Platan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o biologickém rodu. Další významy jsou uvedeny v článku Platan (rozcestník).

Wikipedie:Jak číst taxobox Platan

platan západní (Platanus occidentalis)
platan západní (Platanus occidentalis)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida )
Řád: proteotvaré (Proteales)
Čeleď: platanovité (Platanaceae)
Rod: platan (Platanus)
Platanus racemosa - samičí květenství
platan východní (Platanus orientalis)
platan javorolistý (Platanus x hispanica) - plod

Platan (Platanus) je jediný rod čeledi platanovité (Platanaceae) vyšších dvouděložných rostlin.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jednodomé opadavé nebo výjimečně neopadavé mohutné stromy se střídavými jednoduchými listy s dlanitoklanými palisty. Borka se obvykle loupe v charakteristických velkých tenkých plátech. Na listech a větévkách jsou přítomny stromečkovité nebo hvězdovité chlupy. Pupeny jsou obaleny rozšířenou kápovitou bází řapíku. Listy s dlouhými řapíky, s jednoduchou a až na jedinou výjimku dlanitě členěnou čepelí s dlanitou žilnatinou a řídce hrubě zubatým okrajem. Květy jsou jednopohlavné, v hustých kulovitých hlávkách uspořádaných v počtu 1 až 5 nebo až 12 v převislém volném hroznu. Samčí a samičí květenství jsou oddělená. Samčí květy se 3 až 8 trojúhelníkovitými kališními lístky a stejným počtem obkopinatých korunních lístků, se 3 až 8 tyčinkami s krátkou nitkou a štítnatým přívěskem na vrcholu. Samičí květy se 3 až 4 kališními lístky a bezkorunné, gyneceum složeno ze 3 až 8 volných plodolistů se 2 vajíčky, z nichž 1 abortuje, a s protáhlou čnělkou vyčnívající z květenství. Opylovány jsou větrem. Plodenství je složeno z jednosemenných protáhlých nažek, které mají obvykle na bázi chomáč dlouhých štětinek a jsou šířeny větrem i na velké vzdálenosti.

Rod obsahuje 8 až 11 druhů (podle taxonomického pojetí), rozšířených ne severní polokouli. Vyskytuje se v jihovýchodní Evropě a jihozápadní Asii, v Indočíně a v Severní a Střední Americe. Největší druhové bohatství je v Mexiku.

Charakteristickým stanovištěm jsou břehy řek a vlhká místa v teplejších oblastech mírného pásu.

Fosilie platanovitých jsou známy již ze spodní křídy. Z české křídy pocházejí nálezy Credneria bohemica a Platanus laevis. Vrcholu dosáhly platanovité v třetihorách, kdy byly hojně rozšířeny na velké části severní polokoule.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď platanovité (Platanaceae) byla v Cronquistově i Takhtajanově systému řazena do řádu vilínotvaré (Hamamelidales) podtřídy Hamamelidae. V systému APG byla přeřazena na zcela jiné místo systému do řádu proteotvaré (Proteales). Nejblíže příbuznými čeleděmi jsou podle tohoto taxonomického systému proteovité (Proteaceae) a lotosovité (Nelumbonaceae).

Použití[editovat | editovat zdroj]

Rychle rostoucí stromy s atraktivní kůrou, používané jako soliterní parkové dřeviny a pro svou odolnost vůči městským zplodinám i do pouličních stromořadí.

Dřevo platanů je středně tvrdé, špatně štípatelné, málo trvanlivé, se širokou bělavou nebo nažloutlou bělí a se světle hnědým jádrem.

Druhy platan západní (Platanus occidentalis), platan východní (Platanus orientalis) a platan javorolistý (Platanus x acerifolia) lze použít v ČR jako okrasné rostliny. Je to efektní solitéra, hodí se do rozvolněných skupin.[1]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

  • Platanus chiapensis - jihovýchodní Mexiko
  • Platanus gentryi - západní Mexiko
  • Platanus x acerifolia (syn. P. x hispanica, P. x hybrida) - platan javorolistý - původ není zcela vyjasněn, nejčastěji je považován za křížence platanu východního a platanu západního, vzniklého v kultuře. V ČR nejčastěji pěstovaný druh, jako jediný z platanů i mimo teplé oblasti
  • Platanus kerrii - neopadavý strom, jediný tropický zástupce vyskytující se v Laosu a Vietnamu,

druh výjimečný nečleněnými zubatými listy s peřenou žilnatinou

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 978-0-87893-403-4.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
  • Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu