spolu déle než 2 týdny.

Lov, kořist[editovat | editovat zdroj]

Tygři loví spíše velká zvířata, jako jsou jeleni, příležitostně uloví i menší kořist a jestliže je v okolí nedostatek potravy, spokojí se i s kobylkami. Dokáží spořádat až 30 kg masa najednou. Na lov se vydávají převážně v noci (proto mají velmi jemný sluch), aby snížili nebezpečí, že je někdo objeví. Někdy za kořistí putují hodně daleko. Většinou jsou úspěšní v jednom z dvaceti případů, takže se tygr rozhodně nenasytí každý den. Tygr uloví cca 50 kusů kořisti ročně, tzn. že se tygři najedí každý osmý den. Tygři svou kořist obvykle odtáhnou a ukryjí v podrostu a po několik dní se k ní vracejí, dokud na ní zbývá aspoň kousek masa.

Námluvy[editovat | editovat zdroj]

Tygři nevolají a neřvou tak často jako lvi. Jedině v době páření je lze slyšet pravidelně. Vynikající znalec tygrů ussurijských N.A.Bankalov, který o nich napsal nádhernou knihu, líčí, jak v zimní mrazivé tajze probděl v době říje mnoho nocí a počítal kašlavé hluboké hrdelní volání soupeřících samců i lákavé volání samic.

G. B. Schaner při svém několikátém studiu tygrů v indickém národním parku Kanha pozoroval velmi dramatické námluvy. Říjná samice vyšla z hustého lesního podrostu na otevřenou paseku a hlasitě volala. Najednou jí začali současně odpovídat tři tygří samci. Po dlouhém volání vyšel první samec z lesa a zamířil k ní. Vtom z lesa vyrazil druhý samec a mocným skokem přistál na hřbetě svého soka. Nastala rvačka, kterou samice se zájmem pozorovala. Vzápětí se objevil třetí samec, sedl si vedle samice a také pozoroval souboj svých soků. Když se po několika minutách jeden z bojujících samců odbelhal do lesa, třetí samec zahnal vítěze, začal olizovat samici, oba se o sebe otírali a zmizeli v lese. Po říji se začíná březí samice připravovat na své nejvýznamnější životní poslání. Nejprvně intenzivně loví, aby nahradila energii, kterou vložila do námluv a kterou vyžadují rostoucí embrya v jejím těle. Když jí začnou nabíhat mléčné linie na břiše a vystupovat mléčné bradavky, hledá skryté, bezpečné místo k porodu.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé poddruhy tygra se od sebe liší velikostí i zbarvením, tedy kresbou.

Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica)[editovat | editovat zdroj]

Tygr ussurijský
  • též známý jako tygr sibiřský
  • Zeměpisné rozšíření: Dálný východ - dnes jen Mandžusko a Korea, dříve až k Bajkalu
  • Biotop: tajga, husté porosty kolem řek a jezer, jehličnatý les, listnatý a smíšený les
  • Potrava: divoká prasata, srnci a jeleni, příležitostně medvědi, i menší živočichové. Větší kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací, živá kořist.
  • Rozměry: hmotnost samců je až 300 kg, samice kolem 150 kg, délka těla s ocasem asi 1,9–3,3 m, výška v kohoutku 1,1–1,25 m
  • Rozmnožování: Samice je březí asi 104–107 dní, rodí 1 až 5 (6) mláďat, která vodí až do věku 2 let. Dospělý samec je samotář.
  • Věk: 18–20 let
  • Zajímavosti: Ve volné přírodě přežívá posledních 200–300 jedinců, stav v zajetí je asi 1000 jedinců. Je to největší kočkovitá šelma. Výborně plave a na lov vychází i za dne.

Tygr indický (Panthera tigris tigris)[editovat | editovat zdroj]

Tygr indický
  • též známý jako tygr bengálský
  • Zeměpisné rozšíření: Indie, Bangladéš, Bhútán, Čína, Nepál
  • Biotop: tajga, husté porosty kolem řek a jezer, listnatý les, tropické lesy
  • Potrava: buvoli, gaurové, jeleni a další velká zvířata
  • Zajímavosti: Nejpočetnější druh tygra, v přírodě přežívá 2000–4900 jedinců. Synonymem tohoto poddruhu je tygr indický.

Tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae)[editovat | editovat zdroj]

Detail tváře tygra sumaterského
  • Zeměpisné rozšíření: ostrov Sumatra
  • Biotop: husté lesy i travnaté oblasti, tropický les, travnaté území
  • Potrava: střední a větší obratlovci do velikosti jelena, živá kořist
  • Rozměry: délka těla 140–180 cm, délka ocasu 60–80 cm, výška v kohoutku 80–90 cm, hmotnost 115–180 kg
  • Rozmnožování: Samice je březí 102–105 dní a rodí 2–4 bezmocná mláďata, která jsou ukrytá v hustém podrostu.
  • Věk: až 25 let
  • Zajímavosti: Je nejmenším z pěti poddruhů tygra. Vzhledem k ostrovnímu areálu patří ke kriticky ohroženým druhům a je uveden v červené knize IUCN.

Tygr indočínský (Panthera tigris corbetti)[editovat | editovat zdroj]

Tygr indočínský

Tygr čínský (Panthera tigris amoyensis)[editovat | editovat zdroj]

Tygr čínský
  • naposledy spatřen ve volné přírodě v roce 1994
  • Zeměpisné rozšíření: Čína

Tygr jávský (Panthera tigris sondaica)[editovat | editovat zdroj]

Tygr jávský
  • vyhuben v roce 1979
  • Zeměpisné rozšíření: ostrov Jáva

Tygr balijský (Panthera tigris balica)[editovat | editovat zdroj]

  • vyhuben v roce 1937
  • Zeměpisné rozšíření: ostrov Bali

Tygr kaspický (Panthera tigris virgata)[editovat | editovat zdroj]

Tygr kaspický
  • též známý jako tygr turanský
  • vyhuben v roce 1968
  • Zeměpisné rozšíření: Afghánistán, Írán, Irák, Pákistán, Rusko, Turecko.

Bílí tygři[editovat | editovat zdroj]

Bílí tygři nejsou poddruhem, bílá barva je recesivně děděná barevná odchylka. Vyskytuje se jen u tygra indického.

  • Zeměpisné rozšíření: první bílý tygr byl odchycen v roce 1951 v indickém státě Madhjapradéš
  • Potrava: střední a větší obratlovci do velikosti jelena, živá kořist
  • Rozměry: podobnost ostatním druhům
  • Rozmnožování: v roce 1958 se poprvé narodila 4 bílá tygřata v soukromé Zoo Maharádži z Révy poté, co nechal spářit bílého samce s jednou z jeho normálně zbarvených dcer. Získat bílého tygra bylo zpočátku nemožné. Teprve po dostatečném rozmnožení se podařilo tato zvířata zakoupit i několika zoo světa.
  • Zajímavosti: bílé zbarvení se zachovanými tmavými pruhy je znakem částečného albinismu - nedostatku barviva. Také oči bílého tygra nejsou červené jako u pravých albínů, ale modré. Bílý tygr by v přírodě s největší pravděpodobností neměl šanci přežít, neboť nápadné zbarvení srsti by mu znemožňovalo skrýt se v mladém věku před predátory, případně v dospělosti cokoliv ulovit. Jedná se tedy o zvířata žijící pouze v zajetí.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V tradiční asijské medicíně jsou tygří kosti a orgány vysoce ceněny pro jejich údajné léčivé účinky. Jedná se o pověry, které nemají naprosto žádné opodstatnění.[zdroj?]
  • Tygři byli v arénách antického Říma nebo středověké Indie nasazováni do bojů proti lidem, slonům i lvům. Dle dostupných informací v těchto soubojích obvykle vítězili tygři.[zdroj?] Na Jávě a v Siamu se pořádaly tygří zápasy ještě v 19. století.
  • Tygra je možno křížit se lvem, kříženec se nazývá liger nebo tygron, podle toho, kdo z rodičů je tygr a kdo lev. Kříženci připomínají spíše lva a bývají mimořídně velcí, časo větší než čistokrevný tygr. Kříženci bývají plodní.
  • Tygři mají velmi významné místo v asijské kultuře. V hinduismu je tygr spojován s válkou, smrtí a násliím, je zobrazován jako jízdní zvíře (váhana) bohyně Durgy či Kálí (někdy však bývá nahrazován lvem). V Číně je tygr třetím zvířetem zvěrokruhu. Na mnoha místech Asie byly rozšířeny představy o lidech, kteří se lykantropicky proměňují v tygry. Dosud je tato víra živá v Malajsii a na Sumatře. Zmiňují se však o ní i staré čínské texty, např. román Putování na západ. "Tygrodlaky" znali ve svých mýtech i Korejci nebo domorodí Sibiřané, zejména Nanajci. Na Sibiřu, u Nanajců, Ulčů a Udehejců byl tygr, podle některých představ okřídlený, ochranným duchem šamanů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]